Jiří Hájíček (*1967) patří k našim současným nejúspěšnějším spisovatelům. Je
jihočeský patriot: vyrůstal v
Purkarci, pak žil v
Týně nad Vltavou a nyní žije v
Českých Budějovicích. Sbírky povídek a novely vydává od konce 90. let, romány
Selský baroko a
Rybí krev byly oceněny
Magnesií Literou. Volnou trilogii završil románem
Dešťová hůl. V září 2016 měl premiéru film natočený podle jeho
knihy Zloději zelených koní o hledačích vltavínů, adaptaci románu
Rybí krev uvedlo
Jihočeské divadlo v
Českých Budějovicích.
Děj románu je zasazený do okolí
Temelína a vypráví příběh lidí, kterým změnila život stavba
jaderné elektrárny. V letech 1983–1997 se z
Březí, Knína, Křtěnova, Podhájí a
Temelínce muselo vystěhovat několik stovek lidí. Část odešla do Týna nad Vltavou, část na sídliště Máj v Českých Budějovicích. Řada starších lidí si však v cizím prostředí nezvykla a předčasně zemřela, další rodiny stěhování rozdělilo. I o tom je Hájíčkova Rybí krev.
Stavba se nepřímo dotkla i
Jaroslavic, Buzkova a
Purkarce v údolí
Vltavy, kde obce nebo jejich část zatopila
Hněvkovická přehrada, nádrž, která zajistila dodávky vody pro elektrárenské technologie. Podobně jako hrdinka románu Rybí krev se sem vrací i spisovatel Jiří Hájíček, který v
Purkarci prožil dětství. Podle něj lidé ještě na začátku devadesátých let měli určitou nadějí, že by se plán vysídlování obcí mohl změnit, ale bylo to zbytečné, po roce 2000 zmizely poslední chalupy.
„Po zbourání všech domů v Jaroslavicích zbyla kaplička jako poslední a ani komunistům se tehdy moc nechtělo do bourání sakrální stavby. Nakonec, jak mi říkala jedna rodačka, museli koupit bagristovi flašku rumu, aby do kaple vjel a rozboural ji,“ vzpomíná Jiří Hájíček v rozhovoru pro
Radiožurnál. Rodáci z Jaroslavic si proto na břehu Vltavy postavili její repliku.
Na opuštěné domovy kolem
jaderné elektrárny Temelín lidé vzpomínají dodnes. Každý rok na
svátek sv. Prokopa 4. července se pamětníci scházejí v
kostele a na hřbitově ve Křtěnově, který trochu záhadně bourání unikl, a vzpomínají, jak se tu žilo v dobách „před elektrárnou“.