Pozor, čeká nás změna času: během posledního říjnového víkendu se mění letní čas na zimní

Střídání letního a zimního času je přežitek. Přirozený čas je pro nás z hlediska astronomie jen ten zimní nebo také středoevropský čas. Pravidelně se k němu vracíme každoročně na podzim, kdy se při změně z letního času na zimní hodinové ručičky vrací o hodinu zpět.

Pravidelně každý rok si celá Evropa dvakrát ročně posouvá hodinové ručičky. Na jaře se mění zimní čas na letní čas, na podzim se letní čas mění na zimní. Letní čas používá většina Evropy a velká část Severní Ameriky, jinde se s ním setkáte výjimečně.

Novou zajímavostí v Zašové v lokalitě Kotěhůlky je od září 2022 dřevěný pohádkový orloj, který postavil s pomocí svých přátel místní občan pan Miroslav Španer.

Stálá expozice hodin a hodinových strojků v Kroměříži.

Na půdě děčínského zámku se zajímavými trámovými konstrukcemi krovu vznikla ve spolupráci s Českým spolkem horologickým expozice, která je zaměřena na prolínání technických exponátů, zejména velkých věžních strojů, a výstavní galerie.

V Kadani na Nábřeží Maxipsa Fíka stojí replika Staroměstského orloje. Oproti originálu je jednou tak velký – měří přes pět metrů a váží více než pět tun. Kadaňský orloj však nemá pohyblivá kolečka, jedná se o kovovou sochu.

Orloj tvoří hvězdná obloha s hodinami a troje pohyblivé dveře, za kterými jsou skryty tři dvojice pohádkových postav – Král s Královnou, Anděl a Ďábel a také Kašpárek a Smrtka.

Astronomický orloj, geniální přístroj, který po celá staletí ukazuje nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře. Technický zázrak, který již dlouhých 600 let udivuje doslova celý svět.

Vesnický orloj, který vymyslel pan Martin Chaloupka, se v roce 2023 přestěhoval z Kryštofova Údolí do obce Žibřidice.

Chloubou Ostravského muzea je pokojový orloj od Jana Maška, který byl technikem ve Vítkovických železárnách v Ostravě v letech 1924 -1935. Byl také amatérským astronomem a svůj technický um zdokonaloval i po práci, a tak vznikl nejoriginálnější pokojový orloj.

Obec Držková v Ráztokách se chlubí valašským orlojem, který vyrobil místní umělec, pan Pavel Čihař se svými přáteli. Orloj obsahuje vyřezávané obrazy pohanských bohů a také pohyblivé panorama s tradičními řemesly. V provozu je každý den, dřevořezby se objevují v pravé poledne.

Pusťte problémy všedního dne z hlavy a pojďte poznávat a bavit se. Vybrat si můžete muzea a galerie, kde si lze nejen na exponáty sáhnout, ale i si s nimi pohrát, kde vaše děti mohou popustit uzdu své fantazii a dozvědět se něco zajímavého. Nechte se inspirovat tipy portálu Kudy z nudy a vyrazte na výlet plný zábavy a poučení pro celou rodinu.

Hodiny najdete na nejvyšším vrcholu Blanského lesa, tedy na Kleti. Jsou to vícenásobné hodiny, na stanovišti s nejvyšší nadmořskou výškou (1038 m n.m.) v ČR. Postaveny sem byly v roce 1974 a jsou vytvořeny podle návrhu P. Peška z kamene, mědi a stříbra. Hodiny jsou multifunkční a určování času je jen jedna z mnoha funkcí, které poskytují.

Kuriózní květinové hodiny v lázeňském parku v Poděbradech náleží ke koloritu města. Atrakcí lázeňského parku jsou od roku 1936. Na každoroční výsadbu záhonu je zapotřebí více než 15 000 sazenic.

Nedaleko obce Bezvěrov na Plzeňsku stojí nepřehlédnutelná dominanta vysílač Krašov, který je se svou výškou 342 metrů nejvyšší stavbou Plzeňského kraje a zároveň druhou nejvyšší stavbou v ČR. Samotný areál vysílače je sice uzavřený, ale i tak se tato dominanta stává vyhledávaným místem turistů.

V areálu Klementina sídlí Národní knihovna ČR. Rozsahem svých fondů je NK ČR největší a zároveň jednou z nejstarších veřejných knihoven v České republice, řadí se mezi nejvýznamnější evropské i světové knihovny.

Měření času je pro nás samozřejmost, ale dokážete zjistit kolik je hodin i bez hodinek, mobilů a dalších vychytávek? Jak lidé měřili čas předtím, než byly vynalezeny hodiny? A kdo vlastně rozhodl, že den bude mít čtyřiadvacet hodin? S Kudy z nudy se vypravte do muzeí hodin a hodinek a na další místa, kde se měří čas – minutu po minutě, hodinu po hodině.

Znáte naše raritní sluneční hodiny? Víte, které z nich jsou největší v České republice či na světě, které leží v nejvyšší nadmořské výšce anebo v jakém městě naleznete hodiny svou rozlohou nejširší? Přehled unikátních slunečních měřičů času vám přinášíme v dnešních tipech.

