ÚvodAktualitySvátek sv. Lucie – oslavíte jej tím, že necháte domácí práce na jindy
Kultura

Svátek sv. Lucie – oslavíte jej tím, že necháte domácí práce na jindy

13. prosince se slaví svátek svaté Lucie, patronky advokátů, spisovatelů, vrátných, přadlen, švadlen, krejčích, kočích a dalších řemesel, ale i kajících se prostitutek. Její přímluva vás ochrání před bolestmi v krku, infekcí a očními chorobami. Patronka ochraňuje též děti a nevidomé. Den této světice, která si dle pověsti sama vytrhla oči, a nakonec jí bylo probodnuto hrdlo, bývá spojen se zvláštními obchůzkami tajemných postav „Lucek“, které mají za úkol kontrolovat činnost hospodyněk v domácnosti a jejich prohřešky zlomyslně trestat.

Nevinná dívka, kterou odsoudili k veřejné ztrátě panenství

svatá LucieSvatá Lucie se narodila okolo roku 290 v Syrakusách na Sicílii do bohaté rodiny. Již v dětství se dala křesťanskou cestou a slíbila zachovat panenství. Její matka Eutychie slib své dcery nebrala vážně a zaslíbila jí bohatému ženichovi. Lucie si svůj život ale představovala docela jinak. Dalším problémem byla nemoc Luciiny matky, která trpěla krvotokem. Společně se vypravily na pouť ke sv. Agátě (velmi uctívané mučednice), která matku uzdravila a Lucii vyjevila, že ji čeká podobný osud, jako ji.

Zatímco si Lucie u matky vyprosila zrušení svatby, „snoubenec“ nesouhlasil. Lucie mezitím rozdala své věno chudým a muži dala na vědomí, že se vdávat nehodlá. Ten se jí stále nechtěl vzdát. Když se navíc Lucie dozvěděla, že se na ní mladíkovi nejvíce líbí její oči, vydloubla si je a nechala mu je poslat. Podle legendy jí měly do rána narůst nové, ještě krásnější. Poté, co se zhrzený ctitel dozvěděl o tom, že je Lucie křesťankou, udal jí z pomsty císaři Diokleciánovi, vyhlášenému pronásledovateli vyznavačů nového náboženství. Konal se soud, který odsoudil Lucii k násilnému zbavení panenství od návštěvníků veřejného domu.

svatá LucieK veřejnému znásilnění však nedošlo – všechny pokusy o dopravení Lucie do nevěstince selhaly. Dokonce i voli, kteří měli táhnout vůz, odmítli poslušnost. Zlomit její vůli nedokázala ani žhavá pryskyřice, kterou jí lili na kůži, a tak ji nakonec kat probodl mečem hrdlo. Zemřela 13. prosince 304. Z posledních sil ještě vyřkla proroctví, že pronásledování křesťanů brzy skončí. Stalo se tak o 9 let později, kdy padl Dioklecián a římský císař Konstantin I. Veliký křesťanství povolil. V 5. století byla Lucie prohlášena za svatou a patronku města Syrakus. Na obrazech bývá zobrazována často jako panna v bílém rouchu s dvojitým křížem nebo palmou – znaky vítězství a víry.
 

Na svatou Lucii se vyhněte domácím pracím

Lucky KouřimV našich krajích byla Lucie uctívána jako symbol čistoty. K tomu se vázalo také množství lidových obyčejů. Jedním z nich byl přísný zákaz domácích prací – Lucky při obchůzkách kontrolovaly domácnosti, zda ženy náhodou nepředou, nederou peří, netkají a neperou. Důležité ovšem bylo, aby stavení bylo, jak se patří na vánoční svátky uklizené. Běda těm nešťastnicím, co zvyk nedodržely nebo uklidit nestihly! Lucky by jim rozfoukaly peří po světnici, případně by se dožadovaly okamžitě napříst plný koš vřeten. Anebo by jim naopak napředené nitě vymotaly.

luckyNěkde chodila jedna Lucka jinde zase až šestice těchto „bytostí“. Šlo o postavy, které měly na sobě bílé pláště a obličej zakrytý maskou s čapím zobákem. Jinde chodily zahalené bílým prostěradlem a na navlhčený obličej si nafoukaly mouku. V jižních Čechách chodilo pět až šest Lucek v dlouhých bílých pláštích s dlouhými bílými zobany jako tajemní ptáci. Postávaly u oken a mlčely. Potom tiše vešly do světnice a perutí z husího křídla vymetaly smetí z jizby.

