Obec leží půvabné krajině
jižních Čech nedaleko
Českých Budějovic.
Holašovice si zápis na seznam
UNESCO vysloužily díky
dochovanému středověkému systém obytných domů a sýpek obklopující náves. Průčelí většiny domů zdobí typický štukový dekor ve stylu
selského baroka. Komplex uvedený na seznamu zahrnuje
23 památkově chráněných usedlostí se 120 budovami.
Ves je se svými více než 200 obyvateli převážně
trvale obydlená a tvoří tak stále živé společenství, což před pětadvaceti lety významně přispělo k jejich nominaci. Snahou památkových institucí, orgánů státní správy i místní samosprávy je zachování Holašovic jako normální
živé vesnice s převahou trvale obydlených usedlostí.
Fenoménem
Holašovic je nádherné
selské baroko. Široké volutové štíty jsou často vyzdobeny nápisy anebo motivy, které dokládají profesi majitele statku.
Nejstaršími objekty jsou dva pozdně středověké špýchary z počátku 19. století.
Turisté směřují často do
Selského dvora s muzeem, do keramické dílny, turistického informačního centra s expozicí předmětů každodenní potřeby života na vsi, nebo do jedné ze dvou hospod. Tam také mohu ochutnat
holašovické koláče, které se na vsi pečou podle tradičního receptu. S oblibou si je lidé objednávají také na své akce a oslavy. V budoucnu Holašovice plánují vybudovat nové muzeum selského života v památkově chráněném statku, který musí nejdříve revitalizovat. Obec plánuje i opravu historických dřevěných pump.
Do kovárny je hezky vidět zvenčí
Před pěti lety otevřeli opravenou
historickou kovárnu. Nejstarší písemná zmínka dokládající existenci kovárny jako jednoho z obecních objektů pochází z roku
1713. Dům, ve kterém
sídlí, sloužil jako
skutečná kovárna do 60. let 20. století. Posléze se v něm nacházela hasičská zbrojnice.
V části kovárny proto v současnosti najdete
hasičské muzeum se stříkačkou z roku 1928, která byla původně tažená koňmi. Dále nechybí expozice kovářského řemesla, a to jak skutečného, tak uměleckého. V kovárně najdete
výheň, měch, staré kovadliny, vrtačky, brusky, kovářská pila a další kovářské náčiní.
Kovárnu si turisté mohou
prohlédnout zvenčí, odkud je to dní dobře vidět. Obec opravila i domek, v němž kovář žil, teď tam funguje koloniál. Kováři řemeslo předvádějí při vybraných akcích.
Nezapomeňte se zastavit v informačním centru
3D model Holašovic je k vidění v
infocentru. Zájemci tak získají představu, jaké obrovské dědictví zdejší statky představují a jak jsou mohutné. Skvěle je na něm vidět,
o co všechno je třeba se starat: mimo samotné stavby také o střešní fond, zahrady a přilehlé budovy k obytným částem.
V turistickém centru navíc můžete navštívit
výstavu zemědělského náčiní a předmětů každodenní potřeby života na vsi, výstava tradičních i netradičních výrobků z celých Čech, prohlédnout si dobové fotografie. Venku je navíc
hřiště a odpočinková zóna.
V červenci vyražte na Selské slavnosti
Předposlední víkend v červenci se zde pravidelně konají
Selské slavnosti během kterých jsou na návsi k vidění ukázky tradičních i netradičních řemesel z Čech, Moravy a Slovenska. Základem třídenní lidové slavnosti je
lidový jarmark s ukázkami tradičních i netradičních řemesel z celé České republiky i ze zahraničí. Svou zručnost představí řezbáři, nožíři, mincovníci, dráteníci, kováři, hrnčíři atd.
Předvádění původních řemesel a technik v dnešní přetechnizované době vytváří velmi působivou podívanou.
Po dobu celé akce jsou k dispozici
tvůrčí dílny na návsi, kde si děti mohou vyzkoušet například tisk na trička a tašky, malbu na dřevěné motivy zvířátek, ruční zdobení perníků, či ruční kování na kovadlině.
Návštěvníci se mohou těšit na vystoupení jihočeských heligonek, jarmareční zpívání, chytání ryb z kádě do ruky, dřevěný ručně poháněný kolotoč, možnost zkusit si svoji zručnost v uměleckých dětských dílnách. Ve třídenním kulturním programu vystoupí více než 350 účinkujících z Čech i zahraničí.
Nehmotné dědictví UNESCO: loutkářství a vorařství
Na seznamu UNESCO nejsou zapsány pouze hmotné památky, ale naleznete na něm také nehmotné kulturní dědictví. V oblasti Budějovicka můžete vyrazit hned za dvěma z nich. V roce 2016 bylo totiž na seznam zapsáno
loutkářství a v roce 2022 přibylo pro jižní Čechy typické
vorařství.
Loutkářská tradice se váže k
Matěji Kopeckému, známému loutkovému divadelníkovi a nositeli českého národního obrození, který je pohřben na hřbitově v
Týně nad Vltavou. Proto není náhodou, že v místním
městském muzeu můžete navštívit expozici Svět loutek.
S Týnem a řekou Vltavou je spjaté také zmíněné vorařství. Jeho historii, a také historii příbuzných druhů dopravy zboží po řece, mapuje
Potahová naučná stezka s deseti stanovišti, která začíná právě v Týně nad Vltavou. Ta vznikla na úseku původní potahové stezky budované od začátku 19. století, která vedla od Českých Budějovic až do Prahy a lemovala břeh řeky v délce 190 km. Koňskými potahy se po ní vlekly nákladní lodice proti proudu zpět k místu vyplutí. Na dřevěných šífech se po Vltavě dopravovalo zboží z jižních Čech do Prahy a následně se takto prázdné vracely zpět.
Tradici vltavských plavců mapuje také
Vorařské muzeum v
Purkarci, jehož obyvatelé se plavením dřeva živili již od 14. století. K vidění je zde kopie takzvané tabule dřevěného voru a další předměty typické pro
voroplavbu.
Na nedaleké zřícenině
Karlova Hrádku je část naučných cedulí věnována také této tématice. Hrádek leží nad údolím Vltavy v lokalitě, odkud byly při jarním tání plaveny dlouhé rovné kmeny stromů vhodné například na výrobu lodních stěžňů.