Ležáky ležící
mezi obcemi Miřetice a Dřeveš na Chrudimsku, byly osadou chudých kameníků a drobných chalupníků. Celá vesnice se rozprostírala v údolí mezi několika kopci. Centrum obce tvořilo 9 stavení. Nejstarší a zároveň největší stavbou byl ležácký mlýn vystavěný v 17. století. Dne
24.6.1942 byla vesnice úskočně a bez jakéhokoli varování
vypálena nacisty.
Důvod vypálení bylo
ukrývání funkční vysílačky Libuše, která sloužila k dorozumívání mezi parašutisty, kteří provedli atentát na říšského protektora R. Heydricha.
Telegrafista Potůček se usadil u mlynáře Švandy v ležáckém mlýně. Gestapo však na to přišlo a rozhodlo se obec
pro výstrahu zlikvidovat a navždy ji vymazat z mapy. Všichni obyvatelé proto byli zavražděni, pouze dvě malé holčičky přežily a byly poslány do Německa na převýchovu.
Ležáky byly vyhlazeny, šéf gestapa si nedaleko postavil chatu
Dospělí
obyvatelé byli podle stanného práva
zastřeleni, ležácké děti byly převezeny do Lodže a později do Chelmna, kde byly v létě
1942 zplynovány společně s dětmi z
Lidic. Všechny cenné věci z chalup gestapo uloupilo a posléze byla celá
osada zapálena. Na místě osady zůstalo jen údolí plné dýmu. Nacistické zlobě neušel ani rybník – koryto tekoucí kolem mlýna bylo odsunuto. Krutou ironií osudu je, že si
šéf pardubického gestapa Clages v těsném sousedství Ležáků postavil svůj víkendový domek. Těla všech zastřelených byla odvezena do krematoria a spálena. I jejich
popel byl zabaven gestapem a nakonec vysypán do
Labe.
Dnes osadu v údolí říčky
Ležák připomíná upravené
prostranství s muzeem, restaurací, památníkem a takzvanými
hrobodomy, což jsou obnovené půdorysy ležáckých domů se žulovými deskami a jmény rodin, které v nich v době masakru žily. Upravené území ležáckého památníku a okolní příroda nabízí návštěvníkům
možnost procházky i dostatek prostoru k zamyšlení.
U příležitosti státního svátku
Dne vzniku Československa 28. 10. 2019 bude vstup do památníku
Ležáky a také
Lidice zcela
zdarma, a to od 9:00 do 17:00 hodin.