Karel IV. a jeho doba: Zimní akce k výročí Karla IV. začínají!

14. ledna 2016

hrad socha Karlův most muzeum chrám koncert přednáška vstupenka Špindlerův Mlýn Praha Litoměřice Univerzita Karlova Staroměstská mostecká věž zima Karel IV. Lucemburský

Výročí 700 let od narození krále a císaře Karla IV. (1316–1378) si sice připomeneme až v květnu, někde se ale začíná slavit už nyní. Portál Kudy z nudy vás zve do Prahy, Litoměřic i Špindlerova Mlýna, kde se s Otcem vlasti seznámíte důvěrněji.

Uložit

Navštívit

1 z 5 (2x hodnoceno)

1 nejméně / 5 nejvíce

Popularita článku: 10 %

</> Embedovat

Slavnostním zahájením oslav 700. výročí narození bude Večer pro Karla IV. s přednáškou a koncertem středověké hudby.

Místo konání je symbolické – je jím Muzeum Karlova mostu. Leží totiž v těsné blízkosti Karlova mostu, nejstaršího mostu v Praze, který nese jméno svého zakladatele.

Procházka s císařem

Večer pro Karla IV. se koná v pondělí 18. ledna v 18.18 hodin, v ceně vstupenky je prohlídka výstavy Jak se rodí betlémy. Ta potrvá až do středy 3. února.

Proč tak zvláštní hodina zahájení? Možná proto, že číselná symbolika provázela i samotné založení mostu. Došlo k němu 9. července 1357 v 5 hodin a 31 minut, kdy se čas poskládal do jedinečné vzestupné a sestupné řady lichých čísel 1-3-5-7-9-7-5-3-1. Karlův most si zkrátka na pečlivě vypočítané šťastné chvíle potrpí.

Na Křížovnickém náměstí před muzeem objevíte jednu z Karlových soch a důkladně byste si měli prohlédnout i Staroměstskou mosteckou věž, vstupní bránu na Karlův most ze Starého Města. Zřejmě nejkrásnější brána gotické Evropy byla dokončena před rokem 1380 a její bohatá sochařská výzdoba je symbolickou oslavou vlády rodu Lucemburků; najdete tu jak sochy stavitelů věže, králů Karla IV. a jeho syna Václava IV., tak sochy svatých Vojtěcha a Zikmunda, patronů Českého království, či Víta, patrona pražské katedrály a mostu.

Hudba, sochy a led

Gotickou hudbu z doby Karla IV. nabídne rovněž koncert loutnisty Jindřicha Macka a akordeonistky Jitky Bartošové na litoměřickém hradě. Začíná ve středu 20. ledna v 18 hodin a vstupenky za 80 korun je možné rezervovat na recepci hradu osobně, telefonicky i e-mailem.

Karla IV. objevíte i tam, kde byste ho rozhodně nečekali – ve Špindlerově Mlýně u horní stanice nové šestisedačkové lanovky na Pláně. Panovník tu důstojně sedí před svatovítskou katedrálou, v pozadí se tyčí hrad Karlštejn a sochy z Karlova mostu, celek doplňují sochy čtyř královských manželek. Chcete-li je vidět, pospěšte si – jde totiž o ledové plastiky, které s koncem zimy zmizí. Nyní je chrání obří kruhový stan, v němž klimatizace udržuje stálou optimální teplotu. Špindlerovské ledárium je otevřené každý den od 9 do 15.30 hodin zdarma, a to během celé zimní sezony. Pokud sochy vydrží nápor diváků i stoupající venkovní teploty, zavírat se bude až na konci března.

Oslavence připomene také půlroční cyklus přednášek a komentovaných procházek Praha Karla IV.: hlava, srdce, duše Evropy. Nabídne například odpovědi na otázky, jaká byla Karlova doba a co z ní přežilo do současnosti.

Památky

Staroměstská mostecká věž v Praze

Staroměstská mostecká věž tvoří bránu do Starého Města pražského. Při korunovační cestě do chrámu sv. Víta na Pražském hradě jí procházeli čeští králové.

Památky

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Památky

Karolinum – historické sídlo Univerzity Karlovy v Praze

Karolinum je národní kulturní památkou, symbolem Univerzity Karlovy. Od 14. století se zde nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou založil Karel IV. pro dvanáct mistrů pražského vysokého učení.

Památky

Hrad Křivoklát – královský hrad s nádhernými a vzácnými sbírkami

Křivoklát patří k nejvýznamnějším a nejstarším královským hradům v České republice. Jeho předchůdcem byla lovecká stanice, zmíněná v Kosmově kronice už kolem roku 1109–1110. Své jméno získal snad podle křivých základů nebo nízkých křivých stromů, tzv. klátů.