V listopadu 1918 byl Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prvním československým prezidentem, zámek v Lánech ale začal jako prezidentské letní sídlo sloužit až od roku 1921. Kde odpočíval Masaryk s rodinou v prvních letech po nástupu do úřadu?
Léto 1919: Koloděje
První poválečné léto trávili Masarykovi v
barokním zámku v Kolodějích, který byl krátce předtím zkonfiskován Lichtenštejnům. Bývalá tvrz ve středověku střežila cestu z
Prahy na
Moravu, později byla přestavěná na zámek a dnes byste ji našli na území městské části
Praha-Koloděje u východního okraje hlavního města.
Tomáš Garrigue Masaryk jezdíval na koni na projížďky do okolí, například do
Běchovic,
Klánovic,
Šestajovic a
Sibřiny, nechal si upravit část budovy a dokonce tu roku 1919 s rodinou trávil Vánoce, ale záhy Koloděje opustil.
Zámek pak koupili noví majitelé, v druhé polovině 20. století jej využívala vláda. Po sametové revoluci se tu domlouvala například kupónová privatizace a rozdělení Československa, tečkou za státní službou byla pro Koloděje zasedání české vlády v letech 2006 a 2007. Zámek se poté na základě soudního rozhodnutí
vrátil původním majitelům a ti jej prodali dál. Dnes
není přístupný pro veřejnost.
Léta 1920 a 1921: Hluboš
Druhým letním prvorepublikovým prezidentským sídlem se stal
zámeček Hluboš, tři sta let staré pseudorenesanční sídlo s anglickým parkem na
Příbramsku, které pro Masaryka za 4 000 Kč
pronajala od knížete Oettingena prezidentská kancelář. Masarykovým sloužil v letech 1920 a 1921, ale ani tady se V.I.P. host dlouho nezdržel.
TGM tu onemocněl, zámek musel předčasně opustit a po uzdravení se usadil v
Lánech.
Lesk časů první republiky na
Hluboši se zámku snaží vrátit jeho nová majitelka, která zámek zakoupila a zahájila v listopadu 2020 obnovu zámeckého areálu.
Má v plánu zpřístupnění veřejnosti. Navštívit zde můžete zámecký park.
Léta 1921 až 1937: Lány
S prezidentem T. G. Masarykem si spojujeme zejména
zámek v Lánech, i když se oficiálním sídlem stal až v roce 1921. V nabídce
Lány nebyly samy, prezidentským letním sídlem se mohly stát také
zámek ve Smečně nebo
zámek v Brandýse nad Labem. Lány se ale Masarykovi líbily nejvíc a okolní krajina mu možná připomínala rodnou
jižní Moravu, kdoví? Výběr vyhovoval i prezidentské kanceláři, a to i kvůli blízkosti
Prahy a příhodnému železničnímu a silničnímu spojení.
Každopádně TGM se tu usadil na řadu let a v
Lánech zůstal
i po své abdikaci až do konce života. První československý prezident
zemřel 14. září 1937 a dle svého přání byl pochován na místním hřbitově společně s manželkou, syn Jan sem byl uložen roku 1948. Život prezidenta Masaryka v Lánech dnes připomíná také
muzeum; dozvíte se tu zajímavosti z Masarykova soukromí i o jeho působení za první světové války. Přístupná je i
obora a
zámecká zahrada se skleníkem. Ten podobně jako lánský zámek upravil architekt
Jože Plečnik, který pro Masaryka přestavěl i
Pražský hrad.
Další zajímavosti o Masarykových letních bytech
Ani Lány nebyly posledním „letním bytem“, v letech 1924–1933 Masaryk celkem šestkrát navštívil zámek Židlochovice. Přijížděl většinou na tři týdny až jeden měsíc, někdy v doprovodu dcery Alice nebo syna Jana, jindy i s vnuky. Podobně jako v Kolodějích i tady často jezdíval po okolí na svém koni Hektorovi. Masarykovy pobyty připomíná pamětní deska u vstupu do zámeckého parku, zámek slouží Lesnímu závodu Židlochovice a nabízí ubytování a konferenční služby.- Dalším místem, kam Masaryk jezdíval každé léto s rodinou, byl zámek ve slovenských Topoľčiankach. V letech 1923 až 1933 tu z každého léta trávíval obvykle pět týdnů, občas za ním přijížděla dcera Olga s rodinou.
- Na zámku v Hluboši v roce 193
7 herec a režisér Hugo Haas natočil film Děvčata, nedejte se, nenáročnou veselohru ze školního prostředí s Adinou Mandlovou. Zámek ve filmu představoval dívčí penzionát. Filmaři se do Hluboše vrátili v letech 2005–2008, kdy se tu natáčel seriál Pojišťovna štěstí.
- Anglický park u zámku Hluboš prý představoval jednu z nejstarších botanických zahrad ve střední Evropě a možná nejstarší botanickou zahradu v českých zemích. Jako první zde byly vysazeny některé stromy dovezené z Ameriky nebo z Číny, například ginkgo biloba, cedr libanonský, jalovec virginský či jedlovec kanadský.