50 tipů, kam na výlet za menhiry, tajemnými balvany a kamennými kruhy

Knižská skála se nachází asi kilometr a půl od centra obce Řenče na Plzeňsku, mezi Přešticemi a Blovicemi. Podle senzibilů zde doslova prýští ze země pozitivní energie. Ať už na ezoteriku věříte nebo ne, udělat si sem procházku rozhodně stojí za to.

Na vrcholu kopce nad obcí Horní Bělá stojí centrální kamenný kruh sloužící harmonizaci krajiny. Je opravdu megalitický. Obvod kruhu tvoří 21 velkých menhirů, což ho řadí mezi největší kamenné kruhy v kontinentální Evropě. Poblíž se navíc klikatí z kamenů sestavené písmeno “S”.

Navštivte novodobé poutní místo s kamenným menhirem, které zve nejen k příjemné procházce, ale i k zamyšlení a radosti ze života.

Volarské menhiry stojí na pahorku U dvou líp nad Starým městem od dubna 2007 a jedná se o kruh tvořený 11 poměrně velkých kamenů.

Kamenná spirála tvořena mlatovou cestou vedoucí od vstupu k centrálnímu prostoru se stojícími kameny připomínající Stonehenge. Tato spirála je napojena na stávající lesní cestu.

Před desítkami let slánský menhir do městského lesoparku nechali přemístit slánští Sokolové z nedalekého Dolína. Umístili na něj medailon věnovaný Miroslavu Tyršovi.

Mohutný třímetrový menhir s kamenným kruhem stojí nad Kutnou Horou v části Kaňk od roku 2012.

Kamenný kruh je novodobou replikou megalitické stavby. Byl postaven v roce 2014 jako největší kromlech v České republice. Jeho účelem je pomoci lidem v jejich duchovním vývoji a zlepšení zdraví.

Menhiry kolem Kutné Hory byly postaveny během roků 2012-13 kutnohorskými nadšenci a s pomocí odborníků, kteří se věnují obnovování energetických bodů v krajině. Nejdřív vznikl kamenný kruh (kromlech) a postupně k němu přibývaly kameny další v jeho nejbližším okolí i na okolních kopcích.

Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví. Králův stůl je již řadu let v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky.

Vypravte se po stopách historie a pokuste se poodhalit alespoň některé z neobjasněných záhad pravěku. Přijďte blíž a na dávnou minulost si vlastníma rukama sáhněte.

U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir vztyčený v pravěku, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.

Kounovské kamenné řady, kterým se říká nejzáhadnější místo Česka, tvoří až stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina, o kterých se už sedm desetiletí vedou spory.

Holašovice u Českých Budějovic, s titulem vesnice UNESCO, nabízí návštěvníkům také jinou turistickou atrakci – megalitický kruh z obřích kamenů. Kameny tohoto kruhu u Holašovic disponují nejsilnější energií ze všech tuzemských megalitů postavených člověkem.

Pěčnovské kamenné spirály patří ke kamenným geopunkturním řadám, které můžete také najít v Adršpachu, ve Zdoňově, ve Vstiši a v Horní Bělé. Kamenné spirály, kosmogramy, vznikly v roce 2017 poblíž obce Pěčnov. Dílo je společným výtvorem umělců – geomantů.

Krajina Českého Meránu nabízí širokou škálu nejrůznějších památek a přírodních zajímavostí, milovníky megalitických staveb však nejspíše zaujme ojedinělý komplex žulových menhirů – patrně z mladší či pozdní doby kamenné.

V lese mezi obcemi Hrachov, Hojšín a Drážkov se nachází uskupení menších menhirů, nesoucí označení Hrachovské menhiry. Už sama cesta k nim je však dobrodružstvím, neboť k nim nevede žádná značka.

Strakonický rodák ing. Pavel Pavel zanechal svému městu pěknou památku. Postavil na nábřeží repliku jedné brány ze Stonehenge. Oproti originálu je model z betonu, ale může se pyšnit stejnou velikostí.

