ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: 300 let od prvního stálého osvětlení Prahy
Památky

Věda a historie není nuda: 300 let od prvního stálého osvětlení Prahy

  • 28. června 2023
Poslechněte si audio verzi článku
Pojďte se s Kudy z nudy projít noční Prahou a podívat se do uliček Starého Města, Malé Strany, Nového Města a Hradčan. Zvláštní šmrnc a romantiku jim dodávají historické lampy. Věřte nebo ne, naše hlavní město takhle září už 300 let. První stálé osvětlení totiž Prahu rozzářilo už 28. června 1723.
V červnu 1723 rozsvítilo Královskou cestuPraze 121 olejových svítilen. Noční chodce vedly od Prašné brány na Starém Městě přes Celetnou ulici, Staroměstské náměstí a Karlovu ulici na Karlův most a dál přes Malou Stranu, tedy Mosteckou a Nerudovu ulici až na Hradčanské náměstí. I když z dnešního pohledu šlo jen o malé ostrůvky světla v jinak temných ulicích, byl to začátek obrovského zářícího příběhu. Dnes má město desítky tisíc sloupů veřejného osvětlení, stovky speciálních osvětlení přechodů, do tmy září i pouliční a věžní hodiny. K tomu je třeba připočítat ještě slavnostně osvětlené památky – pamětníci si možná vzpomenou na doby, kdy se Pražský hrad rozsvěcel jen na významné státní svátky a výročí jisté politické strany, a jinak býval v noci temný a neviditelný.
 

Návrat do dob, kdy rozsvěcení lamp hlásilo zvonění z radnice

První lampy veřejného osvětlení v pražských ulicích od 18. století napájely nejrůznější oleje a tuky. Jejich rozsvěcení oznamovalo zvonění z radnice, což nám dnes zní jako z pohádky, ale přesto to byla obrovská novinka: například ve středověku žádné osvětlení neexistovalo a lidem se v noci zkrátka nedoporučovalo vycházet z domu.

Řešení se ale blížilo, i když to nebylo ani chození s pochodněmi nebo smolnými věnci, ani kotle se zapálenou smůlou, které osvětlovaly některá místa v Praze na příkaz císaře Rudolfa II. Už v polovině 17. století řada lidí na svých domech dobrovolně udržovala v provozu olejové lampičky, revoluční převrat ve veřejném osvětlení ale přineslo teprve zavedení plynu.
 

Když olej nahradil plyn

První plynárna v Praze a v českých zemích vůbec byla uvedena do provozu 15. září 1847 v Karlíně. Ulice Starého a Nového Města poprvé rozzářily plameny z více než dvou stovek plynových lamp, desítky lamp se rozsvítily v některých obchodech, ve veřejných budovách a postupně i v prvních domácnostech. Mezi první osvětlené ulice patřily Celetná, Ovocná, Nové Aleje a Uršulinská, Staroměstské náměstí a Václavské náměstí. Nedůvěřiví Pražané ale měli z plynových lamp zpočátku strach, mysleli si, že v trubkách šlehají plameny. Jiní, například spisovatel Jan Neruda, byli okouzleni. „To byla krása. Svítilny na železných bidlech, a v nich ty plameny jasné, široké, beze knotů, po chodnících procesí lidu. Díval jsem se blažen do plamenů,“ vzpomínal později v jednom ze svých fejetonů na zavedení plynového osvětlení.

Plyn už nikdo nedokázal zastavit: osvětlení záhy překročilo Vltavu a plynové lucerny rozsvítily i Karlův most, Malou Stranu a Hradčany. K pražské plynárně se v lednu 1848 připojila plynárna v Brně, následovaly plynárny na Smíchově (1857), v Liberci (1858), v Opavě (1859), v Plzni (1860) a postupně v dalších městech. Po roce 1870 měla osvětlené ulice většina velkých měst v Čechách a na Moravě.

Na konci 19. století začala plyn v osvětlování vytlačovat elektřina, ale plynárny rozhodně nezanikly: plyn byl potřeba pro vytápění, pohon motorů, v průmyslu, domácnostech i živnostech. Ale to je už jiný příběh.
 

Renesance plynového osvětlení

Stejně jako zavedení plynu neznamenalo konec osvětlování olejem či petrolejem, do některých historických částí Prahy se opět vrátilo plynové osvětlení. V současné době jich je přibližně 800 a přibývají další.