První šumavský orloj se nachází v centru rekreačního střediska Hojsova Stráž na Železnorudsku, v jedné z nejmalebnějších obcí Šumavy.

Přísný zákaz "nedotýkati se" už v našich muzeích dávno neplatí! Naopak v mnoha expozicích je aktivní zapojení návštěvníků dokonce vyžadováno. Nechte se inspirovat našimi tipy a vyrazte na výlet plný zábavy a poučení pro celou rodinu. Experimentujte s elektřinou, zahrajte si divadlo, vyrobte své nanovlákno, dřevěnou lžíci nebo vlastní klobouk... neboť fantazii a kreativitě se na těchto místech meze nekladou.

Funkční replika Pražského orloje s průměrem sto dvacet centimetrů společně s věžními hodinami na domě pana Volfa v Táboře. Replika zobrazuje všechny časy a modeluje pohyb Slunce a Měsíce na astrolábu ciferníku.

Ve vilové čtvrti v Šumperku se na domě pana Miroslava Nečase nachází orloj, který odbíjí každou celou hodinu od osmi do šesti večer. I když se jedná o kopii pražského orloje, rozdíly však pozorný divák najde. Objeví například věrozvěsty nebo švestkovou ratolest.

Výška šest metrů, váha pětadvacet tun, a k tomu spousta nepublikovatelných přezdívek: to je černý orloj na náměstí Svobody v Brně. Stojí tu od roku 2010 a od samého začátku budil rozruch. Budí ho dodnes, ale jisté je, že je jedinečný a v žádném jiném městě nic podobného nemají. Anebo přece…?

Technotrasa je virtuální neznačená trasa spojující industriální atraktivity Moravskoslezského kraje, zahrnující nejen památky průmyslové revoluce, ale také vojenské nebo zemědělské objekty. Poznejte jejich půvab i svébytný genius loci. S Technotrasou objevíte surovou krásu kraje, jehož přírodní bohatství se místní lidé snažili podmanit si po celá staletí. Udělejte si pěkný podzimní výlet a zažijte Technotrasu na vlastní kůži!

Obří sluneční hodiny, které zaujímají plochu o rozloze 663 m2 a jejichž „ručička“ měří 8,21 m, se tyčí již od roku 2003 na náměstí malého městečka Třešť.

Semilský orloj se nachází přímo v domovském areálu firmy Fabrika 1861 v Semilech.

Na Mezinárodní den zvířat byla v liberecké zoo otevřena nová atrakce – ptačí orloj, který má připomínat ohrožené druhy pěvců. Najdete ho ve spodní části zoologické zahrady.

Zvonice v Lipníku nad Bečvou je jediná na Moravě, která se dochovala v původní pozdně renesanční podobě.

Mála obec Hýsly v Jihomoravském kraji měří čas hned třemi slunečními hodinami a pyšní se i zmenšeným modelem sluneční soustavy.

Bezvěrovské hodiny jsou větší i než největší dosud známé sluneční hodiny světa Samrát Jantra, které najdete v prostorách královské astronomické observatoře v indickém Džájpúru.

V blízkosti Cvikova, za místní částí Drnovec, se nachází chráněný přírodní výtvor zvaný Dutý kámen – pískovcové skály v borovém lese. Jedna z těchto skal je uvnitř dutá, jak by řekli odborníci, jedná se o sloupkový rozpad pískovce.

Opravdu unikátní a úžasné umělecké dílo z bronzu a kamene naleznete před Vřídelní kolonádou, směrem do Vřídelní ulice, v místě před vstupem do podzemí. Karlovarské sluneční hodiny jsou zapuštěny do země a gnóm tvoří sám člověk, který do hodin vstoupí.

Na fasádu radniční budovy na Horním náměstí v Olomouci se vrátily rohové sluneční hodiny, které na radnici bývaly odedávna. Obnoveny jsou v původní podobě i s iniciálami slavných habsburských panovníků a císařským orlem.

Brněnský časostroj se stal novou dominantou města. Hned z počátku své existence na náměstí Svobody budí divoké emoce. Unikátní hodiny, ze kterých jen málokterý laik pozná kolik je vlastně hodin, je vyroben ze žuly pětkrát tvrdší než je silniční beton.

Obec Rouské na Přerovsku by se s trochou nadsázky dala označit za „vesnici slunečních hodin“. Má sice jen 250 obyvatel ale hned osm těchto časměřičů. Víc jich v přepočtu na občana asi jinde v Česku nemají.

Dnešní kuriózní podoba olomouckého orloje pochází z let 1947–1955, kdy svaté muže nahradili pracující, plesající a sportující Hanáci. Skleněné mozaiky s náměty Jízdy králů, Průvodu královniček, Dělníka, Chemika a alegorie dvanácti měsíců dodal národní podnik Česká mozaika v Novém Boru.

V Prachaticích u Dolní brány stojí druhé největší sluneční hodiny ve střední Evropě. Mají rozpětí 7 m a ukazatel času je dlouhý 3 m. Hodiny jsou unikátní nejen svojí velikostí, ale též řešením jako architektonické plastiky z kamenných bloků ze zbuzanského vápence a svým horizontálním umístěním.