Někdy Lucky přepadaly muže přímo v hospodě u piva, kde je natírali hořčicí, kolomazí, zasypávaly je moukou a šťouchaly do nich vařečkami. Tato činnost byla odplatou za to, že jsou líní a nepomohou doma s úklidem ani před svátky. S řadou těchto adventních zvyků se potkáte například v expozicích kouřimském skanzenu, na výstavě Lidové Vánoce v Polabí anebo v Dřevěném městečku v Rožnově pod Radhoštěm. Výjimečné prosincové prohlídky skanzenu Vysoký Chlumec také přiblíží atmosféru lidových Vánoc v 19. a na začátku 20. století.
 

Lucie noci upije…

zima východ slunceLidové pořekadlo „Lucie noci upije, ale dne nepřidá“, znají všichni. Málokdo ale dokáže říct, co to znamená. Rčení pochází ze středověku, z dob, kdy lidé používali juliánský kalendář a zimní slunovrat připadal na 13. prosince. V 16. století se však začal používat přesnější gregoriánský kalendář a slunovrat se o několik dní posunul, dnes nastává okolo 21. prosince. Přesto je na rčení mnoho pravdy, což můžeme pozorovat na východech slunce. Do svátku svaté Lucie vychází slunce čím dál později a večer zapadá dříve než předchozí den – noci se prodlužují. Ale poté začíná slunce zapadat později, takže je odpoledne déle vidět. Přitom však až do slunovratu je východ slunce čím dál později, takže noci se nezkracují.

zima východ slunceK 13. prosinci se váže i řada magických rituálů, protože v předvečer Luciina svátku nastává jedna z nejtemnějších nocí, kdy se prý scházejí čarodějnice, aby škodily lidem. Právě Lucie byla považována za mocnou ochranitelku před jejich kouzly. Od svátku sv. Lucie až do Božího narození dávaly hospodyně kravám kousek těsta smíchaného s rozličným kořením a zeleninami, aby nad nimi neměly zlé síly moc. Na Moravě se před zlými kouzly lidé chránili tak, že od 13. prosince do Štědrého dne odhodili každý den jedno poleno. Tímto dřevem pak zatopili na Boží hod. A když si hospodář tento den vyrobil stoličku a v místě suku udělal otvor, mohl jím o mši na Boží hod rozeznat v kostele čarodějnici.
Česko ve filmu: nejhezčí vánoční pohádky

Česko ve filmu: nejhezčí vánoční pohádky

Pravé české Vánoce jsou plné pohádek. Zabaví děti při čekání na Ježíška, doplňují pohodu a laskavost slavnostního večera, čile se o nich debatuje při rodinných vánočních sešlostech na Boží hod i na Štěpána a scénky i hlášky z těch nejlepších umíme po mnoha společných letech zpaměti. Které ale jsou ty nejlepší a nejoblíbenější, na které se těšíme každé Vánoce?

Lidové pranostiky: prosinec, čas adventu, Tomášské zimy a vánoční oblevy

Lidové pranostiky: prosinec, čas adventu, Tomášské zimy a vánoční oblevy

Říká se, že prosincem rok končí, ale zima začíná. Opravdu teprve začíná: i když prosinec už patří do zimy, ze všech zimních měsíců má nejvyšší průměrnou teplotu. Přináší s sebou spousty pranostik a starých lidových zvyků: je to přece čas adventu, zimního slunovratu a Vánoc. Seznamte se na Kudy z nudy s prosincovou nadílkou pranostik a pořekadel!

