Již 11. ročník
festivalu Cirkopolis bude opět plný představení českých i mezinárodích umělců. Festival zahájí série performativních instalací
For As Long As We're Here irského autora a inovativního žongléra
Darragha McLoughlina. V různých koutech
Paláce Akropolis jedna provazochodkyně na pevném a druhá na prověšeném laně spolu s žonglérem svedou boj s časem i se svým fyzickým fondem.
Bez pauzy budou po dobu 3-4 hodin předvádět jeden cirkusový trik. Proměňovat se začne nejen počáteční virtuozita představení, ale i samotní umělci, kteří tak odhalí svoji křehkost a zranitelnost.
Tuzemskou scénu budou reprezentovat tři projekty.
Site specific výzkum Šrámy/ la débattue česko-francouzské skupiny
Cie Pieds Perchés kombinuje prvky cirkusu, fyzického divadla a vizuálního umění. Zkoumáním prostoru
Cirqueon Labu, který je bývalým vršovickým cukrovarem, hrou s kameny a provazy se závěsná akrobatka
Stéphanie NDuhirahe zabývá vlastní rodinnou historií a zpochybňuje viditelné i neviditelné stopy, které na ní mohly zanechat některé historické události. Ryze ženský soubor
Cirkus TeTy si pohrává v performanci
Ke zdi s magií okamžiku. Experimentují s hledáním divákova správného úhlu pohledu, který je usazen zády ke scéně a za pomoci zrcátek se snaží najít individualizovaný výsek jevištní reality. Na zakončovacím experimentu ušitém na míru Paláce Akropolis se potká oceňovaný žonglér
Filip Zahradnický a herec a komik
Trygve Wakenshaw z
Nového Zélandu. Ačkoliv jsou oba umělci dost odlišní, spojuje je nekončící fantazie.
Show Nothing bude plná rekvizit i hraček, se kterými se žongluje, a zároveň věcí, které ani neexistují. Diváci tak naskočí na existenciální jízdu plnou komedie, satiry, cirkusového i necirkusového umu.
Belgická dvojice performerů
Les Vélocimanes Associés navodí v
Archa+ až surrealistickou atmosféru připomínající
snímky Davida Lynche a obrazy Reného Magritta. V překvapivém a podmanivém představení
Der Lauf, které diváky nenechá vydechnout, se žonglér s kýblem na hlavě naslepo vrhá do série existenciálních pokusů, jež ho vedou neznámým směrem. V cestě mu však stojí jeho dvojník. Naštěstí má diváky, kteří ho v jeho misi doprovázejí, a tak nic nebrání hladkému průběhu věcí. Pokud nerozhodnou jinak.
Roman Škadra je slovenský cirkusový umělec žijící dlouhodobě v Berlíně. Ve své práci si
pohrává s motivem absurdity a intenzivního fyzického výkonu a využívá
různé techniky ke zkoumání vztahu mezi tělem a objektem. Ve světové premiéře projektu
Girevik manipuluje stylově oblečený muž s třiceti železnými kettlebelly. Bojuje se svou neobratností a každým pohybem přetváří své tělo do zcela nové podoby. Výsledkem jeho hry je křehká, nikdy nekončící kompozice, která symbolizuje vypětí a kolaps. Škadra tak zpochybňuje klasickou hypermaskulinní auru vytvořenou kolem kettlebellů a místo fyzické námahy v ní hledá alternativní poetiku.
Strhují a nápaditou multimediální ukázku boje mezi lidstvem a technikou svedou nizozemští
Post uit Hessdalen. Performance
Man Strikes Back je bubenicko-žonglérským koncertem lidí a robotů pro lidi a roboty od šesti let, ve kterém si žonglér pohrává s gumovými míčky a odráží je od pěti dřevěných trojúhelníků. Jeho rytmus určuje hudebník
Frederik Meulyzer hrou na bubny. Dohromady komponují výtvarně-harmonickou a působivou síť linek, kterou tvoří skákající míčky. Výsledná choreografie závisí na žonglérově přesnosti, síle i na rychlosti reakcí bubeníka. Tvorba vlámského kolektivu tří tanečních akrobatů
Sinking Sideways se vyznačuje výraznou choreografičností. V hypnotickém a vysoce precizním akrobatickém představení
Cécile se pohybují v pevně stanoveném systému pohybů a zkoumají rozmanité možnosti jednoho jediného opakujícího se vzorce – nekonečné smyčky. Tváří v tvář jeden druhému zdolávají v přesně vytyčeném prostoru vlastní fyzickou mechaniku, vzájemnou provázanost a usilují o soudržnost ve věčném proudu pohybů.