Cesta je obdobou křesťanské křížové cesty, má též čtrnáct zastavení. Pojmenovává největší bolesti moderního člověka a vede ho k naději. Cesta začíná v Píseckých horách "U Vodáka" (parkoviště) a končí na Vyhlídce píseckých lesníků.

Dendrologická zahrada v Průhonicích skrývá nejedna tajemství. Jedním z nich je i místní "Stonehenge".

Uměle vybudovaný kamenný kruh nedaleko obce Klentnice v oboře okolo vrchu Smrtihlav zde stojí už od roku 2005.

Na Jižní Moravě vznikla v letech 2015 a 2016 kamenná brána. Komplex je sestaven v systému posvátné geometrie a její uspořádání, tvar a vzdálenost jsou převzaty z prastarých, dochovaných staveb a návodů z konce pravěku až do dnešní doby.

Tento menhir je vysoký 2 metry a stojí v blízkosti obce Slavětín, 6 km východně od Loun.

Chaberský menhir má své jméno, říká se mu „Kamenný slouha“. Možná i proto, že jeho tvar může někomu připomínat skloněnou mužskou postavu.

Na nádvoří muzea v Lounech se nachází plochý kámen – menhir vysoký 1,7 m o hmotnosti přibližně jedné tuny ze šedorůžové dvojslídové ortoruly staré přes 600 milionu let.

Jeden z největších menhirů v ČR u vsi Drahomyšle, tvořený křemitým pískovcem a slepencem. Vypráví se o něm, že je chráněn záhadnou silou.

Asi dva kilometry jihozápadně od Rumburku se nachází v nadmořské výšce 516 metrů zalesněný čedičový kopec Dymník, na kterém stojí 22 štíhlých žulových kamenů.

Kamenný kruh najdete nedaleko jihočeské obce Nemějice, na úpatí hory Tábor.

Pověstmi opředená hora Velký Blaník neskrývá pouze Blanické rytíře, ale také hradiště z pozdní doby halštatské.

Naučná cyklostezka vás provede od restaurace Na Šancích v Mostech u Jablunkova po česko-slovenském pomezí ke geologické raritě tohoto kraje zvané megoňky. Jedná se o kamenné koule v bývalém lomu na slovenské straně hor.

Na vrcholu kopce nad obcí Horní Bělá stojí rozlehlý kamenný kruh, který byl novodobě postaven k harmonizaci krajiny. Obvod kruhu tvoří 21 velkých menhirů, což ho řadí mezi největší kamenné kruhy v kontinentální Evropě.

Odedávna jitřil fantazii obyvatel Lounska velký křemencový kámen vztyčený při polní cestě z Března do Malnic. Venkované jej nazývali „Zakletá panna" a běda prý tomu, kdo by se pokusil o jeho přemístění či poničení.

Poustevna se nachází v lese u obce Drahenický Málkov na náhorní plošině. Okolí je doslova balvanovité a mystické. Celé kamenné dílo včetně vztyčených menhirů pochází z 19. století, bylo snahou tehdy módních okrašlovacích prvků v přírodě.

Mezi obcemi Vstiš a Dobřany na jihozápadě Plzeňska se nachází kamenný kruh. Kamenný kruh byl vytvořen pro harmonizaci krajiny a doplnění vody do krajiny zapsaným spolkem druidů ČR Kruh21.

Replika prehistorického kamenného kruhu (kromlechu) byla postavena v roce 2010. Kromlech je tvořen 13 kameny z kamenolomů Družec, Merunice a Malé Žernoseky.

Zvláštní skoro dvoumetrový šedozelený balvan najdete na okraji Javornické hornatiny nedaleko obce Zkulín v Pošumaví, nedaleko Javorníku s Klostermannovou rozhlednou. Vede k němu naučná stezka Měsíční kámen.

