ÚvodAktualityBába, Veles, Mokoš nebo Radegast: kde potkáte staré slovanské bohy?
Letní sporty

Bába, Veles, Mokoš nebo Radegast: kde potkáte staré slovanské bohy?

Poslechněte si audio verzi článku
Když přijde řeč na slovanské bohy, možná se vám vybaví Radegast. Sochu, která stojí u cesty z Pusteven na Radhošť, a po ní pojmenované pivo zná opravdu leckdo. Pojďte se ale seznámit i s dalšími bohy našich předků, třeba s Velesem, Svantovítem, Perunem nebo Svarogem!
Všechny bohy a bůžky našich předků najdete pěkně pohromadě na jediném místě: na naučné stezce Po stopách slovanských bohů, která se proplétá okolím malebných vesniček Bílov a Potvorov v mikroregionu Horní Střela na Plzeňsku. Dvacet kilometrů dlouhá trasa začíná ve Vysoké Libyni a vede přes úpatí vrchu Džbán do přírodního parku Jesenicko, prokličkuje kolem rybníčků u Podbořánek, přes Sluneční stráň zamíří do Potvorova, na Potvorský kopec a k Odlezelskému jezeru a nakonec do Bílova. Snadno ji zvládnou cyklisté i pěší, každé ze sedmnácti zastavení vám představí některé slovanské bohy. Texty na panelech jsou převzaty z knížky Slovanská mytologie, zatímco obrázky slovanských bohů mají na svědomí studenti Gymnázia Plasy.
 

Koho na stezce potkáte?

Dozvíte se například, že vládcem bohů byl mocný Svantovít, bůh světla, který porážel temno a zlo. Do rukou slunečního boha Velese svěřovali Slované dobytek a stáda, nejdůležitější součást svojí obživy. Radegast byl bohem slunce, hojnosti a úrody. Tříhlavý Triglav měl na starosti tři různé říše, nebe, zemi a podsvětí, Perun byl vládcem bouří a hromu, nebi a slunci vládl Svarog a bohyně Mokoš byla slovanskou verzí Matky země. Bohyní života a země byla Živa, zatímco Morana vládla zimě, Vodník všem vodám a Meluzína Pogvizdem větrům. Mnozí bohové měli více jmen a není lehké se v nich vyznat: jinak se totiž jmenovala božstva u Východních Slovanů a jinak u Polabských Slovanů, v Pomořansku nebo na Lužici.
 

Radegast z Radhoště

Za Radegastem se vypravte na Radhošť: autorem sochy boha slunce, hojnosti a úrody, který stojí u cesty z Pusteven k vrcholku známé hory s kaplí sv. Cyrila a Metoděje je sochař Albín Polášek, rodák z Frenštátu pod Radhoštěm. Víte, že na horském hřebenu stojí „jen“ kopie? Originál z umělého kamene, kterému nesvědčilo drsné podnebí, je k vidění v interiéru frenštátské radnice, druhou kopii sochy si prohlédnete v Zoologické zahraděPraze. Nezapomeňte ani na pivo značky Radegast, nošovický pivovar láká na exkurze i na cyklistické Radegastovy stezky.
 

Veles z Velíze a Mokoš od Mokošína

Na výlet se můžete vypravit také za Velesem, a to do lesů Křivoklátska. Na vrchu Velíz nad vesnicí Kublov západně od Berouna bývalo pravěké sídliště, které později využívali Keltové i Slované. Hradiště zde bylo i později, v době keltské a slovanské. Dnes tu stojí kostelík Narození sv. Jana Křtitele se hřbitovem a poblíž vyvěrá pramen, kdysi ale prý na vrcholu bývala skalka s jeskyní, kde byl uctíván bůh Veles, ochránce stád a pastýřů. Dnes tu boha Velese uvidíte v podobě dřevěné sochy.

Svou sochu má i bohyně Mokoš, pro Slovany symbol plodnosti, mateřství a sexuality: najdete ji v hájku na vrchu Křemen u vsi Mokošín jihovýchodně od Přelouče. Podobnou roli měla také tajemná Bába, kterou slovanské ženy prosily o úspěšný porod a zdravé děti. Její podobu můžete vidět na hrázi rybníka u Bezděkova v Pošumaví.
 

Bohové na Pohansku

Bezejmenné slovanské bohy najdete také na Pohansku jižně od Břeclavi. V lužních lesích se mezi rameny Dyje rozkládalo staroslovanské hradiště, které dnes připomíná malý archeoskanzen. Prohlédnete si zrekonstruovanou velkomoravskou polozemnici se studnou a dřevěné „idoly“ – sochy několika bohů. Kolem archeoskanzenu prochází naučná stezka Pohansko, která mapuje historii místa uprostřed lužních lesů již od 6. století, expozice v blízkém zámečku vám představí život starých Slovanů z pohledu nejnovějších archeologických nálezů. Autem se až na místo nedostanete, z Břeclavi sem vede příjemná trasa, kterou můžete zdolat pěšky, na kole nebo na bruslích.
Archeoskanzen Pohansko u Břeclavi Památky

Archeoskanzen Pohansko u Břeclavi

Archeoskanzen Pohansko doplňuje expozici v zámečku, která představuje život starých Slovanů z pohledu nejnovějších archeologických nálezů. Venku se nachází repliky znázorňující velkomoravský kultovní, výrobní a obytný areál. Kolem archeoskanzenu také prochází naučná stezka Pohansko.