Kalendář 2024: Advent – čas příchodu Krista i dávných pohanských zvyků

Kalendář 2024: Advent – čas příchodu Krista i dávných pohanských zvyků

Víte, že počátky oslav adventu sahají až do 5. – 6. století? Advent je začátek liturgického roku, období čtyř neděl před 25. prosincem. Doba adventní je pro křesťany časem očekávání narození Krista a první adventní den je zároveň začátkem nového církevního roku, bez ohledu na civilní kalendář. Samotné slovo advent pochází z latinského "adventus", což znamená příchod. V dobách předkřesťanských naši předci v tomto čase oslavovali zimní slunovrat, návrat životadárného světla. Postupem času došlo k prostoupení prastarých obyčejů s křesťanskými a po celý prosinec se v lidových Vánocích objevovaly různé tajemné postavy. Pojďte si s námi připomenout živé či dnes již zaniklé tradice vztahující se k tomuto tajuplnému období, které letos připadá na období od 1. do 24. prosince 2024.

Lidové Vánoce v Polabí 2024

16. 11.29. 12.
Lidové Vánoce v Polabí 2024

Velká vánoční výstava pod názvem „Lidové Vánoce v Polabí“ se i letos koná v celém areálu skanzenu. V interiérech všech devíti chalup budou k vidění scény ze života našich předků, připomínající starobylé zvyky a obyčeje v čase adventu a v období od vánočních svátků až do Tří králů.

Vánoce ve Skanzenu Vysoký Chlumec

14. 12.15. 12.
Vánoce ve Skanzenu Vysoký Chlumec

Prosincové prohlídky Skanzenu Vysoký Chlumec přiblíží dobová řemesla a atmosféru lidových Vánoc v 19. a na začátku 20. století.

Skanzen Vysoký Chlumec – muzeum vesnických staveb středního Povltaví Kultura

Skanzen Vysoký Chlumec – muzeum vesnických staveb středního Povltaví

V údolí potoka pod dominantou zámku ve Vysokém Chlumci u Sedlčan se nachází Muzeum vesnických staveb středního Povltaví, kde si prohlédnete zemědělské usedlosti doplněné nářadím a stroji i sakrální stavby.

Advent a Vánoce 2024

Advent a Vánoce 2024

Nečekaný black friday! Nehledejte dárky v obchodních centrech. Navštivte (super!)markety v historických centrech našich malebných měst.

Advent a Vánoce v Muzeu lidových staveb v Kouřimi

1. 12.6. 1.
Advent a Vánoce v Muzeu lidových staveb v Kouřimi

V dávných tradicích tkví opravdové kouzlo vánoc! Připomeňte si tradice adventu, přijďte se do našeho skanzenu přenést do dob dávno minulých a seznámit se s tím, jaké obyčeje se na českém venkově udržovaly od začátku prosince do svátku Tří králů.

Vidět a zažít #světovéČesko

Vidět a zažít #světovéČesko

Objevte Českou Kanadu, Moravské Toskánsko nebo České Švýcarsko! Na portálu Kudy z nudy jsme našli spousty fantastických míst z celého světa – a přitom jsou u nás doma, v místech, kam to máte docela blízko.

Co znamená zimní slunovrat? A jaké legendy přináší nejdelší noc v roce?

Co znamená zimní slunovrat? A jaké legendy přináší nejdelší noc v roce?

V sobotu 21. prosince 2024, přesně v 10:19 hodin nastává zimní slunovrat, Slunce vstoupí do znamení Kozoroha a nastane zimní slunovrat, což znamená že po nejkratším dni v roce přijde nejdelší noc. Slunce je nejníže nad obzorem, takže jeho paprsky dopadají do české kotliny nejvíce šikmo. Na své pouti po obloze Slunce dosáhlo obratníku Kozoroha a vrací se zpět k rovníku. Nastává také astronomická zima. Od této chvíle se ale začnou dny pozvolna prodlužovat, a to až do letního slunovratu.

Zámecký park a obora Zásmuky Příroda

Zámecký park a obora Zásmuky

Důležitou osobností Zásmuk poloviny 17. století byl nejvyšší purkrabí království českého, tedy zástupce samotného císaře v Čechách. Snažil se vytvořit z venkovského statku reprezentativní sídlo: přestavěl jej na zámek, v místech bývalého opevnění zřídil park a za parkem založil oboru.

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm vás uvítá i v prosinci

Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm vás uvítá i v prosinci

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm připravilo na předvánoční čas mnoho akcí. Všechny mají společné téma – ukázky adventních a vánočních tradic. Dozvíte se zde, jak vypadaly Vánoce za starých časů. Nejbližším programem je Mikulášský podvečer, který proběhne už ve čtvrtek 5. prosince 2019.