Tradice: svatý Hubert, patron myslivců a lovců, lovecké slavnosti, zvěřina a výlety do svatohubertských míst

Příběh o ochránci všech lovců a myslivců svatém Hubertovi (655–727) začíná na jihozápadě Francie v Akvitánii. Hubert, podle legendy akvitánský princ, si plnými doušky užíval život privilegovaného šlechtice z bohaté rodiny. Jeho milovaná žena Floribana ale zemřela při porodu a krátce nato Hubert na lovu zažil nečekané setkání s jelenem, který měl mezi parožím zářící zlatý kříž. Skrze jelena k němu tehdy promluvil bůh, který se ptal: „Huberte, proč stále lovíš a honíš zvěř? Je na čase, abys začal hledat mě, který se za tebe obětoval.“ Hubertův přístup k životu se po tomto zážitku skutečně změnil: zřekl se světských radovánek a honů, začal vést pokorný život a naučil se vážit si darů přírody i volně žijících zvířat. Kromě toho se stal knězem, později dokonce franckým biskupem, založil katedrálu v Lutychu a zasloužil se o šíření křesťanství. Po smrti byl roku 744 svatořečen a stal se patronem myslivců, lovců a střelců.
 

Hrabě Špork, Řád svatého Huberta

Popularita svatého Huberta je v českých zemích velká. Postaral se o ni hlavně František Antonín hrabě Špork, který roku 1695 založil lovecké bratrstvo Řád svatého Huberta a stal se také jeho prvním velmistrem. Hrabě byl vynikající myslivec, který na svých panstvích v Lysé nad Labem a v Kuksu zavedl řadu mysliveckých a loveckých zvyklostí, s nimiž se seznámil ve Francii. Byly to především parforsní hony, způsob lovu, který lovcům umožňoval předvádět své bohatství jako důkaz společenského postavení. Hrabě zavedl loveckou hudbu, zakládal obory a bažantnice a jeho dokonale školení myslivci byli zváni na jiná panství jako odborníci k řízení myslivosti. Řád sv. Huberta připomíná také pomník císaře Karla VI. v Hlavenci; hrabě Špork jej nechal postavit v místech, kde při slavnostním honu 3. listopadu 1723 udělil císaři odznak řádu sv. Huberta.

Smrtí hraběte Šporka v roce 1738 řád zanikl, znovu založen byl v roce 1992. Řád svatého Huberta nyní sídlí v Kuksu a kromě provozování myslivosti a ušlechtilé honby, uchovávání mysliveckých tradic, etiky a zvyklostí, pořádá každoroční podzimní Svatohubertské slavnosti, akci určenou pro širokou veřejnost. Letos proběhly na začátku října. 
 

Svatohubertské slavnosti a Hubertovy jízdy

Obnovená tradice oslav patrona lovu a lovců nabízí během října a listopadu celou řadu akcí, od slavnostních poutí přes až po podzimní Hubertovu jízdu, kterou 26. října 2024 pořádá Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem. Štvanicím na lišku ale už dávno odzvonilo, lišku představuje jeden z jezdců, který má na oblečení připnutý symbolický liščí ohon. Hubertova jízda končí ukořistěním liščího ocasu a večerní slavností.

Tradičně bohatý program pro malé a velké nabízejí také Hubertské slavnosti na Plumlově, které se konají 26. října, a Svatohubertské slavnosti na zámku Loučeň, které jsou na pořadu dne 2. listopadu 2024.
 

Speciality ze zvěřiny: kde si pochutnáte?

Na svatého Huberta si vzpomenete také v restauracích, kde se pořádají zvěřinové hody anebo kde je zvěřina tradiční položkou na jídelním lístku. Udělejte si výlet třeba do kláštera v Želivi, kde vám od 25. do 28. října 2024 v Klášterní restauraci nabídnou speciální zvěřinové menu. Nezapomeňte na speciální prohlídku kláštera a kostela při svíčkách, která vás okouzlí svou magickou atmosférou.

Zárukou úspěchu pro milovníky zvěřiny bývají restaurace, které mají v názvu zakomponovaná slova Myslivna, Hájenka či Lovecká – platí to jak pro hotel a restauraci Myslivna v Třeboni, tak pro restauraci Lovecká bašta ve Strakonicích. Speciality ze zvěřiny chystá také restaurace Narpa v Lánech anebo stylová Restaurace Pension Kladská u Mariánských Lázní.

V našem výčtu samozřejmě nesmí chybět Restaurace Hájenka v Kersku. Máte chuť na kančí kýtu se šípkovou omáčkou nebo kančí výpečky se zelím, jídla, která proslavily Hrabalovy Slavnosti sněženek? Nabízejí tu obě varianty, a těm, co se nedokážou rozhodnout, předloží talíř Hájenka a půlku se šípkovou, půlku se zelím. Na jídelním lístku najdete i zvěřinový guláš, zvěřinový cheesburger či srnčí na houbách.
 

Setkání se svatým Hubertem: skály, lesy, kaple a neobjevená místa

Kam vás pozveme na výlety za svatým Hubertem? Třeba do Brniště v Máchově kraji, kde se skalami vine atraktivní stezka plná skalních reliéfů včetně slavného svatohubertského jelena. Reliéf s viděním svatého Huberta je také jedním z lépe dochovaných uměleckých kousků barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna v Betlému u Kuksu. Jedním z působivých míst Lednicko-valtického areálu je kaple sv. Huberta z roku 1855. Také sloužila lovcům, po honech se u ní konávaly a dodnes občas konají děkovné bohoslužby.

Za svatým Hubertem se ale nemusíte vypravit jen do přírody a do lesů. Setkání s jelenem, což je nejtradičnější svatohubertský výjev, najdete například v sochařském provedení od Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa na domě U Zlatého jelena v Tomášské ulici v Praze na Malé Straně. Podle Brokoffova vzoru vytvořil podobnou sochu Ignác František Platzer, a to v na Starém Městě v Michalské ulici na domě U Tří tykví, zvaném též U Jelena. Hubertovo jméno nese také řada studánek, pramenů a kapliček – podívejte se na ně, možná mezi nimi najdete tip na příjemnou podzimní procházku do přírody.