Pokud byste se dostali do 13. století, možná byste byli svědky toho, jak král Přemysl Otakar II. na místě vypáleného hradiska zahájil stavbu nového gotického hradu. Kdo si vybere 16. století, zažije časy Pruskovských z Pruskova: ti zahájili přestavbu hradního areálu na renesanční sídlo se zahradou a lesoparkem. Pokud ale chcete zažít
zámek Hradec nad Moravicí v jeho nejlepších časech, vyberte si doby, kdy panství patřilo pruské knížecí rodině Lichnovských z Voštic. Zámku dali novou empírovou podobu a v druhé polovině 19. století k němu přistavěli nejenom
Bílou věž, ale i
Červený zámek s krásnou bránou, kterou se dnes do areálu vstupuje. Kdo by uvěřil, že kdysi sloužil jen jako konírna, kočárovna a hospodářské zázemí?
Zámek plný hudby
Už v časech renesance v
Hradci nad Moravicí působila řada domácích hudebníků, od třetiny 18. století existovala i zámecká kapela a v divadelním sále se inscenovaly opery. Společenskou úroveň hradeckého panství povzneslo ještě o něco výš působení šesti generací knížat a hrabat Lichnovských. Zasloužili se nejenom o vytvoření cenných sbírek, ale i o rozvoj kultury a umění. Udržovali přátelské styky s
hudebními skladateli Mozartem a Paganinim, s literáty jako byli
Rainer Maria Rilke či
Mark Twain, Hradec navštívili
skladatel Ferenc Liszt a jeho dcera
Cosima Wagnerová nebo
Josef Mánes. Protože Lichnovští působili také v diplomatických službách, na Hradec zavítal také
německý kancléř Otto von Bismarck nebo
německý císař Vilém II.
Část sbírek si Lichnovští odvezli na útěku před postupující frontou na konci druhé světové války do Vídně, leccos ale na zámku můžete vidět dodnes, například housle ze 17. století z dílny italského výrobce Giovanniho Grancina anebo nádherné Mondiniho clavicembalo, na které hrál i Mozart.
Hradecká Beethovenova Osudová
Co všechno můžete v
Hradci nad Moravicí vidět?
Společenské i reprezentační sály, jídelnu, kuřárnu s kulečníkovým stolem, dámský rokokový salón, ložnici kněžny, pracovnu, krásnou čítárnu s knihovními sály anebo
kočár, kterým jezdil kníže Karel Max Lichnovský. A také
pamětní hudební salón skladatele Ludwiga van Beethovena (1770–1827), který zámek navštívil dokonce dvakrát, a to v letech 1806 a 1811.
Ostatně
Beethovenův klavír, na kterém při pobytu v Hradci hrál a komponoval, patří k nejcennějším exponátům zámku. Víte, že klasicistní kladívkový instrument v mahagonové skříni pro Mistra osobně objednal hrabě Lichnovský až v Paříži? Stál ho 600 tolarů a právě nyní opět září novotou: obudiv si zaslouží hlavně jeho nejkrásnější část, podmalby na skle, jedna čelní a dvě boční. Jsou provedené s použitím plátkového zlata a stříbra, uprostřed té čelní je jméno výrobce Erard Frères.
Oblíbenou otázkou návštěvníků zámku je, co vlastně Beethoven na klavír hrál? Legendy tvrdí, že pobyty na hradeckém zámku Beethovena inspirovaly k symfonii číslo 5, tedy slavné Osudové. Zazněla tu i jeho nejznámější klavírní skladba Pro Elišku? Nevíme to jistě, ale možná ano: její part nalezl až v roce 1865 německý vědec Ludwig Nohl, složena byla v roce 1810, tedy rok před druhou Beethovenovou návštěvou na zámku.
Pět hradeckých zastavení a jedno v Nizozemí
- Až hradecký zámek navštívíte, nezapomeňte se také projít křížovou cestou k vrchu Kalvárie, odkud jsou krásné pohledy na Hradec nad Moravicí a Opavu.
- K procházkám láká také rozlehlý anglický park, protkaný sítí pohodlných cest a stezek se spoustou vyhlídek a odpočívadel. Okouzlí vás zejména Bukový chodník, úzká pěšina vinoucí se pod korunami prastarých stromů nad údolím Moravice, nebo vyhlídka Rondela.
- Červenému zámku z režného zdiva a červeného pískovce vrátila nedávná obnova starý šarm a původní ráz. Když jej v 80. letech 19. století navrhl architekt Alexis Langer, inspiroval se severoněmeckými gotickými hrady. Kníže tu choval anglické plnokrevníky, za první světové války konírny sloužily jako lazaret pro raněné vojáky. Za minulého režimu byl v Červeném zámku hotel, který ale později vyhořel.
- Nejpohádkovějšímu zámku v Česku se filmaři překvapivě dlouho vyhýbali, teprve v roce 2019 se tu natáčela pohádka Princezna a půl království. Červený zámek se tehdy proměnil v sídlo samolibého krále Egona v podání Jakuba Prachaře.
- Návštěvu zámku v Hradci nad Moravicí můžete spojit s prohlídkou arboreta Nový dvůr anebo zámku Raduň: spojuje je několik cyklotras i zvýhodněné vstupné.
- Protějškem hradeckého zámku je v kampani #světovéČesko středověký hrad De Haar poblíž nizozemského Utrechtu. Během 15. století byl zpustošen a opuštěn, ale když jej na konci 19. století zdědil baron Etienne van Zuylen van Nijevelt van Haar, probudil se k novému životu. Díky finanční podpoře své bohaté manželky Helene de Rothshild baron hrad proměnil v pohádkové sídlo, vybavené veškerým moderním pohodlím té doby. Dnešní podobu mu dal architekt Pierre Cuypers, mimo jiné autor návrhů majestátních budov Říšského muzea a hlavního vlakového nádraží v Amsterdamu. Za vidění stojí také zahrady a parky. A jedna třešnička na dortu pro všechny paní a slečny: nenechte si ujít zámeckou kuchyni v retro stylu, dodnes plně funkční!