ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: svatá Anežka Česká, světice a princezna z rodu Přemyslovců
Památky

Věda a historie není nuda: svatá Anežka Česká, světice a princezna z rodu Přemyslovců

Poslechněte si audio verzi článku
Svatá Anežka Česká není jen nejslavnější česká světice a patronka všech nemocných, chudých a trpících, ale byla to také královská dcera, která odmítla tři nápadníky (nebo jich bylo víc?) a dala přednost životu ve víře a odříkání. Když ji 12. listopadu 1989 papež Jan Pavel II. svatořečil, naplnilo se staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.

Proč? Jen pár dní po jejím svatořečení 17. listopadu 1989 odstartovaly události na Národní třídě v Praze Sametovou revoluci a pád komunistického režimu. Víme, kdy se Anežka, princezna z rodu Přemyslovců narodila. Víme ale také, jaká byla svatá Anežka Česká a kde najdeme stopy jejího působení?
 

Příliš mnoho ženichů

svatá Anežka ČeskáAnežka se narodila zřejmě 20. ledna 1211 jako deváté a nejmladší dítě krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské. Zatímco v datu narození se zpravidla jednotlivé prameny shodují, další osudy jsou přes propast osmi staletí poněkud zkreslené. Víme například, že jako většina přemyslovských princezen i Anežka měla být pěšákem na politické šachovnici evropských panovnických dvorů, ale jména všech jejích nápadníků či plánovaných ženichů už známá nejsou. Od svatebních plánů měla Anežka klid teprve po otcově smrti v roce 1230. Pravda, zbýval ještě poslední nápadník, a to samotný císař Fridrich II. Anežčin bratr a nový český král Václav I. ovšem nechal svou milovanou sestru, aby se rozhodla sama – a Anežka císaře odmítla.
 

Duchovní kariéra a pohřebiště českých králů

klášter anežky českéAnežka už dlouho toužila vstoupit do kláštera a stát se služebnicí boží. Král Václav I. s duchovní dráhou své sestry nejenom souhlasil, ale podpořil ji i konkrétními skutky. Věnoval jí pozemky u Vltavy, kde Anežka ze svého věna začala s výstavbou kláštera; dnes jej známe jako klášter sv. Anežky České, v němž sídlí část uměleckých sbírek Národní galerie.
 
Vznikly tu vlastně dva konventy: mužský klášter menších bratří sv. Františka a ženský klášter řádu sv. Kláry. Do kláštera klarisek pak Anežka sama vstoupila a stala se jeho první představenou. Přesunula sem i již dříve založený špitál a útulek pro chudé, díky ní sem bylo později z kostela sv. Víta na Pražském hradě přeneseno rovněž pohřebiště českých panovníků. Sem byla po své smrti 6. března 1282 pochována i Anežka; odpočívala tu po boku svého bratra, krále Václava I., matky královny Kunhuty Uherské či Guty II., desáté dcery krále Václava II.

galerie

Svatořečení po stovkách let

AnežkaPřes usilovné pátrání nebyl Anežčin hrob dosud objeven; její ostatky byly zřejmě v obavách před častými záplavami z kaple vyzvednuty a někam přeneseny. Legenda vypráví, že řádové sestry její ostatky odnesly na útěku před husitskými vojsky a uložily je na neznámé místo. Až prý bude Anežčin hrob nalezen, v Čechách nastane doba štěstí, vzájemné lásky a blahobytu.
 
Anežka Česká byla již za svého života mnohými považována za světici a věřilo se, že na její přímluvu došlo k řadě zázraků. O její svatořečení se snažili již Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna, poté i jejich syn Karel IV. a později Leopold II., ale neúspěšně. Teprve v roce 1874 dosáhl pražský arcibiskup kardinál B. J. Schwarzenberg toho, že Anežka byla prohlášena za blahoslavenou. K svatořečení, které se téměř krylo se sametovou revolucí, došlo 12. listopadu 1989 ústy papeže Jana Pavla II.
 
