Manětín: téměř neznámá barokní perla západních Čech
Za prohlídku nestojí jenom
zámek, ale celé město včetně několika
desítek soch a sousoší. Rozhodující roli pro současnou podobu Manětína sehrál požár roku 1712, kdy shořela většina domů včetně zámku a kostela.
Majitelé panství Lažanští vzápětí nechali město postavit znovu – a protože linie a tvary tehdy určovalo baroko, zrodilo se
městečko v jednotném barokním stylu. Na
zámek, spojený krytou chodbou s oratoří
kostela sv. Jana Křtitele, navazuje
barokně komponovaná okrasná zahrada a anglický park.
Na návštěvě u hraběnky Lažanské
O rozkvět města se zasloužil
hrabě Václav Josef Lažanský (1673–1715) a jeho manželka
Marie Gabriela Lažanská (?–1758), rozená z Chudenic. Z Benátek přivezla ostatky dvou svatých – sv. Inocencie a sv. Justiny, které věnovala
kostelu sv. Jana Křtitele, její zásluhou na zámku uvidíte také sedm obrazů, namalovaných
Petrem Brandlem. Říká se, že je zobrazena v
sochařské alegorii Lásky na terasách před zámkem, kde hraběnka představuje mladou ženu sedící na kolébce, obklopenou čtyřmi dětmi.
Turistické trasy z Manětína vedou do všech stran
Tak hustou síť značených stezek, jako mají v Manětíně, hned tak nenajdete. Zavedou vás například do lesů
přírodního parku Manětínská anebo na stolovou
Chlumskou horu. Prohlubeň na jejím vrcholu vám prozradí, že stojíte na bývalé sopce, jedná se totiž o bývalý sopečný kráter.
Botanickou raritou je vzácný
jeřáb manětínský, který se nevyskytuje nikde jinde na světě! Daleko to není ani ke
zřícenině hradu Preitenstein v
Nečtinách anebo do
nejmenšího města v Česku Rabštejna nad Střelou.