Jednou z nedávno opravených je
Květnická studánka v západní části
Škvorecké obory u obce Úvaly na Praze-východ, která slouží jako
jedna ze zastávek místní naučné stezky. Ta výletníky seznamuje se zajímavostmi a historií bývalého lichtenštejnského panství. Tento kus zelené divočiny nedaleko
Prahy obsahuje například
pozůstatky středověkého hrádku nebo kamenný
mostek se dvěma oblouky z roku 1842. Nad studánkou jsou lavičky k posezení a na zadní straně studánky je stručný popis historie území.
Na
naučné stezce Jana Karafiáta, autora slavných Broučků, leží
Černá studánka u Malé Lhoty kousek od
Valašského Meziříčí. Na
14 kilometrech jsou vedle jedné z nejhezčích studánek u nás k vidění také ukázky typické valašské architektury, vzácní
živočichové, rostliny a přírodniny.
Ve východních
Krkonoších leží kousek od Horního Maršova
studánka na Staré hoře. Najdete ji
na křížové cestě vedoucí z místní části Temný důl právě na Starou horu. Poutní místo se studánkou pochází
z roku 1854 a je vyhlášené svou
kvalitou vody. Oblast kolem Staré hory je navíc ceněná jako jeden z nejzachovalejších souborů lidové architektury Krkonoš.
Barochovu studánku u obce
Prameny na Chebsku vybudovali
v polovině 80. let František Baroch a Jindřich Horáček ze správy
CHKO Slavkovský les. František Baroch má dnes dokonce u kyselky tabulku s fotkou na znamení toho, že na něj místní milovníci přírody stále v dobrém vzpomínají.
Mordýřská studánka u Černé Studnice "proslula" smutnou událostí ze 17. století –
úkladnou vraždou mladíka z mšenské huti, který byl pověřen doručit peníze do Huti. Vraždu spáchal jeden ze sklářů, jenž se později oběsil. Studánku najdete v lese u Prostřední cesty z Dolní Černé Studnice na Berany. Obraz vraha se prý občas zjeví v kamenné prohlubni studánky...
Studánka pod Novým hradem se nachází na jedné z nejfrektovanějších turistických cest severně od Brna v katastru obce Olomoučany mezi
Adamovem a
Blanskem. Studánka je, stejně jako sousední pomník Jiřího Žalmana,
součástí takzvaného
Lesnického Slavína – unikátní a rozsáhlé
sítě památníků, studánek a pamětních desek, věnovaných především význačným lesníkům, ale i umělcům – milovníkům přírody, a některé též
obyvatelům lesa – zvěři, rostlinám i stromům.
Studánka Rozárka pramení ze skály v nádherné přírodě
CHKO Křivoklátsko blízko řeky
Berounky na kraji obce
Zbečno. První písemný záznam o
studánce sv. Rozálie je v kronice obce již z roku 1909. V čase oprav obecní pumpy tehdy
dávala pitnou vodu skoro polovině obce. V blízkém okolí můžete navštívit také obnovenou Masarykovu vyhlídku nebo památný strom Masarykovu babyku.
Studánka v Zeleném dole se nachází přímo u cesty a pokračuje jako potok dále do skal. Leží kousek od odbočky
žlutě značené turistické trasy vedoucí k
jeskyni Postojna v přírodní rezervaci
Klokočské skály v okrese
Semily. Podle vyprávění pamětníků studánku
vybudovali v 18. století lidé, kteří tudy chodívali pracovat pod
Hrubou skálu na panská pole. Z vděčnosti za záchranu života ve skalním bludišti pak studánku kameny obložil a upravil kamenický mistr Votruba.
Studánky, které proslavila zázračná voda
Zdislavina studánka je spjata s legendou sv.
Zdislavy, která za pomoci tohoto přírodního pramene vyléčila spoustu nemocných. Světice tento pramen sama objevila a zpřístupnila potřebným.
