ÚvodAktualityDesatero rad, jak se chovat v národním parku
Příroda

Desatero rad, jak se chovat v národním parku

Národní parky bývají častým cílem mnoha výletníků, a i když většina z nich má pravidla pro ohleduplný pohyb v přírodě v krvi, najde se řada svátečních návštěvníků, kterým se pár dobře míněných tipů může hodit. A možná zde i znalí turisté najdou pár zajímavých upozornění, co se v národním parku smí, a co ne. Víte například, jak se označuje hranice klidového území nebo které řeky lze v národních parcích splouvat? To a mnohem víc vám prozradí Kudy z nudy.
Národní parky v Česku bychom mohli spočítat na prstech jedné ruky – je to Šumava, Podyjí, České Švýcarsko a Krkonošský národní park. Turisté jsou zde vítáni, ale protože se jedná o území se zvýšenou ochranou mimořádně cenné přírody, je dobré znát zásady a pravidla pobytu na takových územích. Nejenže se vyhnete potížím se strážci parku, ale především přispějete ke klidnému soužití divokých zvířat s lidmi, mezi turisty navzájem, ochraně vzácné fauny i flóry a v neposlední řadě k udržitelnému turismu v těchto oblastech.
 

Jaká jsou tedy pravidla v národních parcích a co se tam smí, a co ne?

Krkonoše1. Respektujte ochranné zóny národních parků: Při návštěvě národního parku mějte vždy na paměti, že se pohybujete v oblasti se zcela či jen minimálně narušeným přírodním prostředím. Od roku 2020 platí nové rozdělení zón národních parků – ty, co byli zvyklí na číselná označení I., II. a III., možná překvapí nové členění podle cílů ochrany a stavu ekosystémů na 4 zóny ochrany přírody:
  • zóna přírodní – území, kde převažují přirozené ekosystémy, cílem je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů,
  • zóna přírodě blízká – území, kde převažují člověkem částečně pozměněné ekosystémy, cílem je jejich proměna na přirozený ekosystém,
  • zóna soustředěné péče o přírodu – území, kde převažují člověkem významně pozměněné ekosystémy, cílem je zachování a postupné zlepšování stavu ekosystémů nebo obnova přírodě blízkých ekosystémů,
  • zóna kulturní krajiny – zastavěné plochy a územích obcí určených k jejich udržitelnému rozvoji a na plochách, kde převažují člověkem pozměněné ekosystémy určené k trvalému využívání člověkem.
 
značení klidového územíKde se tedy smíme pohybovat a jak to poznáme? Nejzásadnějším omezením pro návštěvníky v klidových územích je přísný zákaz vstupu do volného terénu mimo značené trasy, stejně jako tomu bylo v dosavadní I. zóně. Pokud půjdete po neznačené stezce lesem na území národního parku a uvidíte na stromech červené pásové značení, zpozorněte – vidíte-li strom označený dvěma vodorovnými červenými pruhy, je vše v pořádku a nepřekračujete zákon. Vidíte-li ale pouze jeden pruh, ocitli jste se již v klidovém území a musíte je neprodleně opustit.
 
rys2. Buďte ohleduplní ke zvířatům – pohybujte se tiše: s tímto bodem určitě většina dospělých turistů nebude mít žádný problém. Větším oříškem někdy bývá zpacifikovat malé výletníky, kteří se rádi hlučně pohybují po lese. Také zde žijící zvířata však chtějí v klidu vyvést nebo vychovat svá mláďata. Na některých územích mohou být v době hnízdění vzácných ptáků zavřené některé úseky cest. Respektujte proto jejich životní potřebu a pohybujte se co možná nejtišeji, vždyť les je domovem tisíců živočichů i chráněných rostlin.
 
plechovka v lese3. Dbejte na to, aby místa, která navštívíte, zůstala po vašem odchodu ve stejném stavu jako před vaším příchodem: Prázdné PET lahve, obaly od svačiny a plechovky do přírody nepatří. Není přece problém odnést si s sebou prázdné obaly stejně tak, jako jsme je do lesa přinesli plné… Pokud se jedná o rozložitelný bioodpad, jako je slupka od banánu nebo papírový kapesníček, vezměte si příklad od zvířecích obyvatel lesa a zahrabejte je.
 
