Hlava Medusy je klenotem
Moravské galerie v Brně. Že jde skutečně o originál se zjistilo teprve před několika lety po detailním průzkumu na
univerzitě v Antverpách. Medusy totiž jsou ve střední Evropě dvě: vedle proslulého kousku ze sbírek Moravské galerie je tu ještě Medusa č. 2, kterou vlastní
Uměleckoprůmyslové muzeum ve Vídni. Znalci zjistili, že brněnský obraz byl namalovaný na dřevě kolem roku 1617 jako první a jde o nejstarší provedení motivu. Vídeňská verze má stejnou kompozici, výjev je ale přenesený na plátno. Obě díla ale vznikla v Rubensově dílně, jsou mimořádně kvalitní, skvěle dochovaná a obě mají nevyčíslitelnou cenu; podobný obraz slavného vlámského malíře se před lety prodal za více než dvě miliardy korun.
Medusa brněnská a Medusa z Vídně
Patrně poprvé od svého vzniku v malířově ateliéru se obě Medusy objevily vedle sebe v roce 2019 na
výstavě Hrůzostrašně krásná v
Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni. My vám takový zážitek nabízíme prostřednictvím srovnávacích snímků.
Porovnejte podobně jako návštěvníci výstavy Hrůzostrašně krásná tuzemskou a rakouskou verzi Rubensova obrazu Hlava Medusy!
Medúza nebo Medusa? Při koupání v moři můžete narazit na medúzy,
Medusu naštěstí nepotkáte. Rubensův obraz ilustruje slavnou antickou báji o jedné ze tří obludných
Gorgon. Jejich otcem byl mořský bůh
Phorcus, matkou mořská bohyně
Kétó. Medusa je popisovaná jako okřídlená žena s hady místo vlasů. Kdo se jí podíval do očí, navěky zkameněl. Na rozdíl od svých sester byla smrtelná, a zabil ji antický hrdina
Perseus: pohledu do očí se dokázal vyhnout, protože svůj lesklý štít využil jako zrcadlo a usekl jí hlavu. Tu pak Perseus využíval jako strašlivou zbraň, protože pohled do očí měnil protivníky v kámen i po Medusině smrti.
Mimochodem, do rodiny Medusiných sourozenců patřila spousta dalších nepěkných postav z řecké mytologie, od dvou sester Gorgon přes
Echidnu, což byla napůl půvabná žena a napůl had, až po mořskou příšeru
Skyllu, postrach námořníků. Znáte ji z
příběhů o Odysseovi, kde mořská obluda se šesti hlavami a dvanácti nohama společně s neméně strašlivou
Charybdou střežila Messinskou úžinu u Sicílie.
Rubens: Král malířů, Malíř králů a masa
O Rubensovi se říká, že náleží mezi nejvýznamnější osobnosti v dějinách barokního evropského umění. Podobně jako celý umělecký styl i jeho obrazy zahrnují neklidný pohyb, překvapivé barevné kontrasty a živou hru světel a stínů. Měl neobyčejně vyvinutý cit pro výběr nejpůsobivějšího okamžiku příběhu a jeho malby představují nekonečný proud nápadů.
Podobně jako Rubensův styl ovlivnil barokní malíře v celé Evropě, on sám čerpal inspiraci z antických děl a obrazů renesančních umělců jako byli
Michelangelo, Raffael nebo
Tizian, sám se pak stal mistrem v zobrazení lidské pleti, zejména ženské. Díky klientům z řad evropských královských dvorů se Rubensovi přezdívalo
Malíř králů a
Král malířů, současně ale – právě díky mistrovskému zachycení pleti – se setkáváme s označením
Malíř masa.
