Gulab, Bala, Johti a Drumbo: znáte slony v našich zoo?

Zlín: sloní stádo v Karibuni

Velké stádo slonů žije v nejmodernějším výběhu Česka s názvem Karibuni. Naleznete jej v Zoo Zlín. Žijí zde slonice Kali (narozena 1995), Zola (1996) a Ulu (1997) a první africké slůně České republiky sameček Zyqarri (2021). Kromě něj je zde také majestátní třicetiletý slon Jacka (1994). Ten je vůbec "nejnovějším" přírůstkem sloní rodiny – v září 2023 přijel z maďarské Zoo Sosto. Váží úctyhodných 5,5 tuny, na výšku měří 3 metry 30 centimetrů. V porovnání se zlínskými samicemi je to skutečný obr. Podle pozorování chovatelů má Jack velmi mírnou a klidnou povahu, spojení se samicemi a slůnětem proběhlo bez jakýchkoliv problémů.

Sloni mají k dispozici tříhektarový travnatý výběh B, jehož součástí je i přírodní jezírko, a vnitřní ustájení, které patří mezi tři největší zařízení svého druhu na světě. V bezprostřední blízkosti nového pavilonu slouží slonům také menší výběh A. Nové chovné zařízení pro slony africké bylo dokončeno v roce 2023. Jde o průlomovou vizi, jakým směrem se má ubírat chov zvířat v lidské péči. Představuje faunu afrického kontinentu, dominantní část patří slonům africkým. Areál slonince Karibuni funguje pro veřejnost jen během hlavní sezóny (od půli dubna do půli října). Lidé se tu mohou pohybovat po pěších trasách nebo na elektromobilech. Zoo nabízí také zážitkové prohlídky, při nichž uvidíte zvířata z bezprostřední blízkosti. V některých místech se dokonce stanete součástí jejich teritoria! Důležitým prvkem Karibuni budou v blízké budoucnosti také dva kempy s unikátním ubytováním pro 200 osob a stylová restaurace pro 360 osob.
 

Praha: největší rodina slonů indických žije v Údolí slonů

Chov slonů odstartoval v pražské zoologické zahradě v červenci 1933, kdy z Cejlonu, dnešní Srí Lanky, přijel slon Baby; záhy se stal jednou z nejpopulárnějších zvířecích celebrit. Mezi dvaadvaceti slony, kteří se v Praze od té doby objevili, byli sloni indičtí, afričtí a dokonce jeden slon pralesní. V současnosti obývají Údolí slonů, krásný veliký výběh, otevřený v březnu 2013 a navíc se jedná o největší sloní skupinu v České republice. Nynější sloní stádo má šest členů: samici Gulab, která se narodila v roce 1959 v Indii a do Prahy přišla již v roce 1966, ve stádě je vůdčí samicí, je to silná osobnost a poněkud tvrdohlavá. Shanti - taktéž narozená v Indii (1976), má velmi silné pouto ke starší Gulab. Do Prahy přišla již v roce 1977. Moc ráda maluje obrazy a měla už i několik výstav. Ze Srí Lanky přišly v roce 2012 samice Janita (2004) a Tamara (2005). Janita má vyrovnanou a sebevědomou povahu a časem by se mohla stát jednou z nejvýše postavených slonic stáda. Tamara je přátelská, poddajná a miluje ovoce. Poznáte jí podle toho, že je hodně „upovídaná“ – často různě mručí, píská nebo troubí.

Samec Ankhor (1983) pochází z Barmy, do Zoo Praha přišel v roce 2014 z německého Tierparku Berlin. Tam žil od svých šesti let. Hvězdy, které má na zadní straně těla, si přivezl ze své původní vlasti. Jsou značkou barmského krále, označující státem vlastněná zvířata. Nejmladším členem stáda je v současnosti samička Lakuna, narozená v roce 2020 v Zoo Praha Tamaře, otcem je Ankhor. V roce 2016 se Janitě a samci Mekongovi (nyní v Amsterdamu) narodil sameček Maxi a Tamaře s Ankhorem slůně Rudi. V dubnu 2024 se již odrostlí sloní mladíci museli s domovem v Zoo Praha rozloučit a odejít do nových domovů. Max nyní žije v zoo v belgických Antverpách, zatímco o šest měsíců mladší Rudi se odstěhoval do severní Itálie, Pombia Safari Parku.
 

Liberec: osamělá slonice Bala

První sloní obyvatelkou zoo Liberec byla od roku 1958 tehdy dvouletá samice slona indického Kity; bohužel po sedmi letech zemřela na otravu po nevhodném krmení od návštěvníků. Chov se obnovil v roce 1967, kdy z indické Kalkaty přicestovala tehdy tříletá Rání. Ta žila v Liberci se slonicí Balou až do roku 2021, kdy podlehla vážné nemoci. Ve sloním výběhu tak zůstala samice Bala sama. Bala, kterou pro její problematičtější povahu není možné začlenit mezi větší chovné stádo, zatím v liberecké zoo zůstává.