turisté v mlze4. Nepodceňujte rizika: Češi s oblibou přeceňují, zejména v horských oblastech, svoje síly. Někdy berou na lehkou váhu varování o lavinovém nebezpečí, riskují na neschůdných cestách, za špatného počasí anebo nerespektují zákaz vstupu z důvodu zvýšeného rizika pádu stromů. Možná je to tím, že ne zcela vždy důvěřujeme autoritám, ale zkusme se zamyslet – opravdu je nutné vydat se ve vánici neprojetou stopou, zkoušet pevnost skalních převisů, podnikat túry v nočních hodinách anebo zkoušet neznačenou „zkratku“ lesem? Výjezd horské služby pak bude nejen drahý, ale také nadbytečný, když by mohli záchranáři pomoci u případu, který nenastal vlastní vinou.
 
borůvky5. Sběr plodů pro vlastní potřebu: Příroda přináší během roku mnoho svých darů, jako jsou houby, borůvky, brusinky, maliny a další plody. Pokud máte chuť vyrazit do parku na jejich sběr, máme pro vás dobrou zprávu – je to možné, ale pouze pro vaši vlastní potřebu. Lesní plody lze sbírat mimo klidová území. Česací hřeben tedy určitě zanechte doma a pořádně se podívejte, kde je sběr povolen. Během sezóny borůvek chodí zejména v Krkonošském národním parku strážci přírody s očima na stopkách. Připomeňme také, že trhat chráněné rostliny je samozřejmě zapovězeno.
 
nouzová nocoviště šumava6. Tábořiště a nouzová nocoviště: Chodíte po horách s batohem a stanem? Pak nezapomeňte, že táboření a rozdělávání ohňů je povoleno pouze v zastavěném území obcí nebo na místech označených jako tábořiště. Pro turisty, kteří uvíznou při nepřízni počasí anebo se ocitnou na cestě již za tmy existují nouzová nocoviště. Například v Národním parku Šumava fungují vůbec nejdéle. Nacházejí se především podél páteřní červené turistické značky, v blízkosti státní hranice, která prochází Šumavou od Železné Rudy do Nové Pece. Všechna slouží pouze jako nocoviště, tedy pro přespání. Kempování je zde zakázáno, stejně jako rozdělávání ohňů, kromě Poledníku, kde je k dispozici venkovní krb. V Krkonoších zase natrefíte na nouzové útulny – je jich tu šest, většinou v blízkosti křižovatek turistických cest. Ochranu a útočiště naleznete také v mnoha tradičních boudách, kde lze sehnat nejen ubytování, ale také něco dobrého do žaludku.
 
pes na vodítku7. Domácí mazlíčci v národních parcích: Na vycházku v národním parku s sebou samozřejmě můžete vzít i svého chlupatého kamaráda. Je však třeba zajistit, aby se nerozběhl po stopě volně žijících živočichů a v zimě neničil strojově upravenou běžkařskou stopu. Proto mějte svého mazlíčka pod trvalou kontrolou, aby nerušil volně žijící živočichy, ani běžkaře. Výjimku pro pohyb ve stopě mají pouze asistenční psi.
 
cyklistika podyjí8. Sportování v národních parcích: Sportovní aktivity k přírodě patří, národní parky nejsou výjimkou. Přesto je potřeba dodržovat jistá pravidla. Pěší turisté se mohou pohybovat po celém území NP po značených turistických trasách i mimo ně (viz. bod 1). V zimě je povoleno vstupovat na strojově upravenou stopu pouze tam, kde je označena možnost současného pohybu pěších a lyžařů. Stejně tak běžkaři se na lyžích mohou pohybovat po celém území národních parků volně, s výjimkou lesních porostů, a klidových území. Na sněžnicích platí vše stejně jako pro pěší.
 
