Městská památková rezervace Brno byla vyhlášena v roce 1989. Tvoří ji kompaktní historické centrum, množství starších staveb včetně kostelů, hradu Špilberku nebo Augustiniánského kláštera. Zástavba je doplněna činžovními domy v historizujícím a secesním stylu 19. století a řadou soch, kašen a parků.
Brněnské historické centrum je od roku 1989 městskou památkovou rezervací, která je vyšším stupněm ochrany než památková zóna. Od roku 2023 vznikla v širším centru moravské metropole nová městská památková zóna, která doplňuje již památkově chráněné centrum.
Městskou památkovou rezervaci v
Brně tvoří
nejužší historické centrum, jehož území se město rozvíjelo od raného středověku. Nachází se zde například
katedrála sv. Petra a Pavla na Petrově,
hrad Špilberk,
Kapucínský klášter s hrobkou,
Augustiniánský klášter s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie,
Muzeem starobrněnského opatství a
Mendelovým skleníkem,
náměstí Svobody, Zelný trh s kašnou
Parnas, Dominikánské náměstí, Moravské náměstí, Římské náměstí, klášter dominikánů, františkánů, minoritů, voršilek (býv.), kostely Nanebevzetí Panny Marie v Jezuitské ulici,
sv. Jakuba Staršího,
sv. Tomáše,
Červený kostel (evangelický J. A. Komenského),
Stará radnice a
Nová radnice,
Místodržitelský palác,
Palác šlechtičen, budova Ústavního i Krajského soudu,
Pražákův palác,
Uměleckoprůmyslové muzeum,
Dietrichsteinský palác,
Mahenovo divadlo, vlaková stanice Brno hl.n. i parky pod Špilberkem, Zahrada pod hradbami,
Denisovy sady,
Kapucínské zahrady, Park Koliště, Park Danuše Muzikářové… a další stavby i areály městské zeleně.
Památková zóna od roku 2023
Nová Městská památková zóna Brno vytváří pomyslný polo prstenec obklopující na západě, severu a východním směrem výše popsané městské jádro, založené ve středověku. Zóna představuje
urbanisticky mimořádně hodnotné území s výraznou architektonickou a uměleckou kvalitou.
K důležitým prvkům urbanismu nové památkové zóny v
Brně náleží reprezentativní městské čtvrti činžovních domů zejména z 19. století a meziválečné doby, jako jsou
Veveří,
Lužánky v
Černých Polích a
Husovice. Významná je přítomnost koncepčně řešených zahradních vilových čtvrtí a někdejších předměstských letovisek zejména z 19. století a následujícího období meziválečného, jako jsou
Masarykova čtvrť (vila Münz, vila Hermine Weiglové, vila Stein, Neumark či vila Haas),
Pisárky (
vila Stiassni, Wilsonova vila, býv. Hošnova vila, rodinný dům architekta Jiřího Krohy),
Černá Pole (
vila Tugendhat,
vila Löw-Beer, Kaiserova vila, Giskrova vila, Arnoldova vila, Fuhrmannova vila, nájemní dům Otto Eislera, vila Himmelreich, Brandstätterova vila) nebo
Žabovřesky (
Jurkovičova vila, Kounicovy koleje), a také přítomnost
bývalých dělnických a továrních předměstí s velkými nájemními domy a
pozůstatky industriálních staveb s ojedinělými sídly a správními budovami, k nimž patří třeba
Cejl v Zábrdovicích.
Urbanisticky specifickým územím je také
areál brněnského Výstaviště v Pisárkách s hodnotnou architekturou meziválečného a poválečného období 20. století. Vedle převažující obytné zástavby je na celém území vysoký počet
reprezentativních veřejných a správních budov. Významnou urbanistickou a kulturněhistorickou součástí širšího historického centra moravské metropole tvoří i
park Lužánky v Černých Polích a plochy dalších
parků či lesoparků.