Modernu tu nehledejte: lehké retro k
lanovce na Komáří hůrku zkrátka patří a změny vzhledu rozhodně nejsou v plánu. Může se pochlubit
dvěma nej: je totiž jediná funkční svého druhu na celém světě a k tomu
s délkou 2 348 metrů vůbec nejdelší lanovka ve střední Evropě bez mezistanice.
Lanovka na třetí pokus
Kdyby se splnilo přání majitele panství
hraběte Klementa Augusta Westphalen-Fürstenberga,
lanovka z Krupky na Komáří hůrku by zanedlouho mohla oslavit již dvousté jubileum. S prvním návrhem na její výstavbu totiž přišel už v roce 1838. Vůbec nešlo o pohodlí turistů; ostatně na ně si
Krušné hory v té době musely ještě pár desítek let počkat. Hrabě si prý dělal starost o lidi žijící v horách, často na samotách odříznutých od zbytku světa, kteří neměli žádné spojení s městy v podhůří.
Od nápadu k realizaci ale uplynula hodně dlouhá doba. První jednání a přeměřování začalo v roce 1903. Projekt tehdy financovala firma Siemens a byl hotový v roce 1914, jenže plány zhatila první světová válka. Znovu se o lanovce začalo mluvit v roce 1932, kdy měla svahy pod Komáří vížkou protnout kolejová dráha tažená dvěma lany, ale čáru přes rozpočet udělala další válka.
Výstavba současné lanovky tak proběhla až na začátku padesátých let a zprovoznění se dočkala
25. května 1952. Mechanismus s oběžným lanem a odpojitelnými sedačkami vyrobila podle licence od švýcarské firmy Von Roll
společnost Transporta Chrudim; stejné lanovky v minulosti jezdily na
Sněžce nebo na Slovensku.
Rekordy
S délkou 2 348 metrů jde o
nejdelší osobní visutou lanovou dráhu v Česku; delší je pouze
nákladní lanovka z Černého Dolu do Kunčic nad Labem. Jízda na vrchol
Komáří hůrky s nejstarší rozhlednou
Krušných hor Komáří vížkou trvá jen čtvrt hodiny a překonáte přitom převýšení bezmála 500 metrů. Na trati je
29 podpěr a pět kilometrů dlouhé oběžné lano. Na něm jsou ve vzdálenosti 80 metrů zavěšeny dvoumístné sedačky bokem otočené ke směru jízdy. Díky tomu se můžete pohodlně rozhlížet kolem sebe při cestě nahoru i dolů: vidět je
České středohoří s
Milešovkou, při dobré viditelnosti rozeznáte
Říp nebo
hrad Bezděz, vidět bývají i
Krkonoše.
Lanovka každou hodinu vyveze na vrcholky hor do nadmořské výšky 808 metrů až 226 cestujících. Jezdí celoročně a provoz přerušuje jen za špatného počasí a při poryvech větru; počasí monitoruje meteostanice na Komáří vížce.
Možná vás překvapí, že navzdory názvu vás nahoře na
Komáří hůrce nečekají hejna komárů: dříve užívané jméno
Mückberg nemá s obtížným hmyzem nic společného, znamená
vrtošivá nebo strašidelná hora. Zato tu najdete
horský hotel s restaurací a podobně jako v mnoha jiných místech
Krušných hor stopy po dobývání cínu a mědi. Ostatně doly na úbočí Komáří hůrky existovaly už ve středověku, podobně jako malebná
hornická kaple sv. Wolfganga.
Víte, že?
Jde o technickou památku, a tak lanovka z Krupky na Komáří hůrku nesmí příliš měnit vzhled. Přesto občas dojde na nenápadná vylepšení: například po modernizaci lanovky na Sněžku putovaly staré sedačky právě do Krupky. Naopak část starých sedaček odcestovala do Švýcarska, kde má lanovka na Komáří vížku svůj fanklub.- Na světě prý existuje jediná lanovka podobná té naší, a to v Mexiku, ale už je mimo provoz.
- Dodnes se najdou pamětníci, kteří si lístek nahoru kupovali za tři kačky a tam i zpátky za čtyři.
Z Komáří hůrky se do Krupky můžete vrátit pěšky i na kole, vybrat si můžete z několika tras. K nejoblíbenějším patří cesta po hornické naučné stezce kolem Kotelního rybníka a zříceniny hradu Kyšperk anebo panoramatická trasa přes Cínovec po Krušnohorské magistrále.- Pro srovnání jsme si vybrali lanovku s nejdelším úsekem z jedné stanice na druhou. Říká se jí Wings of Tatev anebo Létající tramvaj, najdete ji v jižní Arménii a byla postavena v říjnu 2010. Z jedné zastávky na druhou je to neuvěřitelných 5 752 metrů.
- Lanovka byla záhy byla zapsána do Guinnessovy knihy rekordů jako nejdelší svého druhu. Byla také nejrychleji postavená: stavba trvala pouhých 10 měsíců.
- Kabina se pohybuje ve výšce až 320 metrů nad zemí a šest kilometrů dlouhou trasu nad Vorotanskou roklí překoná za necelou čtvrthodinu. Kdybyste místo lanovkou cestovali autem, po prašných silnicích pojedete zhruba hodinu.
- Lanovka stála 13 milionů Eur a financovali ji především Arméni, žijící v zahraničí. Podpořili tak turistický ruch v oblasti a také otevřeli návštěvníkům spousty krásných míst. Z lanovky se otvírají výhledy na klášter Tatev z 9. století, strážní věž Harsnadzor i Ďáblův most, jeden z arménských přírodních divů, který v rokli řeky Vorotan během věků vytvořily zkamenělá láva, vítr a voda.