Abyste si výlety plné energie ve stylu
Kudy z nudy opravdu užili, je potřeba dát pozor na několik věcí. Například prohlídky infocenter v
jaderných elektrárnách Dukovany a
Temelín jsou možné téměř každý den a celý rok, jinde je ale otevřeno jen v hlavní sezoně. Většinou si také musíte čas prohlídky rezervovat předem, zvlášť pokud jde o větší skupinu. Počítejte také s tím, že prohlídky mají často věková omezení: například na
vyhlídku v elektrárně Ledvice, vůbec nejvyšší rozhlednu v Česku, s sebou můžete vzít jen děti starší 6 let. Opatrnost je na místě i při prohlídkách vodních elektráren spojených s návštěvou nitra hrází: podlahy bývají vlhké a kluzké, teploty nízké. Nezapomeňte proto na vhodnou obuv i oblečení.
Pokud vás některé místo mimořádně zajímá a není běžně přístupné, pohlídejte si termíny mimořádných prohlídek. Vodní elektrárny se často otvírají například na jaře při oslavách
Světového dne vody, ty další pak třeba v rámci celonárodní akce
Dny evropského dědictví anebo při festivalech
Den architektury či
Open House.
1. Praha, elektrárna Holešovice a vodní elektrárna Štvanice
Elektrárny a hlavní město? Samozřejmě, že existují – a nejenže v centru
Prahy stojí velká, památkově chráněná
elektrárna Holešovice, nejstarší tepelná elektrárna v Česku, ale do jedné elektrárny se dokonce můžete vydat i na prohlídku. Domovem nedávno zrekonstruované
vodní elektrárny Štvanice je secesní budova na špici stejnojmenného
ostrova. Byla postavena na začátku 20. století jako jedna z prvních betonových staveb v Praze. Architekt
Alois Dlabač se nechal inspirovat francouzskou zámeckou architekturou a vy si ji můžete prohlédnout třeba při podzimním festivalu
Den architektury.
2. Středočeský kraj a vodní elektrárna Orlík
Fenoménem
Středočeského kraje je
kaskáda přehrad na Vltavě a současně největší kaskáda vodních elektráren v České republice. Ze všech vltavských přehrad je
Orlická přehrada největší, nejvyšší a nejmohutnější, a
vodní elektrárna Orlík vyrábí nejvíce elektřiny ze všech našich hydroelektráren. Při prohlídce navštívíte nejenom
infocentrum ČEZ, ale také interiér elektrárny a podíváte se i do samotné hráze. Vybrat si můžete z tří typů výkladu, od odborného až po populární, který nabízí hlavně perličky a zajímavosti. V létě můžete návštěvu elektrárny spojit třeba s výletem na nedaleký
zámek Orlík nebo s
výletní plavbou po přehradě.
3. Jihočeský kraj, jaderná elektrárna Temelín a vodní elektrárna Lipno
Podobně jako
Lipensko a
vodní nádrž Lipno se k turistickým lákadlům
jižních Čech řadí i
jaderná elektrárna Temelín.
Informační centrum s expozicí v renesančním
zámečku Vysoký Hrádek je otevřené denně celý rok a dokonale vás seznámí s principy fungování elektrárny. Unikátní je hlavně
virtuální prohlídka, kdy se pohodlně usadíte v kinosále a speciální brýle vás pak přenesou do nejzajímavějších a nejstřeženějších míst elektrárny Temelín. Podíváte se nejenom na reaktorový sál, do strojovny a na velín, ale také do atraktivního prostoru obří chladicí věže.
A když už padla zmínka o
Lipně: zdejší
vodní elektrárna je přístupná v hlavní sezoně, pořádá ale i prohlídky mimo běžnou otvírací dobu. Je o ně ale obrovský zájem a s rezervací musíte spěchat.
4. Plzeňský kraj a vodní elektrárny na Čeňkově Pile a na Černém jezeře
Malou
vodní elektrárnu na Čeňkově Pile na soutoku řek
Křemelné a
Vydry i novější
elektrárnu Vydra si prohlédnete jen zvenčí, infocentrum je už několik let zavřené. Místo toho vás pozveme na výlet k
Černému jezeru. Přestože
největší a nejhlubší ledovcové jezero leží v srdci
národního parku Šumava, slouží zároveň jako retenční nádrž
vodní elektrárny v Hamrech. Stavba
první přečerpávací elektrárny na našem území byla zahájena v roce 1929, a to v údolí
Úhlavy u Brčálníku. Elektrárna zahájila provoz 6. prosince 1930 a elektřina se tu vyrábí dodnes.
5. Karlovarský kraj a malá vodní elektrárna Skalka
Pláže, rekreace a díky nevelké hloubce i příjemné teplá voda ke koupání: to je
vodní nádrž Skalka u
Chebu. Byla vybudována v letech 1962–1964 jako ochrana proti povodním, a také aby zásobovala vodou průmyslové podniky a elektrárny níže po proudu
Ohře. V hrázi je i malá vodní elektrárna. Na opačném konci nádrže, u
Lesního potoka, pak můžete vidět stopy působení borů, živočichů, kteří se do přírody
Karlovarského kraje vrátili po desítkách let.
