ÚvodAktuality#světovéČesko a svatá Lucie: svíčky, sušenky a šálek černé noci
Životní styl

#světovéČesko a svatá Lucie: svíčky, sušenky a šálek černé noci

Naše svatá Lucie je jen malou kapkou v moři svatých, zato ve Skandinávii ji uctívají a milují: 13. prosince na svatou Lucii začínají Vánoce, po městech a vesnicích chodí procesí dětí v kostýmech a nakonec si všichni pochutnají na Lussekatter, sladké dobrotě, která se peče speciálně k této příležitosti.

Pro dívky ze severských zemí má role „hlavní“ Lucie ve slavnostním průvodu stejný význam jako pro vlčnovské chlapce úloha krále v naší Jízdě králů

Jízda králů
sv. Lucie
Proč právě svatá Lucie patří k nemnoha světcům, které členové severských luteránských církví oslavují? Možná proto, že její jméno znamená světlá či zářící a do prosincových krátkých dnů a dlouhých nocí skutečně přináší světlo. Kdekdo přece zná pořekadlo, že svatá Lucie noci upije a dne nepřidá. Je to ale pravda?
 

Doušek černé noci a bílé tváře

Ačkoli pranostiku o upíjení černé noci skutečně zná téměř každý, přestala platit už před stovkami let. Podle starého juliánského kalendáře připadal na 13. prosinec zimní slunovrat a nejdelší noc v roce. Od 16. století, kdy začal platit přesnější gregoriánský kalendář, se čas skokem posunul o třináct dní a svatá Lucie tak o svůj doušek tmy přišla.

Půvabná pranostika i dávné lidové zvyky se ale zachovaly. Mají trochu strašidelný nádech, snad proto, že se v nich mísí staré pohanského obyčeje s novou křesťanskou tradicí, navíc díky latinskému slovu lux / světlo ze jména svaté Lucie trochu vystrkuje rohy samotný Lucifer.

Svátek svaté Lucie dřív patřil hlavně dívkám a ženám, protože si při něm odpočinuly. Dodržovalo se například pravidlo, že na Lucii se nesmí příst, prát ani drát peří. Po venkově ten den chodívaly hrůzostrašně vystrojené Lucky zahalené v bílém plátně s dlouhými papírovými zobáky, případně zabílenými obličeji. V domácnostech kontrolovaly, zda je všude čisto, ale běda, pokud někoho přistihly u některé ze zakázaných činností: přadlenám přestříhávaly nitě a rozškubávaly přízi, nadrané peří rozfoukávaly po světnicích a tropily i jiné neplechy. Děti se jich bály: v některých krajích totiž Lucky chodívaly s obrovským nožem v ruce a hrozily, že zlobivým dětem anebo těm, které se o adventu nepostí, rozpářou bříška.
 

Luciiny kočičky

Podstatně mírumilovnější podobu mají oslavy ve Skandinávii, kde dnem svaté Lucie začínají Vánoce. Ten den se slunce ukáže obvykle jen na pár hodin, a tak zářící svatá rozsvěcuje domovy, města i vesnice.
Tradice není nijak dlouhá, oslavy sv. Lucie se prý poprvé objevily ve Švédsku na počátku 19. století a až v polovině 20. století se rozšířily do ostatních severských zemí. Patří k nim průvod dívek, žen a dětí v bílých róbách s červenými šerpami a se svíčkami v rukou, v jehož čele kráčí Lucie: dívka s věncem na hlavě, ozdobeným hořícími svíčkami. Ve školách, firmách, v regionech a dokonce i v celých zemích Seveřané volí svou svatou Lucii (a stát se pro jeden večer Lucií má pro dívky ze severu podobný význam jako například role krále v naší Jízdě králů), večer se zapalují ohně, zpívá se Luciasangen, původně neapolská lidová píseň, a připravuje se speciální pečivo Lussekatter, Luciiny kočičky. Přidává se do něj šafrán a jeho žlutá barva má rovněž symbolizovat světlo.

Chcete je vyzkoušet a ochutnat? Rozpusťte 150 g másla a přilijte k němu půl litru mléka. Do misky rozdrobte droždí (40 g), přidejte šafrán, případně ho nahraďte levnější kurkumou, a zalijte mlékem s rozmíchaným máslem. Směs promíchejte, přidejte 250 g měkkého tvarohu, 100 g cukru krupice, špetku soli a s postupným přisypáváním 600 g hladké mouky vypracujte hladké vláčné těsto. To necháte asi 40 minut kynout.