Svatá Anežka Česká bývá zobrazována s modelem kostela v ruce a v řeholních šatech s korunkou, někdy s trpícími lidmi u nohou anebo jak ošetřuje nemocné či sytí hladové. Díky zařazení mezi české zemské patrony ji najdete i mezi svatými kolem jezdeckého pomníku sv. Václava na Václavském náměstí v Praze.
 

Anežka založila jediný řád, který vznikl na českém území

kostel františka asissiNeobyčejný význam v rozlehlém komplexu budov kláštera Na Františku měla nemocnice, jejíž špitální bratrstvo na Anežčinu žádost roku 1237 přeměnil papež Alexandr IV. v samostatný Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou. Anežka Česká se tak stala jedinou zakladatelkou mužského řeholního řádu a zároveň zakladatelkou jediného řádu, který vznikl na českém území. Do dnešních dob sídlí na Starém MěstěKarlova mostu, na Křižovnickém náměstí.

svatá Anežka ČeskáZ výhodné polohy na důležité obchodní trase plynuly křižovníkům výhody i povinnosti – museli se například starat o Karlův most, a to včetně vybírání cla a mýtného. V době baroka zažil řád velký vzestup a řádoví velmistři tehdy byli zároveň pražskými arcibiskupy. Koncem 17. století došlo také k přestavbě starých klášterních budov. Nad původním kostelíkem, upraveným do podoby jeskynní kaple s krápníkovou výzdobou, vznikl nový barokní chrám sv. Františka Serafinského, dílo J. B. Matheye, inspirované italskými vlivy. Klenotem interiéru je nádherná freska Posledního soudu od V. V. Reinera v chrámové kopuli, průčelí zdobí plastiky andělů a svatých. V kostele se kromě bohoslužeb často konají varhanní koncerty duchovní hudby.
 
špýchar prostřední lhotaV druhé polovině 17. století křížovníci koupili knínské panství a v rámci jeho zvelebování v roce 1770 vybudovali v obci Prostřední Lhota rozlehlý barokní špýchar. Pečuje o něj Hornické muzeum v Příbrami a v jeho interiérech se můžete podívat, jak se během minulých staletí žilo lidem ve středním Povltaví. Menší expozice vás seznámí s působením Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou ve středních Čechách.
Sametová revoluce 1989 krok za krokem

Sametová revoluce 1989 krok za krokem

Rok 1989 byl plný změn, od lednového Palachova týdne přes listopadovou sametovou revoluci až do konce prosince. Pojďte se s portálem Kudy z nudy projít krok za krokem po místech, kde tehdy zápas o svobodu probíhal.

Svatá Anežka Česká – nejznámější česká světice

Svatá Anežka Česká – nejznámější česká světice

Svatá Anežka Přemyslovna, zvaná Česká (20. ledna 1211, Praha – 2. března 1282, Praha) je patronkou všech nemocných, chudých a trpících. Krátce po jejím svatořečení v listopadu 1989 odstartovaly události na Národní třídě v Praze sametovou revoluci a pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.

Prohlídky Senátu Parlamentu České republiky ve Valdštejnském paláci Památky

Prohlídky Senátu Parlamentu České republiky ve Valdštejnském paláci

Senát Parlamentu ČR sídlí v Praze 1 na Malé Straně a patří mu tři paláce: Valdštejnský, včetně Valdštejnské zahrady, Kolovratský a Malý Fürstenberský palác. V opravdu reprezentativních prostorách těchto paláců se konají pravidelné prohlídky, které určitě stojí za návštěvu.

Jezdecký pomník sv. Václava na Václavském náměstí Památky

Jezdecký pomník sv. Václava na Václavském náměstí

Známý pomník sv. Václava stojící v horní části Václavského náměstí v Praze, vytvořil sochař Josef Václav Myslbek (1844-1922), který na něm pracoval více než třicet let.

Václavské náměstí v Praze – symbol české státnosti Památky

Václavské náměstí v Praze – symbol české státnosti

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury Památky

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Národní galerie Praha – největší sbírka výtvarného umění Kultura

Národní galerie Praha – největší sbírka výtvarného umění

Národní galerie Praha je státní organizací, která spravuje největší sbírku výtvarného umění v ČR. Hlavním cílem galerie je shromažďování, evidence, uchovávání, odborně zpracování a vědecký výzkum, ale také vystavování malířských, sochařských a grafických děl domácího i cizího umění.