Rubense ale najdete i tam, kde byste ho zřejmě nečekali: třeba v
koloniálním baroku v Latinské Americe, kam rytiny velkolepých biblických scén podle jeho předloh přiváželi křesťanští misionáři. V Rubensově
Zahradě lásky a dalších obrazech zase našli vzor pro nový žánr takzvaných
galantních slavností Francois Boucher, Antoine Watteau a
Jean-Honoré Fragonard. Rušnou Rubensovu společnost z obrazu, kde malíř namaloval sám sebe a svou druhou ženu Helenu, jak se procházejí v zahradě venkovského domu, ovšem nahradila tajná dostaveníčka ve skrytých zákoutích rokokových parků a zahrad.
Peter Paul Rubens
Rubens se narodil jako syn právníka a vystudoval jezuitskou školu v
Antverpách ve Flandrech. V mládí téměř deset let cestoval po Itálii, kde současně studoval i pracoval. Opakované návštěvy Madridu, Paříže a Londýna mu přivedly vybranou klientelu, která za jeho obrazy královsky platila, a tak na rozdíl od jiných umělců patřil mezi nejzámožnější společenskou vrstvu.
Prožil relativně spokojený život v dostatku. V roce 1609 se oženil s
Isabellou Brantovou, dcerou významného humanisty
Jana Branta. Měli tři děti a žili v pohodlném domě v antverpské čtvrti Wapper, z něhož se díky Rubensovu věhlasu stalo známé kulturní centrum. Když v roce 1626 Isabella zemřela, Rubens se čtyři roky poté oženil se svou neteří
Hélène Fourmentovou. Měli dalších pět dětí, v roce 1635 se přestěhovali na
zámek Steen nedaleko Antverp. Ke konci života malíře trápila dna, na kterou roku 1640 ve třiašedesáti letech zemřel.
Rubens nebyl jen malíř, ale také úspěšný diplomat, architekt, sběratel starožitností, obchodník a učitel. Řídil velké
studio v Antverpách, v němž pracovala řada učňů; zaměstnával i další malíře, aby mu pomohli s velkými projekty a také šířili poptávku po jeho obrazech po celé Evropě. Mezi nimi byli například
Anthonis van Dyck, Jacob Jordaens, Jan Brueghel a
Frans Snyders.
Kde si prohlédnete Rubensovy obrazy v Česku?
Rubensova antverpská dílna sice chrlila obrazy ve velkém, vesměs ale šlo o původní a kvalitní díla, na kterých zanechal své stopy i slavný malíř. Kde je najdete?
- Kromě Hlavy Medusy v Brně můžete několik Rubensových děl vidět v Národní galerii v Praze, například Podobiznu vojevůdce Ambroggia Spinoly anebo návrh malířské výzdoby jezuitského kostela v Antverpách. V pražských sbírkách se dochoval návrh scény vyhnání z ráje, který ale nikdy nebyl proveden. Nástropní malby v kostele nevydržely ani sto let, v roce 1718 všechny shořely.
- Málo známé Rubensovo dílo je oltářní obraz pro kostel sv. Tomáše na Malé Straně v Praze. Převor augustiniánského kláštera Jan Svitavský tehdy objednal dva obrazy, Umučení sv. Tomáše a obraz svatého Augustina, patrona řádu. Dnes jsou na místech jejich přesné kopie, originály si prohlédnete v Národní galerii v Praze. Rubensovy obrazy patří k tomu nejhodnotnějšímu, co augustiniánský řád vlastní.
- Mezi nejslavnější obrazy patří i Rubensův obraz Hygieia krmící posvátného hada, kolem 1614. Lobkowiczové obraz získali v roce 1681, malbu do sbírky zakoupil Syn Václava Eusebia, Ferdinand August, třetí kníže z Lobkowicz (1655-1715), který byl prvním skutečným znalcem umění v rodině. Obraz je vystavený na zámku v Nelahozevsi.
- V Obrazárně Pražského hradu je vystaveno plátno Shromáždění olympských bohů.
- Další Rubensova díla jsou v církevních, šlechtických a dalších sbírkách.