Kryštof Dientzenhofer – jeden z nejvýznamnějších barokních stavitelů a architektů v Čechách

Známé evropské mariánské poutní místo, barokní architektonický skvost, se tyčí nad městem Příbram již více než 300 let. Původní kapli ze 14. stol. roku 1647 přebudovali jezuité na svatyni, Svatá Hora stala jedním z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě. V roce 2015 byla rekonstruována.

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Unikátní architektonickou památkou regionu Broumovsko jsou barokní kostely, postavené na území broumovského opatství podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce. Kostely vznikly v poměrně krátkém čase, v rozmezí let 1709-43.

Jedná se o komplex několika budov zvaných Šlikovský zámek, Lauenburský zámek a Palác princů. Jižně a zejména západně od zámku se rozprostírá Zámecký park – kdysi zvaný osmý div světa.

Pražské baroko je skutečný pojem. Objevíte je téměř všude, nechalo svůj otisk na fasádách kostelů, paláců i měšťanských domů na Malé Straně a na Starém Městě. Barokní architekti vtiskli městu nad Vltavou neopakovatelný styl a jedinečnou krásu, která přitahuje návštěvníky z celého světa.

Ráz české barokní krajiny výrazně ovlivnily desítky kapliček, kostelíků a kostelů roztrošených volně na tradičních poutních místech i v okolí lidských obydlí. Velký vliv na jejich podobu měla rodina architektů a stavitelů Dientzenhoferů. Vydejte se na výlety za skvosty z pera Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

V erbu Šternberků září zlatá osmicípá hvězda v modrém poli a rodové heslo latinsky zní „Nescit occasum“, tedy nezná západu či nikdy nezapadá. Jméno rodu zní i v názvu hradu Český Šternberk: ostatně právě tam je zámeckým pánem hlava rodu, Zdeněk ze Šternberka (*1923). Mimochodem, je již dvacátou generací od zakladatele rodu.

V sobotu 12. prosince to bude právě 269 let ode dne, kdy v Praze zemřel věhlasný architekt českého vrcholného baroka Kilián Ignác Dientzenhofer. Znáte ho všichni, ze dvou set jeho staveb jich většina patří mezi skutečné barokní skvosty. Představí vám je portál Kudy z nudy.

Poutní areál Svatá Hora u Příbrami: úhledný, barokní svět sevřený ve zdech pestře malovaných ambitů. Slavné mariánské poutní místo je podobně jako další významné památky poměrně malé, ale jeho význam pro věřící je obrovský, navíc se honosí tradicí dlouhou bezmála 400 let.

Nejstarší mužský klášter v Čechách, poslední dochovaný větrný mlýn v Praze i jeden z nejstarších pivovarů v Evropě: to všechno poznáte při návštěvě Břevnova, jedné z částí Prahy 6. Zdejší klášterní pivo Benedict ochutnáte přímo na místě v Klášterním šenku.

Kostel sv. Jakuba Většího stojí na místě původního dřevěného kostelíka, který je poprvé připomínán k roku 1386. Kostel se nachází na návrší v severní části obce Ruprechtice na Broumovsku uprostřed hřbitova.

Nedaleko Sokolova se nachází velice půvabné místo. Dostalo název Chlum Svaté Maří a je jedním z nejvýznamnějších a nejkrásnějších barokních souborů v celé České republice. Jedná se o areál a komplex budov bývalého kláštera, k němuž se přidružil kostel svaté Maří Magdalény.

Česká barokní krajina, kostely, statky, zámky, usedlosti, ale i drobné sakrální stavby, patří podle některých kunsthistoriků k nejcennějšímu příspěvku, který v oblasti kultury dala Česká země celému světu. Ne nadarmo je soubor našich barokních památek tím nejrozsáhlejším památkově chráněným souborem u nás a nikoli nadarmo chrání jeho notnou část i UNESCO. Nejvýznamnějšími barokními architekty byli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové a tvůrce tzv. barokní gotiky Jan Blažej Santini Aichel. Matyáš Bernard Braun je autorem alegorických soch ctnostní a neřestí v Kuksu. Jan a Ferdinand Maxmilián Brokofové osadili sochami světců Karlův most. Světového věhlasu dosáhli malíři Karel Škréta, Petr Brandl a Václav Vavřinec Reiner. Inspirujte se na Kudy z nudy a vydejte se poznat období, které pozměnilo ráz naší krajiny.

