ÚvodAktualityNárodní galerie vystavuje vizionáře a outsidera Zdeňka Rykra
Kultura

Národní galerie vystavuje vizionáře a outsidera Zdeňka Rykra

  • 27. května 2016
Osobnost i dílo Zdeňka Rykra lze jen obtížně definovat. Na jedné straně stojí outsider umělecké komunity, na straně druhé průkopník a inovátor na poli propagační grafiky. Jeho reklamní tvorbu lze naopak definovat zcela jednoznačně – jako moderní a ve své době vizionářskou. Ve 20. a 30. letech minulého století tak díky Rykrovi vznikla mimo jiné legendární vizuální podoba značky Orion. Národní galerie v Praze ve spolupráci s nástupcem čokoládovny Orion, firmou Nestlé Česko, představuje na výstavě Zdeněk Rykr a továrna na čokoládu ve Veletržním paláci od 27. května do 28. srpna tvorbu stále poněkud pozapomenutého autora v její plné šíři.
KofilaZdeněk Rykr dostal jako jednadvacetiletý student dějin umění a archeologie nabídku od rozmáhající se čokoládové továrny. Pro značku Orion pak úspěšně tvořil až do roku 1939. Rykr byl přesvědčen, že dobrá a kvalitní reklama může kultivovat vkus diváka i veřejný prostor. Stal se autorem legendární čokoládové hvězdy i obalu tyčinky Kofila, který se s dílčími změnami zachoval dodnes. Rykr ovšem nebyl pouze vynikajícím grafikem – pro značku redigoval časopis Čokoládový svět a podílel se třeba i na prezentaci cukrovinek přímo v obchodech.

Zdeněk Rykr tvořil i pro další značky tehdejší doby jako byly Čedok, Káva Kulík, Palaba Slaný, německá automobilka Horch, Dr. Zátka, Škoda nebo Baťa. Vedle toho se věnoval i volné tvorbě – malbě, kresbě, karikatuře, ale také žurnalistice – podílel se na tvorbě satirického časopisu Trn, psal fejetony a byl redaktorem časopisu Domov a svět.
 

Rykrovo osudové spojení se železnicí

Zdenek RykrV jeho životě sehrála osudovou úlohu železnice. Narodil se na chotěbořském nádraží, na kolínském nádraží nějakou dobu žil a mnoho času strávil ve vlacích na trase Praha–Kolín a Praha–Paříž. V roce 1934 namaloval takřka manifestační obraz malé prázdné nádražní čekárny Pryč!, podle něhož pojmenoval vlastní výstavu v roce 1934.

Důležitou roli sehrály v Rykrově životě i tvorbě časté změny bydliště – z rodné Chotěboře se stěhoval do Kolína, Chyše, Prahy, Paříže, působil také ve Španělsku. Neustále cestoval, od Německa a Belgie až po Řecko a Rhodos. Zdeněk Rykr svůj život ukončil dobrovolně pod tlakem nacistické okupace v roce 1940 skokem pod vlak na železniční trati pod Barrandovem.
 

Co uvidíte ve Veletržním paláci

Rykr OrionVýstava v Národní galerii představuje obsáhlý soubor Rykrových obrazů, soch, kreseb a dalších výtvarných technik, stejně jako desítky grafických prací a materiály dokumentující umělcův pracovní i soukromý život. Navzdory řadě úspěchů byla Rykrova tvorba za jeho života tvrdě kritizována.

V oblasti volné tvorby se výstava soustředí na Rykrovo dílo v kontextu českého umění – především na výběr zásadních momentů, jenž měly vliv na další vývoj tuzemského umění. Již v roce 1921, jakožto samouk a student, vystavoval Rykr se slavnými Tvrdošíjnými, ve 30. letech vystavoval v Paříži v Salónu Nadnezávislých. V roce 1937 se výrazně podílel na expozici Lázeňství v Československém pavilónu od architekta Jaromíra Krejcara na Světové výstavě v Paříži. Výstava poukazuje také na Rykrovo přátelství s Jaromírem Funkem nebo na okrajové surrealisty kolem Jindřicha Chalupeckého jako byli František Hudeček nebo František Janoušek.

Vedle tradičních komentovaných prohlídek či výtvarných dílen a programů pro školy, proběhne i několik speciálních akcí inspirovaných umělcovým životem – třeba prohlídka výstavy a ilustrované vyprávění umělce Pavla Ryšky. V úterý 14. června proběhne slavnostní vyhlášení soutěže pro designéry o návrh limitované edice tyčinky Kofila spojené s přednáškou o reklamní tvorbě a marketingových strategiích vytvářených Zdenkem Rykrem pro čokoládovnu Orion.
Národní galerie v Praze – Veletržní palác: Umění 19., 20. a 21. století Kultura

Národní galerie v Praze – Veletržní palác: Umění 19., 20. a 21. století

Veletržní palác je sídlem Národní galerie v Praze od roku 1976. Stálá expozice umění Umění 19., 20. a 21. století seznamuje ve třech podlažích Veletržního paláce s vývojem českého i zahraničního výtvarného umění v kontinuitě posledních třech staletí.