Z těsta pak začněte tvarovat malé bochánky ve tvaru písmene S a ty nechte na plechu kynout dalších 30 minut. Každý kousek pak ozdobte rozinkami, potřete vajíčkem a nechte je péct zhruba 10 minut při teplotě 210°C.
 

Výlety za patronkou světla

Obrazy svaté Lucie se u nás najít dají, ale zřejmě jediný kostel sv. Lucie stojí v Ježově na Pelhřimovsku. Výjimečný je také díky faráři Josefu Toufarovi, který do zdejšího kostela dojížděl z nedaleké Zahrádky. Obec byla vysídlena a zaplavena při výstavbě vodní nádrže Švihov a jejím jediným pozůstatkem někdejší živé obce zůstal právě památný kostel sv. Víta.

Velké úctě se Lucie těší v Itálii. Její ostatky byly nejprve přeneseny do Konstantinopole a odtud v roce 1204 do Benátek. Dlouho byly uchovávány v kostele sv. Lucie, který byl roku 1861 zbořen, aby uvolnil místo pro stavbu benátského hlavního nádraží. To nese dodnes její jméno – Stazione di Venezia Santa Lucia. Relikvie byly přeneseny do blízkého kostela San Geremia, kde nápis hlásá: V tomto chrámu spočívá panna Lucie Syrakuská. Nechť přinese Itálii a světu světlo a mír.
 

Třikrát o Lucii

  • Svatá Lucie se narodila zřejmě roku 283 do bohaté rodiny v sicilských Syrakusách. Od dětství byla tajnou křesťankou a rozhodla se žít životem panny. Když ji matka chtěla provdat, odmítla. Protože nápadník prý obdivoval její oči, Lucie si je vydloubla a poslala mu je. Do druhého dne se jí ale zrak zázračně vrátil: Panna Maria jí prý darovala oči ještě krásnější. Když ji odmítnutý ženich udal, že je křesťanka, Lucie byla odsouzena k prostituci ve veřejném domě. Jenže muži, kteří ji tam měli odvést, s ní nedokázali pohnout, dívka najednou jako by srostla se zemí. Bez úhony přečkala kruté mučení a nakonec ji kat probodl mečem.
  • Těsně před smrtí dne 13. prosince roku 304 prý Lucie vyřkla proroctví, že pronásledování křesťanů brzy skončí. Splnilo se rychle: císař Dioklecián do roka padl a devět let nato římský císař Konstantin I. Veliký povolil křesťanství.
  • Svatá Lucie je považována za symbol panenství a čistoty. Je také patronkou mnoha řemesel – sklářů a sklenářů, brusičů, kočích, švadlen, nožířů, tkalců či krejčích. Díky děsivé historce s vydloubnutýma očima byla odpradávna ochránkyní slepců a modlili se k ní ti, které trápila nějaká oční nemoc. Často je zobrazována s očima na talířku a s palmovou ratolestí jako znakem mučednictví.
Svátek sv. Lucie – oslavíte jej tím, že necháte domácí práce na jindy

Svátek sv. Lucie – oslavíte jej tím, že necháte domácí práce na jindy

13. prosince se slaví svátek svaté Lucie, patronky advokátů, spisovatelů, vrátných, přadlen, švadlen, krejčích, kočích a dalších řemesel, ale i kajících se prostitutek. Její přímluva vás ochrání před bolestmi v krku, infekcí a očními chorobami. Patronka ochraňuje též děti a nevidomé. Den této světice, která si dle pověsti sama vytrhla oči, a nakonec jí bylo probodnuto hrdlo, bývá spojen se zvláštními obchůzkami tajemných postav „Lucek“, které mají za úkol kontrolovat činnost hospodyněk v domácnosti a jejich prohřešky zlomyslně trestat.

Česko ve filmu: nejhezčí vánoční pohádky

Česko ve filmu: nejhezčí vánoční pohádky

Pravé české Vánoce jsou plné pohádek. Zabaví děti při čekání na Ježíška, doplňují pohodu a laskavost slavnostního večera, čile se o nich debatuje při rodinných vánočních sešlostech na Boží hod i na Štěpána a scénky i hlášky z těch nejlepších umíme po mnoha společných letech zpaměti. Které ale jsou ty nejlepší a nejoblíbenější, na které se těšíme každé Vánoce?