Pramen léčivé vody se nachází pod
zámkem Lemberk. Zdobí jej
empírový gloriet s osmi toskánskými sloupy z přlomu 18. a 19. století. Podle dobových zpráv ze začátku 14. století se dovídáme, že voda ze zdejší studánky
vzkřísila pět mrtvých,
slepcům navracela zrak a chromým schopnost chůze. Také uzdravila řadu malomocných a činila další zázraky. V 19. století studánku upravil, na paměť svého zázračného uzdravení, měšťan a rychtář Jung Richter z
Jablonného.
Také
studánka u Křížové cesty v Temném dole má podle pověstí zázračnou moc. Poutní místo se studánkou pochází z roku 1854 a je vyhlášeno svou
kvalitou vody.
Oční studánka se nachází v
přírodní rezervaci Svinec, 200 m jižně od její severozápadní hranice, 1,3 km jihovýchodně od obce Starý Jičín na severní Moravě. Své jméno dostala díky tomuu, že
mnohým nemocným vyléčila oči. Zřejmě proto u ní novojičínský kostelník Johann Stieber v roce 1889, když se vrátil z cest po poutních místech Svaté země, Egypta a Říma, nechal postavit umělou
lurdskou jeskyni se sochou Panny Marie Lurdské, k níž se v minulosti vždy 6. října konaly poutě. Okolí studánky je upraveno, zpevněno a v prostoru nad studánkou jsou lavičky zvoucí pocestné k odpočinku.
V lese nad obcí
Kotouň na Nepomucku stojí výklenková kaple, pod kterou vyvěrá pramen. Říká se mu
Kloubovka pro blahodárné účinky zejména na
končetiny, klouby nebo celkové zklidnění organizmu. Pověst praví, že vytryskl proto, aby vyléčil nemohoucí chudou vdovu, která po smrti svého muže nemohla pro bolestivou nemoc kostí uživit své malé děti. Vyvěrá údajně z velké hloubky a její účinky jsou podle všeho založeny na
mírné radioaktivitě. Nechá se skladovat v chladu až několik měsíců bez toho aniž by se zkazila.
Jen necelé 2 km jihozápadně od Sázavského kláštera příjemnou cestou, která sleduje tok řeky
Sázavy najdete kapličku sv. Prokopa nad
studánkou jménem Vosovka. Její jméno je prý odvozeno od osiky, které se daří v blízkosti vody. Nedaleko od
studánky s pověstí léčivé vody byly roku 1750 vybudovány
teplé i studené vanové lázně. Lázeňské zařízení již dávno odnesl čas, avšak tajemnou přítomnost sv. Prokopa, dobrou vodu ze studánky a půvab svatoprokopské kaple můžete ochutnávat dodnes.
Zázračná studánka (někdy nazývaná také Zlatá)
vyvěrá periodicky na vrchu
Křemešník u kaple sv. Jana, nedaleko
Pelhřimova. Voda
obsahuje stopy stříbra, které zajišťují její nezávadnost v lahvích. Podle mnoha legend má i lečívé účinky. Vodě ze studánky jsou přisuzovány také léčivé účinky. Například
během období epidemie cholery v českých zemích uprostřed 19. století sem chodily pro vodu desítky tisíc lidí. Další pověst líčí osudy vojáka za třicetileté války, který byl zraněn nedaleko Křemešníku v bitvě. Se svými zraněními došel až ke studánce a
omýval si hluboké rány zdejší vodou. Za neobvykle krátkou dobu se mu pak
zranění zahojila.
U
Vrčeně nedaleko Nepomuku, v lese nazvaném
Štědrý, najdete studánku.
Zázračný pramen dle legendy vytryskl přičiněním
svatého Vojtěcha.
Studánka Dobrá voda sloužil nejen lidem, ale také hospodářským zvířatům – vodou se na jaře poléval dobytek, aby byl celý rok zdravý. Své jméno "Štědrý" má vrch na památku toho, že Bůh na prosbu sv. Vojtěcha (patrona obce) udělil tu všude kolem hojnou, štědrou úrodu.