Zlato, zlato, zlato – poznejte místa, která jsou vzácnému kovu zasvěcena

Ojedinělá technická památka starého hutnictví stojí na Drakově na trase z Mnichova na Rejvíz v údolí říčky Černá Opava. Dřevouhelnou huť vybudovali bratři Krischovi kolem roku 1807 a je opravdu jediným dochovaným exponátem svědčícím o proslulé železářské oblasti v sudetech.

Zlatý důl, vzdor svému názvu, sloužil k těžbě stříbrné rudy. Galenit je možno i dnes nalézt přirozeně vyrýžovaný ve skalních kapsách lesního potoka protékajícího kolem tohoto dolu na okraji Oderských vrchů.

Navštivte jedinečné Muzeum řeky Otavy a voroplavby v místním zámku, v malé jihočeské obci Střelské Hoštice, která se nachází 3,5 km jihovýchodně od Horažďovic.

Malebné údolí, které se připomíná ve 13. století dobýváním zlata i stříbra najdete nedaleko vsi Borovnice, asi 5 km východně od Nové Paky v obci Stupná. V Údolí potoka se nachází kaplička a křížová cesta se 14 zastaveními.

Přijďte si prohlédnout historii slavné Zlaté stezky do zajímavé expozice prachatického muzea a pochopíte pravý smysl pohádky "Sůl nad zlato". Právě tady ožívá dávný příběh této dávné solné stezky.

Středověký hornický skanzen na řece Olešnici u Zlatých Hor vám v místě zvaném Údolí ztracených štol nabídne k prohlídce repliku dobových zlatorudných mlýnů ze 14. století, časů největší slávy dobývání zlata ve zdejším kraji. Po povodních 2024 dočasně uzavřeno.

Muzeum se specializací na těžbu zlata sídlí v historické budově zvané Mince v dolní části náměstí, kde byl do roku 1420 horní úřad. Zatímco o Kutné Hoře a Jihlavě se kdysi hovořilo jako o stříbrných pokladnicích Českého království, v okolí Jílového se rozkládal zlatonosný revír.

Návštěvníci města Zlaté Hory mají jedinečnou příležitost nahlédnout do tajemného podzemního labyrintu, který v okolí města po staletí vznikal při dobývání vzácných kovů.

Vesnice Sklenářovice zažila svůj největší rozkvět v 16. století, kdy se tu těžilo zlato. Místnímu potoku se pak začalo říkat Zlatý. Ve Sklenářovicích stálo přes 40 chalup, škola a dvě hospody. O všechny obyvatele přišla obec po odsunu sudetských Němců a v roce 1960 byla srovnána se zemí.

Chcete-li se vrátit do historie a poznat stezku, po které se do českých zemí ve středověku přepravovala tolik potřebná sůl, vydejte se po pěší stezce z Prachatic přes Volary do Českých Žlebů.

Naučná stezka Jílovské zlaté doly je názorným doplňkem ke stálé expozici zlata Regionálního muzea v Jílovém u Prahy. Stezka vede většinou po polních cestách a je přístupná po celý rok. Má dvě trasy, z toho jednu okružní. Jedna z nich měří 4,5 km a druhá 5 km.

Naučná stezka a cyklostezka v Petrovicích u Sušice nabízí putování po stopách středověkého dolování zlata na Klatovsku. Zhruba sedmnáctikilometrová okružní trasa šumavským předhůřím představuje rozsáhlé zbytky místních zlatých dolů.

Procházka okolím Kasejovic po naučné stezce má 15 zastavení a je dlouhá 6 km. Stezká vás seznámí s význačnými objekty a jejich občas spletitou cestou staletími.

Kocába je 45 km dlouhá říčka, která pramení u obce Dubno 3 km od Příbrami a zapsala se do historie trampingu těsně po I. světové válce, kdy začala být navštěvována milovníky Divokého západu, kteří Kocábu přezdívali Hadí řekou.

Největší přítok řeky Vydry, patřící do povodí Otavy, je typickým šumavským horským potokem. Jeho délka je přibližně 7 km.

Kaňonovité údolí Zlatého potoka včetně rozsáhlého prameniště na svazích Ždánova je přírodní rezervace ležící jihovýchodně od Kašperských Hor a v CHKO Šumava. Oblast byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1994.

Okolí Zlatých Hor ukrývá kouzlo panenské přírody, tajemství středověkých štol i čarodějnických procesů. Za dobrodružstvím dávných zlatokopů se vydejte do skanzenu zlatorudných mlýnů, projděte se planinami kolem Rejvízu k Velkému mechovému jezírku anebo si vyšlápněte k rozhledně na Biskupské kupě.

Poznáte neuvěřitelnou životní cestu legendy československého trampingu a zlatokopectví Zlatokopa Henryho.

Jednou z poboček Hornického muzea Příbram je Muzeum zlata Nový Knín, které představuje muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku a historii samotného města.

Naučná stezka v Petrovicích u Sušice vás seznámí se zajímavostmi zdejšího regionu, dozvíte se o rýžování zlata které bylo pro tuto oblast typické. Stezka je vhodná pro pěší turisty a měří 7 km.