Kde, kdy a proč se slaví Porcinkule?

Kde, kdy a proč se slaví Porcinkule?

V Jindřichově Hradci, Opočně, Hostinném a dalších městech se obvykle začátkem srpna roztočí pouťové atrakce a ulice zaplní stánky s dobrotami, hračkami a řemeslnými výrobky. Konají se zde totiž Porcinkule, slavnosti, které místní znají jako své boty, ale pro ostatní zní trochu tajemně...

#světovéČesko a Barborky, Lucky, Ambrož, krampusové a další tajemné postavy adventu

#světovéČesko a Barborky, Lucky, Ambrož, krampusové a další tajemné postavy adventu

Že na začátku prosince chodí Mikuláš se svou pekelně andělskou družinou, to ví i malé děti. Znáte ale další tajemné postavy adventu? Třeba bíle zahalené Lucky, Barborky, klovcové báby nebo Ambrože? A že čerti jsou vlastně mírumilovná stvoření, pokud je srovnáme s krampusy nebo děsivou potvorou jménem krvavá peruchta?

Nechejte se okouzlit příběhem Ježíškova narození u některého z originálních českých betlémů

Nechejte se okouzlit příběhem Ježíškova narození u některého z originálních českých betlémů

Příběh o Ježíškově narození byl a je věčnou inspirací pro tvůrce betlémů. Česká republika se v jejich počtu řadí mezi betlémářské velmoci, protože výroba betlémů zde má tradici už od 16. století. V Praze se první Betlém objevil už v roce 1560 a odtud se rychle šířil i do dalších regionů. Betlémy ze dřeva, slámy, papíru, keramiky, skla, ale třeba i z perníku, korku, paličkované a pletené, velké, miniaturní i unikátní najdete ve výběru portálu Kudy z nudy.

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Kalendář 2024: Advent – čas příchodu Krista i dávných pohanských zvyků

Kalendář 2024: Advent – čas příchodu Krista i dávných pohanských zvyků

Víte, že počátky oslav adventu sahají až do 5. – 6. století? Advent je začátek liturgického roku, období čtyř neděl před 25. prosincem. Doba adventní je pro křesťany časem očekávání narození Krista a první adventní den je zároveň začátkem nového církevního roku, bez ohledu na civilní kalendář. Samotné slovo advent pochází z latinského "adventus", což znamená příchod. V dobách předkřesťanských naši předci v tomto čase oslavovali zimní slunovrat, návrat životadárného světla. Postupem času došlo k prostoupení prastarých obyčejů s křesťanskými a po celý prosinec se v lidových Vánocích objevovaly různé tajemné postavy. Pojďte si s námi připomenout živé či dnes již zaniklé tradice vztahující se k tomuto tajuplnému období, které letos připadá na období od 1. do 24. prosince 2024.

Věda a historie není nuda: 300 let od dokončení a vysvěcení poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Věda a historie není nuda: 300 let od dokončení a vysvěcení poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Poutní kostel na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou na Vysočině mnozí považují za nejkrásnější kostel zasvěcený sv. Janovi Nepomuckému. V roce 2022 slaví velké výročí, a to 300 let od svého dokončení a vysvěcení.

Další aktuality

Kam v Praze na dobrý svařák? Tipy pro sváteční pohodu a hřejivé zážitky

Kam v Praze na dobrý svařák? Tipy pro sváteční pohodu a hřejivé zážitky

21. listopad 2024 8:00
Gurmánská turistika, Praha
10 tipů, kam v Praze vyrazit za nočním životem

10 tipů, kam v Praze vyrazit za nočním životem

20. listopad 2024 15:00
Zážitky, Praha
Vánoční trhy na náměstí Míru v Praze se již otevírají

Vánoční trhy na náměstí Míru v Praze se již otevírají

20. listopad 2024 14:00
Zážitky, Praha
Tipy na víkend v Praze a okolí

Tipy na víkend v Praze a okolí

20. listopad 2024 7:01
Zážitky, Praha
20 tipů, jak si užít Mikuláše v Praze

20 tipů, jak si užít Mikuláše v Praze

18. listopad 2024 19:47
Zážitky, Praha