ÚvodAktualityČesko mezi řádky: Štěchovický poklad a Zdeněk Jarchovský
Zážitky

Česko mezi řádky: Štěchovický poklad a Zdeněk Jarchovský

  • 19. března 2023
Pověsit je málo, Špatně utajený zločin, Miluju tě k smrti anebo Důvěrná zpráva ze San Franciska: to je výběr nejznámějších knížek Zdeňka Jarchovského (* 1952). V roce 2018 ke kriminálním příběhům a detektivkám přibyl nový román. Název Štěchovická stěna jasně prozrazuje, kudy se tentokrát budeme s portálem Kudy z nudy a Radiožurnálem toulat Českem mezi řádky.

Zatoulejte se spolu s námi mezi řádky a objevte zákoutí Česka, která znáte z knížek.

Zdeněk Jarchovský zasvětil část života vývoji detektorů na hledání skrytých kovových předmětů. Pronikl hluboko do komunity hledačů pokladů – a právě mezi ně zve čtenáře v románu Štěchovická stěna. Nepodíváte se ale jen do krajiny kolem Štěchovic, prošpikované historkami o bájných nacistických pokladech, ale i do jiných nalezišť. Konspirační teorie o štěchovickém pokladu knížka nevyvrací ani nepotvrzuje, vypráví jen příběh osamělého úředníka pojišťovny s platem, co stěží stačí na základní potřeby, cigarety a alkohol. Výhodou ale je spousta volného času, který hrdina věnuje svému největšímu koníčku: hledání pokladů.

Společnost hledačů je pro něj druhá rodina, vše ale změní nález zajímavého historického filmového svitku. Rozjede se vyšetřování, kde nechybí adrenalin, dobrodružství, a dokonce i vražda. Mezi tím vším se ale stále proplétají historky a dohady o bednách a vlacích plných zlata, tajných archivech z druhé světové války, o nacistických továrnách, slavné Jantarové komnatě a dalších tajemstvích Třetí říše.

Možná jste někdy přemýšleli, že byste sami zkusili štěstí; pak pro vás může být knížka Zdeňka Jarchovského pomyslným startovním políčkem. Zjistíte, že život hledačů rozhodně není pověstná procházka růžovou zahradou, a že rozhodně nestačí mít detektor, kvalitní vybavení do přírody a kousek pověstného štěstí. Slibně zní už samotný začátek:

Neznám důvod, proč mít rád léto, píše autor v úvodu románu. Horko, komáři a klíšťata. Pro hledače pokladů je ideálním časem jaro. Pole jsou čerstvě zoraná, tráva na lukách teprve vyráží, motyka do hlíny zajede jak do másla. V létě nezbývá než zalézt do lesa, kde se ovšem pořád poflakuje hromada houbařů s pitomými otázkami: „Co to děláte? A našel jste něco pěkného? Je to vůbec povoleno?“ Sklapnou, když jim pod nos strčíte hrst nábojnic a zrezivělého mauzera. Ovšem spolehlivě zabírá pohled na orezlý granát F1.

Na dalších řádcích se dočtete spousty užitečných informací: kterým oblastem se vyhnout, koho byste neměli potkat, že je potřeba mít pohromadě právní minimum a že když nesmíte v lese tábořit, můžete bivakovat. Anebo jak pořádně dopálit hajného: prý mu stačí s nevinným pohledem položit otázku, od kterého kraje lesa je tedy povoleno rozdělávat oheň?

Zkrátka ať už patříte mezi skutečné, teoretické anebo teprve budoucí pátrače a objevitele, se Štěchovickou stěnou nabere vaše cestování i váš koníček nový směr.
Vyhlídka Máj – jeden z nejkrásnějších rozhledů na Vltavu Příroda

Vyhlídka Máj – jeden z nejkrásnějších rozhledů na Vltavu

Vyhlídka Máj se nachází nedaleko obce Teletín nad bývalými Svatojánskými proudy a otevírá se z ní jeden z nejkrásnějších pohledů na řeku Vltavu. Řeka zde protéká hlubokým skalnatým kaňonem, stáčí se do tvaru podkovy a vytváří tak fascinující přírodní scenérii.

