Největší proměnou ve své historii prochází
zlínská zoologická zahrada, kde se buduje
areál Karibuni.
Oblast střední a západní Afriky s plochou 21 hektarů bude fungovat jako safari. Slony a další zvířata uvidíte z
vozů, o další zážitky se postará možnost
přespání v africkém kempu a
projížďky v loďkách upevněných na řetězovém systému,
večerní prohlídky a
zážitkové programy. Prvním obyvatelem rozsáhlého sloního výběhu mělo být slůně, které se bohužel narodilo loni v létě mrtvé.
Zlín: nový výběh a čekání na slůně
Na nové přírůstky tak v
zoo Zlín zatím čekají; zatím tu žijí
tři slonice, Kali, Zola a Ulu, které do
Zlína přijely roku 2003 z jihoafrického národního parku Kruger. Kromě slonů najdou v Karibuni domov také kočkovité šelmy a hroši, které zoo zatím nechová, v novém zázemí bude možný i návrat oblíbených goril. Areál Karibuni bude přístupný výhradně z areálu zoo a jen během hlavní sezony, největší suchozemské savce uvidíte i z
nové vyhlídky v etiopské oblasti pod voliérou.
Praha: malí sloní kluci a největší stádo
Chov slonů odstartoval v
pražské zoologické zahradě v červenci 1933, kdy z Cejlonu, dnešní Srí Lanky, přijel
slon Baby; záhy se stal jednou z nejpopulárnějších zvířecích celebrit. Mezi dvaadvaceti slony, kteří se v
Praze od té doby objevili, byli
sloni indičtí, afričtí a dokonce jeden slon pralesní. Největší stádo u nás a také největší, které kdy v Praze bylo, je ale to současné: má
sedm členů, od
samice Gulab, která se narodila v roce 1959 v Indii a do Prahy přišla již v roce 1966, až po
slůňata Maxe a Rudiho; ti se narodili v roce 2016. V
Údolí slonů, výběhu otevřeném k výročí 80 let pražského chovu slonů, jim společnost dělají
sloní samec Ankhor a slonice Shanti, Janita a Tamara.
Liberec: sloní babička Rání
První sloní obyvatelkou
zoo Liberec byla od roku 1958 tehdy dvouletá samice slona indického Kity; bohužel po sedmi letech zemřela na otravu po nevhodném krmení od návštěvníků. Chov se obnovil v roce 1967, kdy z indické Kalkaty přicestovala tehdy tříletá
Rání. Ta žije v
Liberci dodnes společně se
slonicí Balu, v plánu je stavba nového interaktivního pavilonu.
Ostrava: nový slon se jmenuje Maxim
Sloní stádo v
ostravské zoologické zahradě má pět členů: kromě
slůněte Chandru, narozeného v roce 2017, tu žije
dospívající slonice Rashmi, vůbec první odchovávané slůně v historii českých a slovenských zoologických zahrad,
slonice Johti a Vishesh a nejnovější člen sloní skupiny,
samec Maxim. Ten do
Ostravy dorazil loni v létě ze zoo Le Pal ve Francii. Společně žijí v
pavilonu slonů, kde také uvidíte
expozici Sloní džungle s vlhkým pralesem; obývají ji třeba želvy, agamy či vzácné ryby.
Dvůr Králové: chov slonů afrických
Evropské zoologické zahrady většinou chovají slony indické, kteří jsou ovladatelnější. Slony africké, kteří patří ke kriticky ohroženým druhům, můžete vidět jen vzácně. Vedle
zlínské zahrady je chová jen
Safari Park ve Dvoře Králové nad Labem, která se na africká zvířata specializuje. Nyní tu žijí dvě
slonice Saly a Umbu; slon Kito, který se měl stát zakladatelem zdejšího chovu, před dvěma lety předčasně zemřel. Bylo mu pouhých čtrnáct let, přitom sloni afričtí se dožívají věku 65 až 90 let.
Ústí nad Labem: smutek slonice Delhi
Velký smutek letos prožívají
zoologická zahrada v Ústí nad Labem a
slonice Delhi: začátkem února musela být utracena druhá slonice Kala. Obě byly ikonami ústecké zoo, žily spolu více než třicet let a za pěkného počasí se procházely s ošetřovateli nejenom po areálu, ale mohli jste je potkat i v blízkém okolí. Nyní chodí Delhi sama, Kala ale v
Ústí nad Labem zůstane: její kosterní pozůstatky mají být časem vystaveny v
ústeckém muzeu, kde už je
vycpanina a kostra populárního orangutana Ňuňáka. Podobně obdivují návštěvníci
Slezského zemského muzea v Opavě preparát sloního samce Calvina a slůněte Sumitry, kteří žili v
ostravské zoo.
Víte, že?
Pražská slonice Shanti si jako mládě zahrála slůně Bimbo ve filmu s panem Tau Poplach v oblacích.- Ve volné přírodě sloni indičtí obývají tropické a deštné pralesy Indie, Srí Lanky a jihovýchodní Sumatry. Dorůstají do tří a půl metru a váží od dvou do pěti tun. Denně spořádají až 150 kilogramů potravy, například trávu, bambusy, fíkové listy či ovoce, a vypijí 70 až 90 litrů vody. Dožívají se v průměru kolem šedesáti let. Od slonů afrických se liší především nižší hmotností, menšími rozměry boltců a také mají pouze jeden prst na chobotu, který slouží k uchopování předmětů.
- Jak vypadá sloní jídelníček? Například v liberecké zoo sloni snídají 7 kg mačkaného ovsa s vitamíny a odpoledne dostanou 20 kg sena, obden pak 10 kg trávy, ovoce, 15 kg zeleniny a jako pamlsek chléb, v zimě pak trávu nahradí řepa, kedlubny, petržel, jablka a teplý čaj.