Bala (1984) se narodila ve volné přírodě v Barmě, ale většinu života prožila v Německém Münstru. Má za sebou smutný příběh "odstrkovaného" člena stáda. Nějakou dobu svého života strávila v berlínském cirkuse, následně v zoologických zahradách Hamburk a Münster. Jako velmi submisivní zvíře však byla v německých stádech doslova šikanovaná – sloni ji silně upozaďovali a vytlačovali, což je pro tak sociálně citlivá zvířata, jimiž sloni jsou, velký problém. Nakonec ji začali i napadat, a tak zůstala odstrčená na malém prostoru. Rání ji však v roce 2013 naštěstí bez problémů přijala. Nyní Bala žije ve svém domově v Liberci sice osaměle, ale má tu klid. V budoucnu by se Zoo Liberec chtěla zaměřit na krátkodobý chov sloních mladíků, kteří jsou ještě příliš mladí na to, aby se rozmnožovali, a příliš staří, aby zůstali u matky. Liberecká zoo by tak mohla ulevit ostatním evropským zoologickým zahradám.
 

Ostrava: Chandru se bude stěhovat

Sloní stádo v ostravské zoologické zahradě má pět členů: vůdčí slonici Johti (1967), která byla odchycena ve volné přírodě. Je nebojácná a až agresivní vůči ostatním slonicím, na druhou stranu vyžaduje co možná nejčastější kontakt se svými ošetřovateli. Jedná se o jediného plně kontaktního slona v Zoo Ostrava. Poznáte jí podle chybějící část kůže na levém uchu. Dospívající slonice Vishesh (1997) je velice zvědavá, hravá a nebojácná. Ve skupině působí jako stmelující prvek mezi ostatními slony. Postrádá prstík díky chybějící části chobotu. Maxim se narodil v roce 1998 v Rotterdamu, později byl převezen do Zoo Lympne ve Velké Británii a poté pobýval v Zoo Sevilla ve Španělsku. Do Zoo Ostrava dorazil ze Zoo LePal ve Francii, kde žil od roku 2012. Zatím po něm nejsou žádná mláďata.

Rashmi se narodila 12. dubna 2011, rodiči jsou Johti a Calvin (uhynul v roce 2015) a byla v celé historii českých a slovenských zoologických zahrad vůbec prvním odchovávaným slůnětem. Její jméno znamená "paprsek". Ráda vše se zájmem zkoumá a učí se novým věcem. Nejmladším členem ostravského stáda je velmi zvídavý sameček Chandru (2017). Jedná se o čtvrté slůně narozené v Zoo Ostrava. Rodiči jsou Vishesh a Calvin. Chandru již dospěl do věku, kdy se musí pomalu připravovat na stěhování do nového domova. Za tímto účelem je ve výběhu umístěn speciální kontejner, který je uzpůsoben k tréninku slonů. Sloni žijí společně v pavilonu slonů, kde se nachází také expozice Sloní džungle s vlhkým pralesem; obývají ji třeba želvy, agamy či vzácné ryby. Sloní džungle je však v současné době v rekonstrukci.
 

Dvůr Králové: chov starších slonic afrických

Evropské zoologické zahrady většinou chovají slony indické, kteří jsou ovladatelnější. Slony africké, kteří patří ke kriticky ohroženým druhům, můžete vidět jen vzácně. Vedle zlínské zahrady je u nás chová jen Safari Park ve Dvoře Králové nad Labem, která se na africká zvířata specializuje. Bohužel však zdejší zařízení v dnešní době již není vhodné pro chov dospělého samce a velké sloní rodiny, protože nesplňuje současné standardy. Safari Park se proto v rámci Evropského záchovného programu ujal role, která je neméně důležitá – tou je péče o starší slonice mimo reprodukci. Ty zůstávají při vytváření nových rodin osamocené nebo je nové rodiny nepřijmou. Slon je stádové zvíře, potřebuje společnost ostatních slonů. Nikdy pro slona není dobře, když zůstane sám. Samotu snáší špatně, obzvlášť slonice. Nyní v Safari Parku žijí slonice Saly (1982), Umbu (1981), Drumbo (1972). Kapacita slonince je vhodná pro čtyři slony. Celková plocha vnitřní části je 887 m². Samotná expozice slonů má 320 m²  a navazují na ni propojitelné venkovní výběhy s jezírkem. Do budoucna mají ve Dvoře Králové v plánu postavit moderní chovné zařízení pro slony, které by mělo vzniknout v nové části safari parku.