Karlův most – nejstarší most přes Vltavu Památky

Karlův most – nejstarší most přes Vltavu

Karlův most je druhý nejstarší most České republiky a v Praze nejstarší dochovaný most přes řeku Vltavu. Vznikl na místě původního Juditina mostu zničeného roku 1342 táním ledů. Most zakončený z obou stran věžemi založil Karel IV. v roce 1357. Pilíře mostu zdobí 30 soch světců.

Národní galerie Praha – Klášter sv. Anežky České Kultura

Národní galerie Praha – Klášter sv. Anežky České

V autentickém prostředí prvního kláštera klarisek v Čechách, založeného pravděpodobně roku 1231 sv. Anežkou Českou, dcerou krále Přemysla Otakara I., je zpřístupněna expozice středověkého a raně renesančního umění Národní galerie Praha.

Eliška Přemyslovna – česká královna, manželka Jana Lucemburského a matka Karla IV.

Eliška Přemyslovna – česká královna, manželka Jana Lucemburského a matka Karla IV.

Eliška Přemyslovna (20. ledna 1292, Praha – 28. září 1330, Praha) byla dcerou českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské, manželkou Jana Lucemburského (1296–1436) a také poslední z královské linie Přemyslovců.

Přemyslovci – první panovnická dynastie Českého království

Přemyslovci – první panovnická dynastie Českého království

První a jedinou domácí panovnickou dynastií byli Přemyslovci. Vládli nejméně 500 let, na trůnu se jich vystřídalo několik desítek a jsou s nimi spojené počátky české státnosti. V erbu měli plamennou orlici se zlatými drápy a zbrojí, po celém obvodu lemovanou plamínky. Říká se jí též Svatováclavská orlice, protože se používala již v době panování svatého Václava.

Praha 1

Praha 1

Jedinečná atmosféra uliček Starého Města a Malé Strany s galeriemi a kavárnami, vznosné barokní kostely, paláce a palácové zahrady, starobylý Karlův most, ostrov Kampa obtékaný Čertovkou, a nad tím vším Pražský hrad s katedrálou sv. Víta – to je historické centrum a srdce hlavního města, Praha 1.

Schwarzenbergové – šlechtický rod, kterému patřily jižní Čechy

Schwarzenbergové – šlechtický rod, kterému patřily jižní Čechy

Kolébkou rodu, jehož heslo zní Nic než právo, byla bavorská pevnost Seinsheim, panství a jméno Schwarzenberg získali na počátku 15. století. Schwarzenbergové patřili mezi nejvýznamnější evropské šlechtické rody a během staletého působení v českých zemích původně německý rod dokonale srostl s domácím prostředím. Jsou známí nejenom jako pečliví hospodáři a modernizátoři zemědělství, lesnictví a průmyslu, ale také jako vojevůdci a stavitelé krásných zámků.

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Praha – Staré Město Památky

Praha – Staré Město

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Lucemburkové – druhá panovnická dynastie Českého království

Lucemburkové – druhá panovnická dynastie Českého království

Druhou ze čtyř panovnických dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu, byli Lucemburkové. Svůj původ odvozovali od bájné víly Meluzíny, která měla místo nohou hadí ocas a jejím domovem byl francouzský hrad Lusignan. Ve skutečnosti ovšem původním panstvím Lucemburků bylo území dnešního Lucemburska, jednoho z nejmenších států v Evropě, a belgické provincie Luxembourg.

Národní třída v Praze Památky

Národní třída v Praze

Národní třída je jednou z nejznámějších a nejstarších pražských ulic. Nachází se na rozhraní Starého a Nového Města, a vede od Jungmannova náměstí až k mostu Legií. Ve středověku, stejně jako v ulici Na Příkopě, zde stály hradby Starého města.

Muzeum Špýchar Prostřední Lhota Kultura

Muzeum Špýchar Prostřední Lhota

V obci Prostřední Lhota asi 5 km jihozápadně od Nového Knína najdete jednu z poboček Hornického muzea Příbram, Muzeum Špýchar Prostřední Lhota.