Proti elektrickému světlu je totiž plynové světlo příjemnější, hezčí a měkčí, a také působí romantičtějším dojmem. Také designové plynové kandelábry starobylým ulicím našeho hlavního města neobyčejně sluší. Trojramenné, čtyřramenné a osmiramenné kandelábry, svícnové sloupy a sloupové, nástěnné i visuté lucerny mají rádi turisté i milovníci historie, potrhují dobovou nostalgii a máme je rádi i my na Kudy z nudy. Zastavte se třeba u historického osmiramenného plynového kandelábru na Hradčanském náměstí nebo v Loretánské ulici naproti kasárnám hradní stráže nebo u čtyřramenného kandelábru na Dražického náměstí.
 

Tip na zimu: procházka s lampářem po Karlově mostě

Víte, že Karlův most je zřejmě jediný most na světě s plynovým osvětlením? Lampy na něm se celý rok rozsvěcejí automaticky, ale během adventu je na Karlově mostě ručně rozsvěcí lampář. Tak jako kdysi, v červené peleríně a čepici, pomocí lampářské tyče postupně rozsvítí celý most. Vychází z Křižovnického náměstí, přejde po jedné straně mostu a po druhé se vrací. Během mimořádných adventních vycházek rozsvěcí i historické kandelábry a cestou vypráví o jejich historii, o minulosti olejového i plynového osvětlení.
Karlův most – nejstarší most přes Vltavu Památky

Karlův most – nejstarší most přes Vltavu

Karlův most je druhý nejstarší most České republiky a v Praze nejstarší dochovaný most přes řeku Vltavu. Vznikl na místě původního Juditina mostu zničeného roku 1342 táním ledů. Most zakončený z obou stran věžemi založil Karel IV. v roce 1357. Pilíře mostu zdobí 30 soch světců.

Plynová lampa na Hradčanském náměstí Památky

Plynová lampa na Hradčanském náměstí

Tento osmiramenný kandelábr plynové lampy najdete na Hradčanském náměstí. První plynové lampy rozsvítili lampáři v pražských ulicích v roce 1847.

Staroměstská tržnice v Praze Památky

Staroměstská tržnice v Praze

Staroměstská tržnice byla postavena v roce 1894 jako krytá tržnice pro potřeby obyvatel Starého Města. Jedná se o památkově chráněný objekt umístěný v Pražské památkové rezervaci.

Národní technické muzeum Praha – ráj exponátů z oblasti vědy a techniky Kultura

Národní technické muzeum Praha – ráj exponátů z oblasti vědy a techniky

Expozice NTM překvapí moderním muzejním pojetí. Svůj prostor tu nacházejí sbírky architektury, stavitelství a sbírka polygrafie. Nechybí stálé expozice Chemie kolem nás, Měření času, hutnictví, Interkamera a Technika hrou, expozice televizního studia nebo expozice kontaktních čoček.

Romantika pro zamilované: báječná místa pro vaši lásku v Praze i jinde

Romantika pro zamilované: báječná místa pro vaši lásku v Praze i jinde

Kdepak Petřín a socha krále všech romantiků Karla Hynka Máchy s jeho velmi neromantickými osudy, v Praze jsou lepší místa pro zamilované! Nebudeme vás štvát do kopců ani do věží, a přesto vám naservírujeme překrásná místa plná lásky a tajemných příslibů.

Objeveno redakcí: Kudy z nudy stovková výročí roku 2023

Objeveno redakcí: Kudy z nudy stovková výročí roku 2023

Čím byly významné roky, zakončené číslicí 23? Na portálu Kudy z nudy vám připomeneme například 800 let od postavení prvních jesliček a první zmínky o městě Orlová, 700 let od založení kláštera na Starém Brně, rozkvět jihočeského rybníkářství i rok 1623, kdy Komenský dokončil knihu Labyrint světa a ráj srdce. Uplyne také 300 let od prvního osvětlení Prahy a smrti Jana Blažeje Santiniho, 200 let od dokončení kolonády na Reistně v Lednicko-valtickém areálu a sto let od narození a úmrtí řady slavných osobností. Počítejte, cestujte s námi a užívejte si!

František Křižík – nejslavnější český elektrotechnik a vynálezce

František Křižík – nejslavnější český elektrotechnik a vynálezce

František Křižík (8. července 1847 Plánice – 22. ledna 1941 Stádlec u Tábora) byl český technik, průmyslník a vynálezce. Jeho nejznámějším vynálezem oblouková lampa se samočinnou regulací. Vynalezl světelnou fontánu, zdokonalil elektrické tramvaje a mnoho dalších zařízení.

Veřejné elektrické osvětlení v Písku – nejstarší veřejné elektrické osvětlení v České republice

Veřejné elektrické osvětlení v Písku – nejstarší veřejné elektrické osvětlení v České republice

Písek patří k prvním městům v Čechách, kde Ing. František Křižík instaloval veřejné elektrické osvětlení. První obloukové lampy se v centrum města rozsvítily večer 23. června 1887. Pohánělo je dynamo na parní pohon.