Na
Kudy z nudy máme prosinec rádi: je to čas
adventu a
Vánoc, čas končícího roku,
Silvestra a plánování
novoročních předsevzetí. Na opravdu mrazivé a studené zimní výlety si musíte počkat na
leden, ale rozhodně to neznamená, že by nás prosinec šetřil. A jde na to dost zhurta: už k
prvnímu prosinci na
svátek Ivy (dříve
svátek sv. Eligia a Edmunda Kampiána) se vztahují pranostiky, plné mrazu a ledového větru:
- Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
- Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
- O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
- Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.
Svatá Barbora a Mikuláš
Svátek
svaté Barbory se slaví
4. prosince a je spojený nejenom s řadou lidových zvyků, ale také pranostik a průpovídek. S patronkou horníků, sedláků, architektů, kuchařů, řezníků, dělostřelců, zajatců a umírajících jsme se krátce potkali už v
listopadových pranostikách, kdy je družkou Barbory
Kateřina. Například se říká, že
mrzne-li na Kateřinu, na Barboru prší, anebo že
svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí. Kromě toho s sebou ale svatá Barbora coby ochránkyně před bouřkou, horečkou a morem přináší spousty vlastních pranostik:
- Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
- Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
- Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
- Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
- Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
- Svata Barbora chystá saně do dvora.
Se spoustou předpovědí je spojený i oblíbený
svatý Mikuláš:
- Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.
- O svatém Mikuláši často snížek práší.
- Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.
- Zelený Mikuláš – bílý leden.
Svatá Lucie a zimní slunovrat
Lidové pořekadlo o
svaté Lucii, která noci upije, ale dne nepřidá, znají všichni. Rčení pochází ze středověku, z dob, kdy lidé používali juliánský kalendář a
zimní slunovrat připadal na 13. prosince. V 16. století se však začal používat přesnější gregoriánský kalendář a slunovrat se o několik dní posunul, dnes nastává okolo 21. prosince. Období nejdelších nocí v roce se v pranostikách potkává s takzvanou
Tomášskou zimou. Ta trvá přibližně od 8. do 21. prosince (kdy dřív býval svátek sv. Tomáše) a jde o období, v němž nastává skutečné zimní počasí se sněžením a častými mrazy.
- Na svatého Tomáše nejdelší noc je naše.
- Na svatého Tomáše zima se rozpáře.
- O svatém Tomáši meluzína straší.
Bílé Vánoce a vánoční obleva
Dokonalé
Vánoce si představujeme jako ty obrázcích od
Josefa Lady. Většinou ale na
bílé Vánoce čekáme marně: šance na zasněžené vánoční svátky je malá, uvádí se asi 20 %. Proč bývají středoevropské Vánoce většinou na blátě? Může za to takzvaná
vánoční nebo předvánoční obleva, teplé oceánské proudění z jihozápadu, pro střední Evropu typické obvykle od 23. prosince do 1. ledna. Její pravděpodobnost bývá až 70 %, tedy dost na to, aby se objevila i v pranostikách. Například průpovídka
Na Adama a Evu čekejte oblevu vznikla už v 17. století a potvrzuje, že i pro naše předky býval vánoční sníh vzácností.
Co dál naši předkové na
Štědrý den, na
Boží hod a na
Štěpána vypozorovali?
- Dvanáct nocí a dní od Štědrého večera až do Tří králů zvěstuje prý povětrnost příštích dvanácti měsíců.
- Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.
- Na Štědrý večer hvězdičky, ponesou vajíčka slepičky.
- Jezdí-li se na Vánoce na saních, hodně obilí bude na polích.
- Jsou-li vrby o Vánocích plny rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček.
- Lepší Vánoce třeskuté než tekuté.
- Když je Barborka ucouraná, chodí svatý Štěpán po ledě.
Bez povšimnutí samozřejmě nemohli nechat ani poslední den v roce, tedy
Silvestr. A tak se například říká, že
jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.