Stejně jako pohádky o čertech máme rádi místa, kde se pekelné říše natáčely. Chodíme tam na výlety, hledáme přesné záběry a fotíme selfíčka. Ale přesto je to trochu záhada: zatímco filmová nebe se většinou točí v ateliérech, pekelné říše filmaři bez problémů nacházejí venku. Že by to naše malebné a báječné Česko byla ve skutečnosti malá pekelná velmoc?
Spadlo ti to, Máchale… aneb S čerty nejsou žerty
Něco na tom bude, stačí se podívat na pár nejoblíbenějších pohádek o čertech.
Hrátky s čertem, natočené v roce 1956 podle divadelní hry
Jana Drdy (mimochodem napsané za druhé světové války pro povzbuzení národa), se ještě odehrávaly v malovaných ladovských kulisách. Pohádková komedie
S čerty nejsou žerty z roku 1984 sice rovněž vznikla podle klasické pohádky
Boženy Němcové, ale peklo filmaři našli pod širým nebem: vstup do pekla se natáčel ve
skalním městě u
zříceniny hradu Rotštejn v
Českém ráji, pár kilometrů severně od
Turnova. Z kdysi mohutného středověkého hradu stojícího na okraji
Klokočských skal se sice dochovalo jen málo, ale rozhodně stojí za návštěvu: v
Klokočských průchodech a u
jeskyně Postojna nepochybně objevíte další pekelně pěkná zákoutí. Mimochodem, filmové
schody do pekla a pekelnou ředitelnu byste našli na
hradě Sloup, jako další pekelné interiéry posloužily
Pusté kostely na
Českolipsku.
Podobně jako o nedalekém
motorkářském klubu Pekelné doly se i o Pustých kostelech často mluví jako o jeskyních, ale zvláštní prostory vyhloubili lidé, ne příroda: z pískovcových skal zkrátka kdysi kdosi vykutal odhadem půl miliónu tun písku a výsledkem jsou v obou případech obrovské podzemní labyrinty, kde strop podpírá řada pilířů. K prozkoumávání Pustých kostelů a dalších částí podzemí v okolí se vám bude hodit baterka, světlo zvenčí nedosáhne příliš hluboko.
Peklo s princeznou
Pekelná klasika: tak by se daly označit pekelné scény z romantické pohádky
Peklo s princeznou. Scény z Čertova mlýna se natáčely v
Dolském mlýně u
Jetřichovic v
Českém Švýcarsku, kde se téměř o padesát let dřív natáčela i
Pyšná princezna, další záběry se točily u
zatopené pískovny v Adršpachu.
Režisér Zdeněk Troška v pohádce
Z pekla štěstí zase ubytoval v
adršpašském skalním městě draka. Pokud budete do skal vcházet směrem od
Adršpachu, několik pohádkových míst poznáte hned za vstupem: třeba právě Dračí jeskyni, před kterou Markytku ohrožovala trojhlavá saň.
Čertí brko a peklo s mnoha pobočkami
Znalcem podzemních filmových pekel je
herec Ondřej Vetchý: obyčejný čert s hodností vraníka z filmu S čerty nejsou žerty v
pohádce Čertí brko povýšil na Lucifera. Stejně jako pohádkové peklo má i to filmové spoustu poboček a je sestavené ze spousty lokalit: východ má v
lomu Alkazar u
Berounky, kousek je v
Chrustenické šachtě a kousek v
klášteře Doksany, to hlavní se ale odehrává v
bývalém kaolinovém dolu v Nevřeni na
Plzeňsku. Filmaři vlastně pomohli zpřístupnění utajené atrakce, do které se předtím dalo vlézt jen tajně. Aby se do labyrintu kaolinových chodeb dostaly kamery a další technika, musel se udělat nový vstup – a právě tím nedlouho po natáčení vstoupili do podzemí i návštěvníci nového
Centra Caolinum.
Dvě pohádkově pekelné branky
Vstup do pekla nebo do nebe by si mohla zahrát gotická branka v Adršpašských skalách: vypadá jako pohádková kulisa, která tu zbyla po nějakém natáčení, ale je mnohem starší. V roce 1839 ji nechal postavit tehdejší majitel panství Ludvík Karel Nádherný jako vchod do skalního labyrintu. Teprve tady se platilo vstupné, prostoru před bránou se říkalo Skalní předměstí. Možná jste ji postřehli v prvním dílu filmových Letopisů Narnie.- Jedním z míst, kde se můžete pěšky procházet mezi stády divoké zvěře, je národní park Hell’s Gate / Pekelná brána v Keni. Kromě zvířat patří k hlavním tahákům červené zbarvené skály a soutěska Ol Njorowa v jižní části parku. Čeká vás tu několik horkých pramenů, vodopády a nezapomenutelné scenérie, které sem pravidelně lákají filmaře: natáčely se tu například filmy Lví král či Lara Croft – Tomb Rider.