ÚvodČeská nejOsobnostJan Neruda – nejznámější spisovatel z Malé Strany v Praze
Osobnost

Jan Neruda – nejznámější spisovatel z Malé Strany v Praze

Jan Neruda (9. července 1834, Praha – 22. srpna 1891, Praha) byl český básník, prozaik a novinář. S jeho stopami se setkáte na řadě míst Prahy, zejména pak na Malé Straně. Nerudovým vrcholným prozaickým dílem jsou Povídky malostranské, vzpomínky na jednu z nejstarších částí Prahy takovou, jaká byla v první polovině 19. století.
Jan Neruda pocházel z prostých poměrů. Tatínek byl vojenský vysloužilec, maminka pracovala jako hospodyně v domácnosti francouzského paleontologa Joachima Barranda. Neruda se narodil v Újezdských kasárnách, které stály na úbočí Petřína. Místem jeho dětství ale byla dnešní Nerudova ulice, která z Malostranského náměstí od kostela sv. Mikuláše strmě stoupá k Pražskému hradu. V přízemí domu U Dvou slunců měl tatínek trafiku a při vysedávání na střeše mezi dvěma štíty vznikly Nerudovy první verše. Po otcově smrti roku 1857 se společně s maminkou Neruda přestěhoval jen o kousek dál, do domu U tří černých orlů. Teprve v roce 1883 Malou Stranu opustil a až do smrti žil na Novém Městě.

Neruda nedokončil univerzitní studia a svou kariéru záhy spojil s časopisy a novinami. Patřil ke generaci autorů, kteří do literárního života vstoupili roku 1858 almanachem Máj a přihlásili se tak k odkazu Karla Hynka Máchy. Většinu života pracoval jako kritik pro liberálně orientovaný deník Národní listy, je rovněž považovaný za zakladatele publicistického žánru zvaného fejeton; pro Národní listy jich napsal přes dva tisíce.

S Nerudovým životem jsou spojovaná četná milostná vzplanutí, celý život ale zůstal starým mládencem. Na sklonku života jej provázely četné zdravotní obtíže, už rok před svou smrtí vypadal jako stařeček – chodil o holi, ohluchl a oslepl. Zemřel v pouhých sedmapadesáti letech a je pochovaný na Vyšehradském hřbitově.
Mezi jeho nejznámější díla patří vedle fejetonů a Povídek malostranských básnické sbírky Hřbitovní kvítí, Písně kosmické a Balady a romance, kromě malostranské ulice a pamětní desky na domě U Dvou slunců jej připomíná pomník v Petřínských sadech.
Hostinec U Dvou slunců – nejstarší hospůdka na Malé Straně Gurmánská turistika

Hostinec U Dvou slunců – nejstarší hospůdka na Malé Straně

Hostinec U Dvou slunců se pyšní především svou dlouholetou tradicí, která sahá až do začátku 17. století. Není tedy divu, že podle zprávy z roku 1614 se nyní o tomto hostinci mluví jako o nejstarším na Malé Straně.

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů Památky

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Památník Jaroslava Ježka – Modrý pokoj v Kaprově ulici Kultura

Památník Jaroslava Ježka – Modrý pokoj v Kaprově ulici

Modrý pokoj Jaroslava Ježka (1906-1942) v Kaprově ulici v Praze nabízí pohled do prostředí, kde známý hudební skladatel žil a tvořil. Pokoj v soukromém bytě, který je udržován v původním stavu a pochází z počátku 30. let 20. století, je zařízený ve stylu funkcionalismu.

Vrch Petřín v Praze – místo pro zábavu, vzdělávání i aktivní odpočinek Zážitky

Vrch Petřín v Praze – místo pro zábavu, vzdělávání i aktivní odpočinek

Petřínský vrch nabízí zábavu, přírodu, výhled, vzdělávání i historii. Vybere si tu opravdu každý. Vydejte se i vy do oázy klidu nad hlavním městem Prahou.

Seznamte se: 24. června má svátek Jan

Seznamte se: 24. června má svátek Jan

Jan už dlouho patří k nejpopulárnějším mužským křestním jménům. V žebříčcích oblíbenosti se o první příčku už řadu let přetahuje s Jakuby, Adamy, Tomáši a Matyáši, a mezi námi jich v České republice žije téměř 300 tisíc. Všem Janům, Honzům, Jeníkům i Jeňourům přejeme k jejich svátku všechno nejlepší!

Po stopách Jakuba Arbesa Prahou

Po stopách Jakuba Arbesa Prahou

Básník, prozaik a novinář. Odpovědný redaktor Národních listů a poté spisovatel a žurnalista na volné noze. Žák a přitel Jana Nerudy. Autor obsáhlé máchovské monografie a řady článků, v nichž se věnuje Máchovu životu, dílu i kultu, a také ten, kdo rozluštil šifru Máchova soukromého deníku a odmítl jej zveřejnit – tím vším byl Jakub Arbes.

Výlet na Malou Stranu za Janem Nerudou

Výlet na Malou Stranu za Janem Nerudou

Jan Neruda (9. července 1834 Praha-Malá Strana – 22. srpna 1891 Praha-Nové Město) byl český básník, prozaik, novinář, dramatik, literární a divadelní kritik, vůdčí osobnost generace májovců. Příkré ulici, která z Malostranského náměstí od kostela sv. Mikuláše strmě stoupá k Pražskému hradu, se říkávalo Krokevní a později Ostruhová. Od roku 1895 je to ulice Nerudova – téměř na každém kroku tu totiž narazíte na vzpomínky, životní osudy a literární díla významného českého básníka a novináře Jana Nerudy.

Podvečerní procházka Prahou

Podvečerní procházka Prahou

Staré Město pražské je krásné téměř v každém ročním období. Vydejte se na procházku křivolakými uličkami s romantickými lucernami. Z vyhlídky od Pražského hradu obdivujte veselé červené střechy domů a stovek kostelních věží. Poznejte kouzlo Nového Světa se zapomenutými domy nerudovských časů a osvěžte se v kouzelném penzionu U Raka. V létě můžete příjemný večer zakončit až na náplavce u Vltavy.

Seminářská zahrada na Petříně Příroda

Seminářská zahrada na Petříně

Zahrada, která je z jedné strany ohraničena lanovou dráhou a z druhé strany zídkou Lobkovické a Schönbornské zahrady, nabízí krásné výhledy na Malou stranu a Staré město. Dříve zde bývaly vinice a ovocný sad.

Palác Žofín na Slovanském ostrově v Praze Památky

Palác Žofín na Slovanském ostrově v Praze

V paláci Žofín na Slovanském ostrově se konají důležitá společenská setkání, kongresy, koncerty či plesy. Velký sál paláce Žofín pravidelně hostí největší osobnosti z ekonomického, politického a kulturního života od nás i ze zahraničí.