Mimo slonic v Safari Parku se zdejší zoologové starají také o slony přímo v Africe. B březnu 2024 tým odborníků z Česka a Tanzanie označil v tamějším Národním parku Mkomazi čtyři slony savanové telemetrickými obojky. Data, která přístroje poskytují, pomáhají ochráncům přírody poznat způsob života těchto majestátních zvířat, předcházet jejich konfliktům s lidmi a chránit je. Projekt je dalším krokem v rámci dlouhodobé spolupráce mezi Safari Parkem a NP Mkomazi, který vede k ochraně populací tamějších zvířat i celého prostředí. Vědci obojky vybavili 3 slonice a jednoho samce.
 

Ústí nad Labem: konec chovu a důchod Delhi ve Francii

V roce 2019 uhynula v Zoologické zahradě v Ústí nad Labem slonice Kala (1984) a její parťačka slonice Delhi (1983) zůstala sama. Obě se během svého života staly ikonami ústecké zoo, žily spolu více než třicet let a za pěkného počasí se procházely s ošetřovateli nejenom po areálu, ale mohli jste je potkat i v blízkém okolí. Dehli samotou velmi trpěla a v roce 2022 bylo rozhodnuto o jejím přestěhování do unikátního parku Elephant Haven – European Elephant Sanctuary v jihozápadní Francii. Toto chovatelské zařízení se specializuje na chov sloních samic, které z objektivních zdravotních, genetických či sociálních důvodů nemohou být zařazeny do reprodukce a chovu v rámci evropského ex-situ programu. Elephant Haven disponuje rozlehlými pastvinami o rozloze 28 hektarů, což je srovnatelné s celkovou rozlohou Zoo Ústí nad Labem. Žádné jiné evropské chovné zařízení aktuálně nenabízí takový prostorový komfort a flexibilitu. Podle zpráv z Francie si Delhi našla kamarádku Gandhi a má se ve svém novém domově velmi dobře.

Dehli přišla do Zoo Ústí nad Labem v roce 1987, narodila se ve volné přírodě Vietnamu pravděpodobně v roce 1984, ale bližší údaje nejsou známy. Z Asie si Kala i Dehli nesly negativní zkušenosti s lidmi – při odchytu i při následném zacházení. Uříznuté ucho toho bylo dostatečným důkazem. Kalu trápil podobný problém, měla kdysi přiškrcenou nohu, tak odmalička kulhala. Obě dvě si v Asii užily své, pak se ale dostaly do Ústí nad Labem, kde se měly dobře a mohly lidem důvěřovat. Díky důvěře, která se mezi slony a ošetřovateli roky budovala, s nimi mohli dělat nestandardní věci... Sloni patří mezi návštěvnicky nejatraktivnější druhy zvířat, proto se odchodem Delhi zoo chovu slonů nevzdává. Jejich návrat je však v blízké či vzdálenější budoucnosti vázán na rozšíření areálu na rozlehlé louky Mariánského vrchu a vybudování pavilonu, který bude vyhovovat jejich nárokům. Projekt „Sloních plání“ je zahrnut do rozvojového plánu zoo. Stávající pavilon slonů s přilehlými výběhy se zoo chystá přebudovat na „Asijský dům“, kde naleznou domov orangutani bornejští a dalším ohrožené druhy asijské fauny.
 

Víte, že...?

• Pražská slonice Shanti si jako mládě zahrála slůně Bimbo ve filmu s panem Tau Poplach v oblacích.
• Dožívají se v průměru kolem 60 až 90 let. Dospívají ve věku 25 let.
• Mají i velmi vyvinuté sociální cítění. Když někdo ze stáda zemře, ostatní sloni truchlí.
• Sloni se potřebují dorozumívat a činí tak hlavně při hledání potravy v lese, když na sebe členové stáda navzájem nevidí. Vydávají hluboký bručící hlas. Když je slon spokojený, mručí tlumeným zvukem, ale když se vyleká, prudce a krátce zatroubí.
• Ve volné přírodě sloni indičtí obývají tropické a deštné pralesy Indie, Srí Lanky a jihovýchodní Sumatry. Dorůstají do tří a půl metru a váží od dvou do pěti tun. Denně spořádají až 150 kilogramů potravy, například trávu, bambusy, fíkové listy či ovoce, a vypijí 70 až 90 litrů vody. Tak velké množství požírají 15 až 18 hodin denně.
• Od slonů afrických se sloni indičtí liší především nižší hmotností, menšími rozměry boltců a také mají pouze jeden prst na chobotu, který slouží k uchopování předmětů.
• Jak vypadá sloní jídelníček? Například v liberecké zoo snídá Bala 7 kg mačkaného ovsa s vitamíny a odpoledne dostane 20 kg sena, obden pak 10 kg trávy, ovoce, 15 kg zeleniny a jako pamlsek chléb, v zimě pak trávu nahradí řepa, kedlubny, petržel, jablka a teplý čaj.