Cyklisté mohou jet mimo silnice a místní komunikace pouze v zastavěných územích a po značených cyklotrasách. Jezdci na koních mohu jezdit po celém území národních parků. V klidových územích pouze po značených trasách, v lese pouze po lesních cestách (i neznačených). I na koni platí zákaz jízdy v upravené stopě.
 
vodáci NP ŠumavaVodáci mají možnost splouvat v národních parcích pouze několik řek. Populární jsou šumavské řeky Vydra, Otava a Vltava, na kterých platí určitá omezení v jednotlivých úsecích. Na území Krkonošského národního parku se dají využívat ke sjíždění na plavidlech bez motoru řeky Jizera a horní tok řeky Labe v úseku přehrada Labská – Kukačka. Splouvání je povoleno pouze za denního světla (od východu do západu slunce). Nástupní a výstupní místa jsou vyznačena tabulkou s piktogramem. Na jiných místech je naloďování a vyloďování přísně zakázáno z důvodu ochrany přírodního prostředí pobřežních porostů. Na Labi je splouvání povoleno, jen pokud je průtok vody vypouštěné z přehradní nádrže vyšší než 10 m3/sec. Informace o aktuálním stavu a průtoku vody v Labi vám sdělí středisko terénní služby Správy KRNAP ve Špindlerově Mlýně. V NP České Švýcarsko platí striktní zákaz splouvání Kamenice i Křinice. NP Podyjí je na tom podobně, zde platí zákaz splouvání řeky Dyje v oblasti Národního parku v I. zóně. Tato zóna je nejpřísněji chráněná, proto je zde veškerá vodní turistika zakázána. Dyji lze splouvat v úseku nad Podhradím a pod Znojmem.
 
hřensko automobily9. Motorová vozidla v národních parcích: Automobily, motocykly, karavany a další motorová vozidla vždy odstavte na místech k tomu určených, tj. například na vyhrazeném parkovišti. Pro jistotu ještě dodejme, že není povoleno vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace. Také mějte na zřeteli, hlavně v zimních měsících, že na území národních parků není povoleno provádět chemický posyp cest, takže je nutno počítat se závějemi, ledem a případně i s ledovými vyjetými kolejemi na cestách.
 
šumava10. Vyhněte se přetíženým místům: Nikomu není příjemné procházet krajinou v davu ostatních turistů místy, která tak mohou připomínat spíše Václavské náměstí než okouzlující přírodní scenérie. Naše rada proto zní: zkuste se vyhnout turisticky přetíženým místům, jako je Sněžka, Kvilda, Pravčická brána nebo Králův stolec. Na výběr je spousta jiných míst, která si užijete v intimní atmosféře. Pravda, mnohdy stojí objev těchto končin za trochu fyzické námahy, výsledek však bude stát za to. Zkusili jste se projít například po Kozích hřbetech, České silnici, na Třístoličník nebo na Ledové sluje?
Nouzová nocoviště v Národním parku Šumava Ubytování

Nouzová nocoviště v Národním parku Šumava

Slunce už se dávno sklonilo k západu a vy už byste rádi někde složili batoh, rozdělali stan a natáhli nohy k odpočinku. Jenže jste v Národním parku Šumava, kde lze legálně stanovat pouze na několika tábořištích, která jsou pro vás na kilometry vzdálená…

Nouzová nocoviště nabízejí pomoc turistům, kteří prochází Šumavu

Nouzová nocoviště nabízejí pomoc turistům, kteří prochází Šumavu

Nouzová nocoviště v Česku fungují na Šumavě nejdéle. Nacházejí se především podél páteřní červené turistické značky, v blízkosti státní hranice, která prochází Šumavou od Železné Rudy do Nové Pece. Všechna slouží pouze jako nocoviště, tedy pro přespání. Kempování je zde zakázáno, stejně jako rozdělávání ohňů, kromě Poledníku, kde je k dispozici venkovní krb.

Národní park České Švýcarsko – patří k nejkrásnějším místům v Evropě Příroda

Národní park České Švýcarsko – patří k nejkrásnějším místům v Evropě

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1. 1. 2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

Znojmo

Znojmo

Město s královskou pověstí a impozantní polohou nad řekou Dyjí je zároveň centrem Znojemské vinařské podoblasti. Historické jádro s četnými kostely si uchovalo renesanční styl; je plné křivolakých uliček, romantických vyhlídek a půvabných zákoutí.

