Celkový ráz i dramaturgie koncertů těží z českokrumlovského bytostného génia loci, odvíjejícího se z charakteristické historické tradice města. Tomu také odpovídá výběr prostor, ve kterých se koncerty konají. Prvořadý význam má státní hrad a zámek Český Krumlov, konkrétně jeho celosvětově unikátní, v původní podobě zachované divadlo jakož i Zrcadlový sál. Důstojné prostředí koncertů zajišťují i historicky významné lokality ve městě jako jsou sakrální prostory kostela Božího Těla nebo ambit kláštera Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou.
Těžištěm celého festivalu je věrně provedená zámecká slavnost z 18. století – Barokní noc na zámku Český Krumlov, která festivalový týden otevírá, pořádaná v zámeckém areálu a završená stylovým barokním ohňostrojem postaveným podle historických pramenů. Barokní noc evokuje atmosféru někdejších divadelních a hudebních slavností, po umělecké stránce Barokní noci pravidelně vévodí inscenace některé vybrané, většinou původní barokní opery, stylově věrohodně podané po hudební, jevištní i choreografické stránce, navíc v historicky neopakovatelném prostředí divadla z 18. století.
Festivalová dramaturgie se dlouhodobě orientuje na hudbu s prokazatelnou vazbou k českokrumlovskému regionu a k hudebnímu životu někdejších majitelů zdejšího panství. V Roce české hudby 2024 se tento akcent rozšiřuje o připomínku výročí narození či úmrtí řady významných osobností. Několik koncertů tak opět nabídne program vytvořený speciálně pro tento festival, a to s jasnými historickými vazbami ke kulturnímu životu Českého Krumlova.
Barokní noc a to nejlepší z programu letošního festivalu
V rámci Barokní noci bude uvedena německojazyčná zpěvohra Der wohltätige Derwisch, oder die Schellenkappe (Dobrotivý derviš aneb Kouzelná čapka). Hudbu k tomuto singspielu na libreto Emanuela Schikanedera zkomponovali Franz Xaver Gerl, Johann Baptist Henneberg, a rodák z jihočeských Mirotic, Benedikt Schack (Benedikt Žák). Opera měla premiéru v roce 1791 ve vídeňském divadle Theater auf der Wieden a v roce 1795 byla prokazatelně provedena v českokrumlovském zámeckém divadle. Jde přitom o historicky nejlépe zdokumentované představení spojené s touto unikátní scénou.
Dalšími dramaturgicky originálními počiny s vazbami na místní hudební prameny budou koncerty souboru Vox Clamans (jehož členové představí program sestavený z hudby a modliteb vybraných z rukopisné sbírky z 15. století, pocházející z českokrumlovských ženských klášterů) a koncert hobojových trií ze schwarzenberské hudební sbírky. Představí se na něm švýcarské Aulos Trio, jehož členové spolupracovali se špičkovými osobnostmi autentické interpretace staré hudby (mj. Nikolausem Harnoncourtem). Na zcela jinou podobu hudebního dění spojeného s knížecím dvorem poukáže volně přístupné soirée, při němž Jazzband schwarzenberské gardy oživí repertoár z hudebního archivu tělesa, které v Českém Krumlově pod tímto názvem působilo mezi světovými válkami. K meziválečné éře československé první republiky bude odkazovat i koncert skupiny Prague Rhythm Kings s českými i americkými hot jazzovými šlágry 20. a 30. let.
Tvorbě letošních jubilantů české hudby (Antonína Dvořáka, Josefa Suka, Leoše Janáčka a F.X. Tůmy) bude věnován i letošní koncert k poctě Josefu Sukovi, na němž vystoupí komorní orchestr Praga Camerata. Krom připomínky slavných i téměř neznámých autorů a souvislostí české hudební kultury by Festival komorní hudby chtěl Rok české hudby využít i k poukázání na posluchačsky vstřícnou soudobou tvorbu. Ta proto zazní na recitálu českobudějovického rodáka, skladatele Lukáše Sommera, který jako dosud jediný český kytarista vystoupil se svým autorským koncertem v newyorské Carnegie Hall. Jako host jej doplní další kytarista a skladatel jihočeského původu, Ivan Boreš.