Kamenná bába u Bezděkova Příroda

Kamenná bába u Bezděkova

Na břehu Bezděkovského rybníka severozápadně od Strakonic stojí zajímavá socha vytesaná z hrubozrnné žuly, upírající své nápadně velké oči k vodě.

Rozhledna Svatobor u Sušice s horskou chatou Příroda

Rozhledna Svatobor u Sušice s horskou chatou

Kamenná rozhledna leží na mystické hoře Svatobor asi hodinu pěší chůze od Sušice. Ten, kdo vyšplhá nahoru bude odměněn krásným kruhovým výhledem na zříceninu hradu Rabí, Javorník, Boubín, Sušici a Velký Javor. Chata Svatobor s poctivou českou kuchyní je otevřena celoročně.

Naučná stezka Lužní les u Břeclavi Příroda

Naučná stezka Lužní les u Břeclavi

Naučná stezka vede unikátním Lednicko-valtickým areálem zapsaným na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Trasa je vedena komplexem lužního lesa nazývaného Kančí obora.

Hora Radhošť – tajemná hora s pohanskou minulostí Příroda

Hora Radhošť – tajemná hora s pohanskou minulostí

Pověstmi opředená bájná hora Radhošť (1129 m n. m.) se nachází nedaleko Pusteven v Moravskoslezských Beskydech a tvoří nejzápadnější vrchol Radhošťské hornatiny. Nabízí krásné výhledy na celé Beskydy, Valašsko, Jeseníky – Praděd, Malou a Velkou Fatru.

Křivoklátsko – kraj spisovatele Oty Pavla Příroda

Křivoklátsko – kraj spisovatele Oty Pavla

Chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO je v porovnání s podobnými krajinami v Evropě zvláštností. Rozkládá se uprostřed Čech a téměř dvě třetiny rozlohy území pokrývají listnaté a smíšené lesy.

Zámeček Pohansko – archeologická expozice Památky

Zámeček Pohansko – archeologická expozice

Empírový lovecký zámeček z let 1810 – 1812 vybudovaný podle návrhu architekta Josefa Hardtmutha, v němž byla po rozsáhlé rekonstrukci v roce 1997 otevřena archeologická expozice dokumentující výsledky výzkumů slovanského hradiště.

Pustevny – útulny Libušín a Maměnka Gurmánská turistika

Pustevny – útulny Libušín a Maměnka

V blízkosti horní stanice lanovky z Trojanovic na Pustevny stojí malebná horská chalupa Maměnka, Libušín byl v březnu 2014 zničen požárem, po dlouhé rekonstrukci se otevřel v červenci 2020. Objekty navrhnul architekt Dušan Jurkovič ve stylu lidové architektury Valašska a Kysuce.

Zámek Kozel – vydejte se za loveckou historií Památky

Zámek Kozel – vydejte se za loveckou historií

Klasicistní lovecký zámek si na konci 18. století nechal postavit Jan Vojtěch Černín z Chudenic, nejvyšší lovčí Království českého. Na reprezentační lovecké sídlo, ležící pouhých pár kilometrů jižně od Plzně, se na hony sjížděla šlechta z celých Čech.

Naučná stezka Radhošťská ovčí dálnice Příroda

Naučná stezka Radhošťská ovčí dálnice

Naučná stezka Radhošťská ovčí dálnice (dřive Radegast) má 9 zastavení pojednávajících o přírodě, krajině i historii tohoto krásného, a všeobecně známého koutu Beskyd.

Socha Radegasta na hoře Radhošť Příroda

Socha Radegasta na hoře Radhošť

Radegastovým domovem byla odedávna hora Radhošť v Moravskoslezských Beskydech (1129 m n.m.). Podle legendy stávala na vrcholu hory jeho modla, kterou nechali zbořit soluňští misionáři Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu údajně na Radhošť zavítali.

Znáte české svaté patrony?

Znáte české svaté patrony?

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

Démon na vrcholcích hor? Výlet za příběhem beskydského Radegasta a jeho bratra

Démon na vrcholcích hor? Výlet za příběhem beskydského Radegasta a jeho bratra

Jedním z nezaměnitelných symbolů Beskyd je socha Radegasta, slovanského pohanského boha slunce, hojnosti a úrody. Víte ale, kdy a jak se do sedla v polovině cesty z Pusteven na Radhošť dostal? A že stejného Radegasta najdete tam, kde byste ho rozhodně nečekali: v pražské zoologické zahradě?

Radegastovy okruhy v Beskydech Letní sporty

Radegastovy okruhy v Beskydech

Radegastovy okruhy – to je název sedmi cyklistických tratí různých obtížností a délek, které propojují nejatraktivnější místa Radegastových Beskyd. Středem sedmi tras bude oblast Horeček mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Trojanovicemi.