Vyhlídka Krakonoš – nejvyšší bod Kozích hřbetů Příroda

Vyhlídka Krakonoš – nejvyšší bod Kozích hřbetů

Vyhlídka na východním okraji Kozích hřbetů v Krkonoších se nachází v nadmořské výšce 1421 metrů.

Špindlerův Mlýn

Špindlerův Mlýn

V srdci Krkonoš, tam, kde řeka Labe meandruje do údolí, leží skryté město Špindlerův Mlýn. Krkonošské horské městečko se mohlo jmenovat úplně jinak – třeba Svatý Petr, protože to bylo dlouho jediné místo s hustším osídlením v údolí horního Labe. Pak si však mlynář Špindler postavil na Labi mlýn, vrchnost povolila stavbu kostela a kolem se začalo pomalu rozrůstat město.

Pravčická brána – symbol Národního parku České Švýcarsko Příroda

Pravčická brána – symbol Národního parku České Švýcarsko

Pravčická brána je jedna z nějvětších přirozených skalních bran na našem kontinentu. Její rozměry jsou úctyhodné, přesto se při pohledu zblízka zdají býti ještě větší. Cesta k ní je v letní sezóně otevřena denně, ovšem pouze ve směru od Hřenska.

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska Příroda

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Řeka Dyje – královna národního parku Podyjí Příroda

Řeka Dyje – královna národního parku Podyjí

Jednou z největších řek na jižní Moravě je Dyje, která pramení v sousedním Rakousku pod názvem Thaya. Celková délka toku činí 311 kilometrů, z toho na našem území 235 km. Větší část říčního toku na území ČR je sjízdná, dohromady v délce 209 km.

Ledové sluje Národního parku Podyjí – nejdelší paledové jeskyně v ČR Příroda

Ledové sluje Národního parku Podyjí – nejdelší paledové jeskyně v ČR

Na strmém suťovém svahu Opuštěného meandru Dyje se nachází možství podzemních prostor, které vznikly skalním zřícením ortoruly. Díky specifickému mikroklimatu se v podzemí vytváří ledová výzdoba, která zde obvykle vytrvá až do pozdního léta.

Národní park Podyjí – pestrá mozaika skalních stěn Příroda

Národní park Podyjí – pestrá mozaika skalních stěn

Ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy je Národní park Podyjí, vedoucí podél 40 km dlouhého údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na rakouské straně navazuje na park Nationalpark Thayatal.

Kvilda

Kvilda

Nejvýše položené obci v Česku (1 065 m) daly jméno typické šumavské pláně, německy zvané gefilde. V jejich středu a zároveň na trase kašperskohorské větve solné Zlaté stezky kdysi vznikly dvě obce, Kvilda a Horská Kvilda. Zná je každý, kdo někdy navštívil prameny Vltavy nebo Jezerní slať.

Vyhlídka Králův stolec v Podyjí Příroda

Vyhlídka Králův stolec v Podyjí

Na výrazném ostrohu nad řekou Dyjí na konci vzdutí Znojemské přehrady je dřevěný vyhlídkový altán se zábradlím. Z něj se naskýtá krásný pohled jak proti toku směrem k masívu Býčí skály, tak směrem ke Znojmu.

Černá brána v Českém Švýcarsku Příroda

Černá brána v Českém Švýcarsku

Skalní útvar nad cestou podél Červeného potoka, v těsné blízkosti státní hranice, vznikl zřícením pískovcového balvanu do skalní průrvy. Průchod je tři metry vysoký a pět metrů široký.

Hraniční hora Třístoličník – bájné trůny tří králů Příroda

Hraniční hora Třístoličník – bájné trůny tří králů

Třístoličník (1311 m) je jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších vrcholů Šumavy s bizardními skalními útvary. Vede přes něj státní hranice mezi Českem a Německem. Na vrcholku je na skalní vyvýšenině vybudováno vyhlídkové místo s dalekým rozhledy.

Nouzové útulny v Krkonoších Ubytování

Nouzové útulny v Krkonoších

Nouzové přístřešky slouží v horách při nepřízni počasí zbloudilým turistům, kteří se nestihli schovat před bouřkou, vánicí, větrem nebo deštěm, jako úkryt na pár hodin nebo i přes noc. V Krkonoších jich najdete dvacet, většinou v blízkosti křižovatek turistických cest.