Výjimečná ve všech ohledech: taková jsou
Masarykova zdymadla na
Labi v
Ústí nad Labem. Leží přímo pod
hradem Střekovem a město je společně s
Mariánským mostem, jednou z nejkrásnějších staveb světa 90. let 20. století, anebo
kostelem se šikmou věží řadí mezi ústecká nej. Na
Kudy z nudy jsme zdymadla zařadili do
seznamu stovkových výročí roku 2023.
Masarykova zdymadla: co všechno si prohlédnete?
Plány na přehrazení naší
největší a nejdelší splavné řeky Labe jsou staré stovky let, reálné plány na stavbu jezů a zdymadel se ale objevily až na konci 19. století. Kaskáda jezů od
Mělníka až po
Ústí měla zajistit měla zajistit celoroční plavební provoz i pro období suchých letních měsíců.
Jedním z klíčových míst byla
Masarykova zdymadla pod střekovskou skálou s
hradem Střekov. Jejich součástí jsou dvě plavební komory, hydroelektrárna se třemi vertikálními Kaplanovými turbínami, jez, rybí přechod s prosklenou pozorovatelnou a dokonce i hnízdiště pro břehule říční; ta jsou zabudovaná ve zdi oddělující rybí přechod od řeky. I když se původně počítalo s životností zdymadla jen na dvacet let, velká část původního vybavení je dodnes plně funkční, od roku 1958 je zdymadlo kulturní památkou. Navíc si unikátní technickou památku můžete prohlédnout zblízka: otevřeno bývá na jaře, když si připomínáme
Světový den vody, při zahájení turistické sezóny v
Ústeckém kraji, a také v září na
Dny evropského dědictví.
Stavba, která změnila údolí Labe
Labsko-vltavská vodní cesta vznikala postupně od roku 1899 do poloviny 20. století. Stavba
Masarykových zdymadel potvrzovala hospodářskou vyspělost první republiky: pracovalo na ní až 500 dělníků najednou, používaly se parní bagry a úzkorozchodná železnice s parními lokomotivami, o stavbě byl dokonce natočen němý film. Řeka byla kvůli stavbě jezu svedena do provizorního koryta a dochovaly se dobové zprávy, že proud ve zúženém
Labi tehdy byl tak silný, že i nejmodernější parníky plující do
Prahy měly co dělat, aby ho zvládly.
Po dokončení Masarykových zdymadel hladina Labe vystoupala o sedm metrů a u
Ústí nad Labem vzniklo bezmála dvacet kilometrů dlouhé jezero. Pod jeho hladinou zmizely dva kilometry dlouhé a těžko sjízdné střekovské peřeje, zato poblíž zdymadel už v roce 1931 otevřel bohatý
průmyslník Schicht jedny z nejmodernějších lázní ve střední Evropě, kde kromě bazénu byly perličkové a vanové koupele se saunou. Také řeka samotná byla bezpečnější než dřív, centrum Ústí přestaly trápit pravidelné jarní povodně, ale přes řeku se už dalo přejít jen po mostě. Před výstavbou zdymadel se totiž v suchých měsících prý Labe dalo docela snadno přebrodit.
Masarykova zdymadla z lodi, kola i pěšky
Dnes je lávka přes
Masarykova zdymadla otevřená celý rok bez omezení jak pro pěší, tak i cyklisty, samozřejmě nejenom pro ty putující po
Labské cyklostezce. Podívaná na technickou památku z palub
výletních lodí na lince T91 z
Ústí nad Labem do
Litoměřic,
Roudnice nad Labem a
Mělníka sice je atraktivní, ale za nižšího stavu vody plavby končí a začínají u
přístaviště Vaňov; na posledním či prvním úseku cesty tak cestující vozí autobusy. Problémy s nižší hladinou a splavností
Labe má i druhá výletní
lodní linka T92 z
Ústí přes
Děčín a
Hřensko do
Bad Schandau. Využít můžete i
plavby lodí Marie.
Další zdymadlo u Děčína
Kamenný lev, který zdobí pilíř
Masarykova zdymadla, jako by do světa hlásal, že jde o poslední říční stupeň na českém území. Už více než dvacet let se ale mluví o vybudování
nového plavebního stupně u
Děčína, který by měl zlepšit splavnost
Labe v úseku od
Ústí nad Labem k hranici s Německem. Vadou na kráse je však to, že stavba v chráněné krajinné oblasti
Labské pískovce by nenávratně změnila nejenom
kaňon Labe, ale měla by negativní vliv i na zdejší ekosystémy. Zastavení proudění v řece a kolísání hladiny by podle ochránců přírody natolik změnily životní podmínky živočichů v Labi, že by to znamenalo jejich konec.