Letní slunovrat přináší oficiální léto
Během letního slunovratu se nikdy v noci úplně nesetmí. Objevuje se tzv. astronomický soumrak – na první pohled noc, ale hvězdy jsou vidět špatně. Můžete si tak užívat, aniž byste o tom možná věděli, nejdelší den v roce. Letní slunovrat je také astronomickým bodem, kdy můžeme oficiálně prohlásit, že přišlo léto. Sluneční paprsky v tento den dopadají v poledne kolmo na obratník Raka. Na severní polokouli je nejdelší den a nejkratší noc. Slunce vstupuje do trojice tzv. letních znamení – Raka, Lva a Panny.
České slovo slunovrat vzniklo podle ročního pohybu vycházejícího Slunce nad obzorem. Poté, co Slunce dospělo k nejsevernějšímu bodu východů a západů, se nyní bude vracet po obzoru na jih. Na nejjižnější bod své pouti dospěje za zimního slunovratu.
Dozvuky dávných oslav v naší přítomnosti
V den letního slunovratu lidé odedávna uctívali slunce, čímž mu chtějí vyjádřit úctu a radost z úrody a sklizně. Léčivou sílu Slunce, která vrcholila v den slunovratu, si vážili v minulosti i Keltové. Tato moc byla spojována s uzdravující silou vody. Oltáře zasvěcené Slunci se proto často nacházely v blízkosti pramenů a studní. Tyto svatyně byly podle některých archeologů umísťovány do krajiny na základě astronomických poznatků a byly často součástí hradiště.
Pokud dáváte přednost klidnějším oslavám, proč neuctít Slunce v den slunovratu návštěvou keltské vesnice či hradiště? Můžete se vydat třeba do vesnice Klobouky u Slaného, kde stojí největší český menhir – Kamenný pastýř.
Megalitický kruh z obřích kamenů se nachází také v jihočeské obci Holašovice, proslavené selským barokem. Dalším zajímavým místem jsou viklany u Žihle na Plzeňsku s nedalekou čedičovou stolovou horou Vladař, na jejímž plochém temeni stávalo kdysi keltské hradiště. Své tajemství možné o letním slunovratu vydají Kounovské kamenné řady, o jejichž významu vědci doposud vedou spory. Zkuste se brzy ráno na některém z těchto míst pozorně dívat. Nevychází slunce někde nad vchodem do valů či nad místem, kde stála před tisíci lety svatyně?
Podle keltských tradic se v noci v den letního slunovratu pálily na nejvyšších kopcích posvátné ohně, podobně jako v současné době v noci, kdy se upalují čarodějnice. Oslavy provázely tance okolo ohňů, rozhazování uhlíků po polích pro zajištění dobré úrody a žehnání dobytku zapálenými bylinami.