Na kopci Burkováku, mezi Pískem a Bechyní, stojí dřevěný památník s vytesaným kalichem, v zemi je zasazena malá tabulka s nápisem. Místo bývalo zasvěcené náboženským rituálům však již v době bronzové a halštatské.

Kamenný kruh je novodobou replikou megalitické stavby. Byl postaven v roce 2014 jako největší kromlech v České republice. Jeho účelem je pomoci lidem v jejich duchovním vývoji a zlepšení zdraví.

Keltský park v Dolních Břežanech vznikl na ploše šesti hektarů, které dříve sloužily jako smetiště. Zahradní architekt Zdeněk Sendler se při jeho tvorbě inspiroval zdejší historií spojenou s keltskými oppidy. Součástí rozlehlého parku jsou také tři dětská hřiště, rybníčky a skatepark.

Kameny zvané Tři bohyně stojí nedaleko ulice na Farkách v Praze Troji. Místo, kde mají být vztyčeny, vybral slovinský sochař a geomant, autor slovinské vlajky a státního znaku Marko Pogačnik.

Na zalesněném hřebenu zvaném Homole západně od Strážného nad bývalou vesnicí Horní Světlé Hory je skalní útvar, na kterém jsou dva uměle postavené masivní kameny. Jejich německý název zní Heidensteine, nebo též Heidenmicheln – pohanští obři.

Chcete-li vidět Stonehenge, nemusíte zrovna cestovat až do Anglie, kde se tato jedna z nejslavnějších megalitických památek nachází. I v Čechách se dají podobné stavby vidět. Jednou z nich jsou novodobé menhiry u Těšovic nedaleko Kolovče.

Třímetrový vápencový menhir byl na kopec nad středočeskou obcí Mořinka umístěn dne 31. prosince roku 1999 skupinou nadšenců, v čele s akademickým sochařem Petrem Váňou. Jedná se o pseudomenhir z kamene vysokého asi 3 metry a 5 tun těžkého.

Javorová skála se nachází 6,5 km severně od Jistebnice a 4 km jihozápadně od Prčice; asi 15 km severovýchodně od Milevska a 18 km severozápadně od Tábora. Po severním úbočí Javorové skály probíhá hranice mezi Jihočeským a Středočeským krajem.

Neobyčejný skalní útvar v podobě kulatého stolu naleznete v lesích poblíž žluté značky vedoucí z Kunějova do Kunějovských samot a dále ke Kačleřskému rybníku. Pravděpodobně se jedná o kamenný památník z předhistorické doby.

Toužíte poznat minulost ještě hluběji a ocitnout se přímo na místech spjatých s Velkou Moravou? Vydejte se na volně přístupnou archeoogickou lokalitu, kde můžete vidět základy velkého chrámu.

Pokud máte rádi tajemno, zastavte se u menhirů nad obcí Říčky v Orlických horách, kde se tyčí dva až pět metrů vysoké křemencové kvádry. Nikdo neví, kdo je sem umístil, podle německého tisku tu stávaly už mezi válkami.

Na kopci nad zámkem Žinkovy se nachází tzv. Obrovo hradiště, původně slovanské hradiště se zříceninami gotického hrádku Potenštejna ze 13. století, kolem něhož jsou zajímavá seskupení žulových balvanů.

V blízkosti Cvikova, za místní částí Drnovec, se nachází chráněný přírodní výtvor zvaný Dutý kámen – pískovcové skály v borovém lese. Jedna z těchto skal je uvnitř dutá, jak by řekli odborníci, jedná se o sloupkový rozpad pískovce.

Pod vrcholem Turov u Jiráskovy chaty se nachází kamenný kruh, nazvaný Semeno života. Nyní je bohužel kruh oplocený a není volně přístupný.

Nejjižněji položené keltské hradiště v Čechách bylo podle nálezů osídleno už v době bronzové. Oppidum leželo na strategické obchodní cestě. Mohutné opevnění dnes připomínají dvě linie valů.