Naučná stezka Svatojánské proudy Příroda

Naučná stezka Svatojánské proudy

Naučná stezka Svatojánské proudy vede romantickým hlubokým skalnatým údolím řeky Vltavy, úsekem bývalých Svatojánských proudů, nyní zatopených Štěchovickou přehradní nádrží. Největší popularitu zažila stezka v meziválečném období, kdy na březích Vltavy vznikaly první trampské osady.

Vodní elektrárna Štěchovice Památky

Vodní elektrárna Štěchovice

Vodní dílo Štěchovice na řece Vltavě tvoří hned dvě elektrárny – vodní elektrárna Štěchovice I. a přečerpávací vodní elektrárna Štěchovice II. Objednejte se na exkurzi a vyrazte na jejich obhlídku!

Štěchovice

Štěchovice

Dvě vltavské přehrady, naučná stezka lemující dávno zatopené Svatojánské proudy a také legenda o ukrytém nacistickém pokladu, to jsou hlavní lákadla středočeských Štěchovic. V okolí také objevíte prastaré trampské lokality, například slavnou osadu Ztracenka nebo údolí říčky Kocáby.

Štěchovický most Památky

Štěchovický most

Železobetonový most Dr. Eduarda Beneše byl postaven v letech 1937-1939 firmou ing. J. Kindla podle projektu architekta Miloslava Klementa. Spojuje Štěchovice a Brunšov na místě historického přívozu. Od roku 1965 je památkově chráněn.

Kopec Ďábel nad Petrovem u Davle – geometrický střed Čech Příroda

Kopec Ďábel nad Petrovem u Davle – geometrický střed Čech

Silnice číslo 104 z městyse Davle po mostě přes Vltavu vás přivede po čtyřech kilometrech do malé vesničky jménem Petrov. Právě nedaleko ní, na kopci Ďábel, se nachází geometrický střed Čech.

Národní přírodní památka Medník Příroda

Národní přírodní památka Medník

Vrch Medník na dolní Sázavě u Pikovic je proslulý jako jediné naleziště kandíku psího zubu v českých zemích. Jeho chráněné východní a severní srázy pokrývají smíšené listnaté lesy s pásy suťových porostů. Už v roce 1965 zde vznikla jedna z nejstarších naučných stezek u nás.

Přehrada Vrané nad Vltavou Památky

Přehrada Vrané nad Vltavou

Poslední stupeň vltavské kaskády, vodní dílo Vrané nad Vltavou, vybudované v letech 1930-1935 slouží kromě výroby elektrické energie i k rekreačním účelům.

Cesta Vojty Náprstka z Berouna na Karlštejn Příroda

Cesta Vojty Náprstka z Berouna na Karlštejn

Nejstarší dosud existující značenou turistickou trasou je Cesta Vojty Náprstka. Klub českých turistů ji vyznačil krátce po založení v roce 1889 a pojmenoval po svém zakladateli. Měří 13 km a je určena pěším turistům.

Askalona – trampská osada u Štěchovic Památky

Askalona – trampská osada u Štěchovic

Druhá nejstarší dochovaná a stále funkční trampská osada se nachází v kaňonu dolního toku řeky Kocáby na půli cesty mezi Bratřínovem a Štěchovicemi.

Bývalé Svatojánské proudy Příroda

Bývalé Svatojánské proudy

Vltavské údolí mezi Třebenicemi a Štěchovicemi, kde řeka asi na 7 km klesala o téměř 20 metrů a díky hlubokému a nepřístupnému údolí plnému kamenů a skal se zde tvořila peřeje, byly odedávna známy jako tzv. Štěchovické proudy, od roku 1722 zvané proudy Svatojanské.

Další aktuality