![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/3a955212-6139-437e-bc49-aaf4a6e8532c/071-veles-z-velize-fotogalerie-KzN.jpg.aspx&width=300&height=200)
Všechny
bohy a bůžky našich předků najdete pěkně pohromadě na jediném místě: na
naučné stezce Po stopách slovanských bohů, která se proplétá okolím malebných vesniček Bílov a Potvorov v
mikroregionu Horní Střela na
Plzeňsku.
Dvacet kilometrů dlouhá trasa začíná ve Vysoké Libyni a vede přes úpatí
vrchu Džbán do
přírodního parku Jesenicko, prokličkuje kolem rybníčků u Podbořánek, přes Sluneční stráň zamíří do Potvorova, na Potvorský kopec a k
Odlezelskému jezeru a nakonec do Bílova. Snadno ji zvládnou cyklisté i pěší, každé ze
sedmnácti zastavení vám představí některé slovanské bohy. Texty na panelech jsou převzaty z
knížky Slovanská mytologie, zatímco obrázky slovanských bohů mají na svědomí
studenti Gymnázia Plasy.
Koho na stezce potkáte?
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/3baf2676-abfa-4474-b6e6-a5077f0ec207/071-luzni-lesy.jpg.aspx&width=300&height=205)
Dozvíte se například, že vládcem bohů byl mocný
Svantovít, bůh světla, který porážel temno a zlo. Do rukou slunečního
boha Velese svěřovali Slované dobytek a stáda, nejdůležitější součást svojí obživy.
Radegast byl bohem slunce, hojnosti a úrody. Tříhlavý
Triglav měl na starosti tři různé říše, nebe, zemi a podsvětí,
Perun byl vládcem bouří a hromu, nebi a slunci vládl
Svarog a bohyně
Mokoš byla slovanskou verzí Matky země. Bohyní života a země byla
Živa, zatímco
Morana vládla zimě,
Vodník všem vodám a
Meluzína s
Pogvizdem větrům. Mnozí bohové měli více jmen a není lehké se v nich vyznat: jinak se totiž jmenovala božstva u Východních Slovanů a jinak u Polabských Slovanů, v Pomořansku nebo na Lužici.
Radegast z Radhoště
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/86f64b4f-1737-403a-9308-d7c8ab128506/071-radegast.jpg.aspx&width=300&height=205)
Za
Radegastem se vypravte na
Radhošť: autorem sochy boha slunce, hojnosti a úrody, který stojí u cesty z
Pusteven k vrcholku známé hory s
kaplí sv. Cyrila a Metoděje je
sochař Albín Polášek, rodák z
Frenštátu pod Radhoštěm. Víte, že na horském hřebenu stojí „jen“ kopie? Originál z umělého kamene, kterému nesvědčilo drsné podnebí, je k vidění v
interiéru frenštátské radnice, druhou kopii sochy si prohlédnete v
Zoologické zahradě v
Praze. Nezapomeňte ani na
pivo značky Radegast, nošovický pivovar láká na
exkurze i na
cyklistické Radegastovy stezky.
Veles z Velíze a Mokoš od Mokošína
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/8bdb392c-33e2-45e0-8ca2-e07335184cd6/071-baba.jpg.aspx&width=300&height=205)
Na výlet se můžete vypravit také za
Velesem, a to do
lesů Křivoklátska. Na
vrchu Velíz nad vesnicí Kublov západně od
Berouna bývalo pravěké sídliště, které později využívali Keltové i Slované. Hradiště zde bylo i později, v době keltské a slovanské. Dnes tu stojí
kostelík Narození sv. Jana Křtitele se hřbitovem a poblíž vyvěrá pramen, kdysi ale prý na vrcholu bývala skalka s jeskyní, kde byl uctíván bůh Veles, ochránce stád a pastýřů. Dnes tu
boha Velese uvidíte v podobě dřevěné sochy.
Svou sochu má i
bohyně Mokoš, pro Slovany symbol plodnosti, mateřství a sexuality: najdete ji v
hájku na vrchu Křemen u vsi
Mokošín jihovýchodně od
Přelouče. Podobnou roli měla také
tajemná Bába, kterou slovanské ženy prosily o úspěšný porod a zdravé děti. Její podobu můžete vidět na hrázi rybníka u
Bezděkova v Pošumaví.
Bohové na Pohansku
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/5db7ecbb-cdb6-4619-bb6c-510181bf2b0b/071-pohansko.jpg.aspx&width=300&height=200)
Bezejmenné
slovanské bohy najdete také na
Pohansku jižně od
Břeclavi. V
lužních lesích se mezi
rameny Dyje rozkládalo staroslovanské hradiště, které dnes připomíná
malý archeoskanzen. Prohlédnete si zrekonstruovanou v
elkomoravskou polozemnici se studnou a dřevěné „idoly“ – sochy několika bohů. Kolem archeoskanzenu prochází
naučná stezka Pohansko, která mapuje historii místa uprostřed lužních lesů již od 6. století,
expozice v blízkém zámečku vám představí život starých Slovanů z pohledu nejnovějších archeologických nálezů. Autem se až na místo nedostanete, z Břeclavi sem vede příjemná trasa, kterou můžete zdolat
pěšky, na kole nebo na
bruslích.