6. Ústecký kraj a elektrárna Ledvice
V
Ledvicích na místě steré uhelné elektrárny vyrostla nejmodernější klasická elektrárna ve střední Evropě.
Infocentrum Elektrárny Ledvice je zaměřené na klasickou energetiku, navštívit můžete i 140 metrů vysokou
rozhlednu s prosklenou vyhlídkou a ochozem. Ze
střechy nejvyšší průmyslové stavby v Česku se otvírá neopakovatelný výhled na okolní krajinu – jako na dlani máte
České středohoří s
Milešovkou, největrnější horou České republiky. Vidět jsou
Krušné hory, lázeňské město
Bílina i 539 metrů vysoký vrch
Bořeň. Každou sobotu se v doprovodu průvodce můžete vydat na prohlídku provozu elektrárny. Uvidíte turbíny Protur, venkovní stavbu původní části elektrárny či chladicí věž.
Zážitkem je také virtuální prohlídka
vodní elektrárny Střekov, která je součástí střekovského zdymadla. Předposlední umělá přehrada na
Labi před vyústěním řeky do Severního moře vznikla ve 30. letech 20. století, hezký výhled na ni se otvírá z
hradu Střekov. Několikrát do roka elektrárna chystá mimořádné prohlídky, volně přístupná ale jsou
Masarykova zdymadla.
7. Liberecký kraj a vodní elektrárna Spálov
Když se ze
Semil vydáte podél
řeky Jizery na procházku po
Riegrově stezce nebo
Kamenického stezce, čeká vás nejen malebná
příroda a romantická stezka vinoucí se stráněmi nad řekou od
vyhlídky k
vyhlídce, ale po několika kilometrech také malá
vodní elektrárna Spálov. Byla postavena za první republiky ve stylu art deco a je dodnes plně funkční: výrobou 10 milionů kWh elektřiny pokryje spotřebu zhruba 2 800 pojizerských domácností. Elektrárna je ale také obdivovaná jako architektonický klenot. Projekt celého areálu vypracoval významný architekt období secese a kubismu
Emil Králíček, elektrárna pak je v provozu od roku 1926.
8. Královéhradecký kraj a vodní elektrárna Hučák
Nejznámější elektrárna
Královéhradeckého kraje je zároveň jedna z nejmenších. Malé vodní elektrárně se říká
Hučák a najdete ji v krásné secesní budově v centru
Hradce Králové. Dozvíte se, jak se k výrobě elektřiny dají využít obnovitelné zdroje, tedy síla vody, větru, slunce, ale také biomasa a geotermální energie. Těšit se můžete na interaktivní exponáty, laboratoř s pokusy i virtuální realitu, během prohlídky navíc můžete navštívit i
strojovnu elektrárny. Ti nejmenší se pak zabaví v
dětském koutku, kde je světem energie provedou skřítci Watík, Joulinka a jejich kamarádi.
Na prohlídku s průvodcem do strojovny a infocentra můžete dorazit od úterý do pátku ve 14 hodin a o víkendu či svátcích v 10 a 14 hodin, bez průvodce pak kdykoliv od úterý do pátku od 9 do 16 hodin.
9. Pardubický kraj a vodní elektrárny Pardubice, Práčov a Pastviny
Přestože v naší zemi nemáme dravé horské bystřiny ani veletoky s obrovským množstvím vody, využívaní vodní energie u nás má dlouholetou tradici. Na začátku byly mlýny, pily a vodní hamry, nejstarší vodní elektrárnou pak byla
Elektrárna královského města Písku, vybudovaná v roce 1888.
Ale zpět do
Pardubického kraje, kde najdete několik zajímavých vodních elektráren. Například
vodní elektrárna na Pastvinské přehradě, uvedená do provozu v roce 1938, byla v době svého vzniku největší přečerpávací vodní elektrárnou a první elektrárnou v bývalém Československu, která neměla vrchní stavbu strojovny. Šlo o elektrárnu takzvaného švédského typu, kde soustrojí stálo volně pod širým nebem. Čerpadlový režim se na průtočný změnil v roce 1964.
V srdci
Železných hor na
řece Chrudimce stojí
vodní elektrárna Práčov, jedna z prvních hydrotechnických staveb u nás postavená po druhé světové válce. Naší první elektrárnou s velkým horizontálním turbosoustrojím se stala
vodní elektrárna v
Pardubicích, uvedená do provozu v roce 1978. Stojí na
Labi kousek od
pardubického zámku, přes zdymadlo vede lávka pro cyklisty a pěší.