Jak dobře znáte duchy a ochránce našich hor a skal?

Jak dobře znáte duchy a ochránce našich hor a skal?

Kačenka, Fabián, Hejmon, Stamichman nebo Rýbrcoul: to je jen část ochránců a dobrých duchů českých a moravských hor a skal. Ty nejznámější samozřejmě znáte, ale v našem výčtu ani oni nesmí chybět – krkonošský Krakonoš, Praděd z Pradědu nebo Muhu, pán Jizerských hor. Pojďte se s nimi seznámit!

Přírodní park Jesenicko Příroda

Přírodní park Jesenicko

Přírodní park se rozkládá kolem Jesenice na Rakovnicku. Jedná se o zalesněnou krajinu s rybníky, zelenými údolími, skalními výchozy a historickými vesnicemi.

Národní přírodní památka Odlezelské jezero s vodopády Příroda

Národní přírodní památka Odlezelské jezero s vodopády

Jedná se o nejmladší jezero na území ČR a jeho okolí. Vzniklo bezprostředně po mimořádných deštích 25. a 26. května 1872 s dvouhodinovým srážkovým úhrnem až 237 mm.

Naučná stezka Po stopách slovanských bohů v Bílově Příroda

Naučná stezka Po stopách slovanských bohů v Bílově

Hlavní motiv naučné stezky vychází ze slovanské mytologie. Jednotlivá zastavení zobrazují a popisují slovanské bohy. Autorem nápadu je Pavel Bulín, starosta obce Bílov. Postavy bohů vyobrazili studenti plaského gymnázia.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti Památky

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti

Kaple se sousoším věrozvěstů Cyrila a Metoděje postavená v roce 1898 v byzantském slohu, kteří toto místo podle staré pověsti navštívili. Před kaplí stojí bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška z roku 1931.

Řeka Dyje – královna národního parku Podyjí Příroda

Řeka Dyje – královna národního parku Podyjí

Jednou z největších řek na jižní Moravě je Dyje, která pramení v sousedním Rakousku pod názvem Thaya. Celková délka toku činí 311 kilometrů, z toho na našem území 235 km. Větší část říčního toku na území ČR je sjízdná, dohromady v délce 209 km.

Slovanská epopej – monumentální kolekce obrazů Alfonse Muchy

Slovanská epopej – monumentální kolekce obrazů Alfonse Muchy

Kdo zná Alfonse Muchu jako autora divadelních plakátů a krásných dívek z období belle epoque, toho první setkání se Slovanskou epopejí překvapí: je to dílo pro malíře netypické, které se od všech ostatních ve všem liší – barevností, velikostí i vše prostupujícím symbolismem, fantaskním viděním světa i slovanskými mýty. Vyvolává nadšení i opovržení, mluví se o ní jako o Muchově bombastické závěti a je nejzmiňovanějším uměleckým dílem v českých médiích.

Kostel sv. Andělů strážných a klášter servitů ve Veselí nad Moravou Památky

Kostel sv. Andělů strážných a klášter servitů ve Veselí nad Moravou

Velmi významná barokní památka je spojena s tehdejšími majiteli veselského panství manžely Želeckými z Počenic. V letních měsících probíhají v kostele komentované prohlídky s průvodci.

Za historií z Trojanovic Zážitky

Za historií z Trojanovic

Přijeďte poznat něco z beskydské historie i nádherné přírody! K nejnavštěvovanějším a turisticky nejzajímavějším místům ležících v katastru obce Trojanovice patří vrchol Radhoště (1129 m n. m.) s kaplí sv. Cyrila a Metoděje.

Uhersko-hradišťská vinařská stezka Letní sporty

Uhersko-hradišťská vinařská stezka

Převážně rovinatá trasa je ideální pro celodenní rodinný výlet. Vede převážně jen mírně zvlněnou pahorkatinou, po klidných silnicích a cyklostezkách. Na své si přijdou milovníci vína, lidové architektury i historických a přírodních památek. Celková délka trasy je 75 km.

Beskydy Radegast Cyklotrack Letní sporty

Beskydy Radegast Cyklotrack

Cyklotrasa vede malebným prostředím CHKO Beskydy a rekreačními oblastmi Žermanice a Těrlicko. Měří 53,3 km a protíná na 40 hostinců, hospůdek či restaurací ležících na trase nebo v blízkém okolí. Je napojena na mezinárodní cyklo okruh Euroregionem Těšínské Slezsko a Beskydsko-karpatskou magistrálu.

Expozice Křížové cesty a Lurdská jeskyně v Bohuticích Památky

Expozice Křížové cesty a Lurdská jeskyně v Bohuticích

Moravské Lurdy, jak lze také přezdívat jihomoravské obci Bohutice na Znojemsku nabízí opravdovou raritu – kopii Lurdské jeskyně i jedinečnou kulturní památku Expozice Křížové cesty.