Kolekce tapisérií tvoří dle doby jejich vzniku
ucelenou řadu od renesance po rokoko (od první poloviny 16. až po polovinu 19. století). Tapisérie pocházejí převážně z provenience proslulých
dílen z Bruselu, Enghienu a Gramontu na území dnešní Belgie, ale i z produkce dílen ve francouzském
Aubussonu či Beauvais, které však také založili
vlámští tkalci. Dnes jsou známi i někteří autoři kartonů, předloh, podle kterých byly tapisérie tkány. Objevuje se mezi nimi například
Leon van der Hecke, Francesco Casanova či
autoři z uměleckého okruhu Rubensova. Tematicky zpracovávají výjevy na tapisériích antické, biblické, alegorické i historické motivy.
Nejstarším z exponátů je
verdura s motivy listů, květů, hmyzu a ptáků pochází z doby okolo roku
1540, nejmladším exponátem je naopak menší tapisérie z počátku 19. století, z doby končícího rokoka a nastupujícího historismu. Obsáhlá a efektní sbírka třiceti tapisérií je součástí
nejstarší prohlídkové trasy reprezentačních prostor
zámku Náměšť nad Oslavou.
Hostina bohů
Vzácné dílo leželo nějaký čas smotané v depozitáři Etnografického ústavu. Letos prošlo rukama odborníků v
Moravské gobelínové manufaktuře a na
Starém zámku zdobí stávající expozici klávesových hudebních nástrojů.
Hostina bohů je název výjevu z antické mytologie. Do
tapiserie impozantních rozměrů (520 centimetrů na šířku a 350 cm na výšku) tento výjev vetkal neznámý tvůrce z autorského okruhu Jodoca de Vos (1661-1734). Dílo zachycuje
hostinu antických bohů (levá část) a
muzicírujícího Apollóna v doprovodu múz (napravo) v krajině. Celý výjev je rámován tkanou zlatavou bordurou z listového ornamentu s pravidelně rozmístěnými trsy barevných květů.