10. Vysočina, jaderná elektrárna Dukovany a vodní elektrárna Dalešice
Téměř až „k jádru“ se dostanete v
jaderné elektrárně Dukovany. Do provozu byla uvedena v roce 1985 a pokryje pětinu spotřeby naší země. Ve zdejším
infocentru, nabitém interaktivními exponáty, se projdete po cestě jaderného paliva od A do Z, a zblízka se seznámíte s výrobním blokem i se samotným jaderným reaktorem. Mimo jiné se dozvíte třeba to, kolik žárovek by Dukovany dokázaly rozsvítit, anebo že u elektrárny je
jaderná vinice. Dokonce se podíváte i do kontrolovaných prostor: to umožňuje unikátní
virtuální prohlídka se speciálními brýlemi.
Prohlídky je nutné objednat několik dní předem, exkurze do provozu jsou určené pouze pro skupiny od 16 do 32 osob starší 15 let. Navštívit můžete i nedalekou
přečerpávací vodní elektrárnu Dalešice s
nejvyšší sypanou hrází v Evropě. Měří 102 metrů a spodní nádrž vodního díla Dalešice zároveň slouží jako rezervoár chladicí vody pro elektrárnu Dukovany.
11. Jihomoravský kraj a Edisonova elektrárna v Brně
Elektrickou raritou
jižní Moravy je
první brněnská elektrárna a zároveň
brněnské Mahenovo divadlo. To se v roce 1882 stalo díky projektu firmy amerického vynálezce
Thomase Alvy Edisona prvním plně elektricky osvětleným divadlem v Evropě. Město v té době bylo ještě bez elektřiny, speciálně pro divadlo proto byla postavena
malá elektrárna se sedmi dynamy o výkonu 81 kW. Zatímco divadlo vyrostlo na okružní městské třídě na místě zbořených hradeb, elektrárna stála opodál na okraji průmyslové čtvrti. Nejenže stála, stojí dodnes, a to na Vlhké ulici. Až do roku 1898 zásobovala kromě divadla i několik brněnských ulic, během druhé světové války ji poškodilo bombardování a dnes slouží pro Mahenovo divadlo jako stolařská dílna.
První elektricky osvětlené divadlo v Evropě připomíná také
plastika Pocta Edisonovi, spleť obřích kovových žárovek od
Tomáše Medka.
12. Zlínský kraj a větrná elektrárna na Svatém Hostýně
Není největší, ale patrně nejznámější ve
Zlínském kraji: řeč je o
větrné elektrárně, která od roku 1994 stojí na
Svatém Hostýně. Na třicet metrů vysokém stožáru se otáčí rotor se třemi listy, celková hmotnost zařízení je 22,8 tun, výkonu 225 kW dosahuje elektrárna při rychlosti větru 14,4 metrů za sekundu a ročně vyrobí 300–400 MWh za rok. Majitelem a provozovatelem elektrárny je duchovní správa Svatého Hostýna.
13. Olomoucký kraj a přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně
Technický klenot na hřebenech
Jeseníků anebo
jeden ze sedmi divů Česka: takové přezdívky mají
Dlouhé stráně,
největší přečerpávací vodní elektrárna v České republice. Elektrárna má na kontě řadu rekordů a každý rok si ji přijede prohlédnout více než 60 tisíc návštěvníků.
Prohlídky
infocentra je nutné objednat předem: zjistíte, jak přečerpávací elektrárna funguje a podíváte se do obřího podzemního sálu vytesaného ve skále, kde se nachází některá zařízení elektrárny. Největším lákadlem je
výlet k horní nádrži elektrárny s výhledem, který bere dech. Sem se můžete vypravit s průvodcem, ovšem v zimním období se kvůli drsným klimatickým podmínkám prohlídky horní nádrže nekonají. Samozřejmě se k ní ale můžete vypravit sami, třeba
na běžkách nebo
lanovkou z
horského resortu Kouty nad Desnou; z konečné lanovky to k nádrži jsou přibližně dva kilometry.
14. Moravskoslezský kraj a elektrárna Dětmarovice
Na pomezí Moravy a Slezska a na dohled od polských hranic stojí
elektrárna Dětmarovice, která zásobuje teplem
Bohumín a
Orlovou. Do jediné černouhelné elektrárny skupiny ČEZ v naší zemi se můžete podívat jen virtuálně, ale ani tak nepřijdete o oslnivý výhled. V rovinaté krajině je ze střech nejvyšších budov díky leteckému panoramatickému záběru vidět prakticky do všech světových stran. Nejzajímavější je pohled jihovýchodním a východním směrem na zhruba 30 kilometrů vzdálenou hradbu
Moravskoslezských Beskyd, a to od
Velké Čantoryje (995 m) nad
Třincem přes nejvyšší vrchol pohoří
Lysou horu (1323 m) až po
Radhošť (1129 m). Dobře je vidět
Ostrava,
Karviná i
Bohumín, směrem k
Olomouci se zvedá pásmo
Oderských vrchů.