Za unikátními betlémy se vydejte nejen do muzea

Muzeum betlémů Karlštejn ukrývá raritní betlém – na půdě si můžete prohlédnout loutkový Královský betlém. Mechanický betlém ukazuje 46 historických postav v dobovém odění. Poznáte zde např. Karla IV., Mistra Theodorika. Rudolfa II. nebo T. G. Masryka. Úchvatná je také scéna s rytířským soubojem.

V prvním patře hostince U Kryštofa najdete trvalou expozici betlémů a druhé patro je místem setkávání, besed a krátkodobých výstav. V expozici betlémů najdete nejen výstavu, ale také koutek pro vaše děti, tvořivé dílničky a obchůdek, kde si můžete zakoupit dárky pro vaše blízké.

Malebná obec na Liberecku, kde je po celý rok pestrý výběr aktivit, láká k návštěvě i v předvánočním čase. Opět zde vyroste rozměrný betlém vytvořený akademickým malířem Josefem Jírou. Večer bývá krásně nasvícen.

Přijďte se podívat na betlém z opravdového másla! A kam jinam, než do Máslovic.

Stejně jako loni i letos bude pro veřejnost k vidění tvz. Loštický betlém řezbáře Jaroslava Beneše. Výstava se uskuteční od 1. 12. 2024 do 6. 1. 2025.

Výstavy betlémů patří o vánočním čase k tradicím. Betlém klub pořádá v areálu kostela Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí v Praze výstavu betlémů – Betlémy a vánoční tradice.

V Muzeu betlémů v Karlštejně můžete prožít pravou vánoční atmosféru s českými historickými betlémy.

Fialův betlém naleznete v chomutovském muzeu, které jej řadí mezi unikátní sbírkové předměty. Cenné je na Fialově betlému především to, jakým způsobem prezentuje stará řemesla a staré zvyky. Vždy dbal na to, aby staré přístroje byly vyrobeny přesně podle skutečnosti, aby nechyběla jediná součástka.

V Lošticích, které jsou známe hlavně tvarůžky, najdete také Ateliér řezbáře Jaroslava Beneše, mezi jeho nejznámější díla patří pohyblivý betlém.

Společné dílo otce a syna Metelků je od roku 1994 k vidění v Severočeském muzeu v Liberci. V roce 2016 skončila restaurátorská práce na starém betlému.

V Olešnici v Orlických horách najdete v budově obecního úřadu Utzův mechanický Betlém. Můžete si ho zde prohlédnout a seznámit se s jeho historií. Betlém je unikátní tím, že kromě posuvného pohybu postavy hýbají hlavou, rukama i nohama a v některých případech se i vzájemně přibližují či vzdalují.

Ručně vyřezávaný betlém přibližuje nejzajímavější historické momenty, zvyky a původní řemesla na česko-slovenském pomezí. Betlémská scéna je umístěna na ploše 170 m², z toho samotný betlém má plochu 50 m². V betlému najdete 230 figur včetně 75 pohyblivých a více než 100 vyřezávaných staveb.

Třebechovické muzeum betlémů má ve svých sbírkách více než 400 betlémů zhotovených z nejrůznějších materiálů a pocházejících ze všech oblastí České republiky, velmi starých, ale i ze současnosti. Návštěvník tak může posoudit, do jakých zajímavých forem se ve své historii betlémářství rozvinulo.

Vesnický orloj, který vymyslel pan Martin Chaloupka, se v roce 2023 přestěhoval z Kryštofova Údolí do obce Žibřidice.

Největší lidový mechanický betlém na světě, který je zapsán v Guinnessově knize rekordů, patří k nejnavštěvovanějším expozicím Muzea Jindřichohradecka.

Výstava betlémů v třešťských domácnostech. V Třešti na Jihlavsku patří k vánočním zvyklostem stavění betlémů. Současníci stejně jako jejich pradědečkové budují jesličky v komorách, dílnách a garážích.

Autorem celodřevěného mechanického betlému je amatérský řezbář pan Jan Vysloužil, který žije v malebné vesnici Rudice u Uherského Brodu. Rudický betlém je ručně vyřezávaný a k jeho výrobě bylo použito převážně dřevo lipové. Celý betlém včetně mechaniky se rozkládá na ploše bezmála tří metrů.

Betlém vysoký 1,2 m se rozprostírá na ploše 4 x 2,5 m. Je zasazen do 14. století, období, kdy byl postaven Velhartický hrad. V betlému najdete 25 velkých figur, ostatních menších je přes čtyřicet.

Každoročně o Vánocích je v kapli sv. Anny farního kostela sv. Tomáše Becketa vystavován překrásný betlém. Autorem betlému je Josef Nedomlel ze Starého Města u Bruntálu, který na tomto díle pracoval téměř 30 let.

Jeden z největších mechanických betlémů v České republice s dominantním znázorněním starobylého města Sušice. Dílo zachycuje život, tradiční řemesla v půvabné šumavské krajině, významné šumavské památky a lidovou architekturu. Jeho hlavními autory jsou Karel Tittl a Pavel Svoboda.