Dokážete si představit, že Prahu dříve svíraly mocné hradby s mohutnými bastiony a několika málo branami, které dovolovaly vstup do "pevnosti"? Jedním z dochovaných fragmentů barokního fortifikačního systému se stala Písecká brána na Praze 6.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361, městem jsou Smiřice od roku 1659. Město se mimo jiné chlubí tím, že zde byl po 1. světové válce postaven jez s nejvyšším převýšením na Labi.

Na místě dnešního kostela stával dřevěný kostel patřící protestantům, který byl roku 1724 zbourán. Současný kostel sv. Barbory byl postaven v letech 1725 – 1727 pravděpodobně podle plánů Kryštofa Dientzenhofera, stavbu však vedl jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer.

Kostel sv. Maří Magdalény tvoří výraznou dominantu obce Božanov. Barokní kostel byl postaven v letech 1735-1743 a je pravděpodobně dílem K. I. Dienzenhofera. Jeho zvláštností je především kruhový půdorys hlavní lodě a eliptický presbytář, na nějž navazuje hranolová věž.

S historií břevnovského kláštera je spjat také pivovar. Možná vznikl již záhy po založení kláštera, jako součást jeho hospodářského zázemí, jeho existenci ovšem jen nepřímo dokládá listina z poloviny 13. století.

Zahrada břevnovského kláštera, někdy zvaná také Markétská je společně s klášterem chráněna jako národní kulturní památka ČR. Dělí se na dolní (klauzurní) část a horní sad. Dolní část je otevřena během dne, horní sad můžete navštívit kdykoliv. Pavilon Vojtěška je přístupný pouze s průvodcem.

Barokní chrám z osmnáctého století je nejvzácnější památkou Nové Paky. Kostel Nanebevzetí Panny Marie dokonce patří mezi nejkrásnější barokní stavby první čtvrti 18. století ve střední Evropě.

Osmiboká centrální budova se dvěma řadami oken s jehlancovou střechou a sloupkovou lucernou byla postavena na místě špitálního kostela v letech 1692-1699 Kryštofem Dienzenhoferem.

Původně gotický dům, renesančně a roku 1704 barokně přestavěný Kryštofem Dientzenhoferem. V letech 1705–23 patřil J. B. Santinimu, který vytvořil vrcholně barokní domovní průčelí, z nějž se zachovaly jen zvlněné římsy. Dnes se zde nachází Hostel Santini Prague.

Unikátní komplex jedenácti středověkých kupeckých domů zvaný Špalíček se nachází v severní části chebského náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Seskupení domů, které vyrůstalo od 13. století na místě kramářských bud a masných krámů, rozděluje Kramářská ulička široká pouhých 160 cm.

Na řece Teplé, v Tepelské vrchovině na západě Čech, leží nedaleko Mariánských Lázní město a klášter Teplá. Prohlédnete si zde historické interiéry s rozsáhlou knihovnu, součástí expozice je kompletní sbírka portrétů všech opatů, kteří vedli klášter od 12. až do 20. století.

Severně od Mníšku pod Brdy na návrší Skalka se nachází poutní místo s kostelíkem sv. Maří Magdaleny. K vrchu Skalka vede z městečka Mníšek pod Brdy naučná stezka s obnovenou křížovou cestou s kapličkami z roku 1672. Od kostelíka je krásný výhled na město Mníšek pod Brdy i jeho okolí.

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

Rozsáhlý barokní palác, který dal v druhé polovině 17. století vystavět tehdejší nejvyšší kancléř Jan Hartwig z Nostitz v sobě skrývá unikátní knihovnu s 15 tisíci historickými svazky, kapli a obrazárnu. Palác není běžně přístupný, konají se zde však krátkodobé výstavy.

Kulturně-vzdělávací centrum Hroznatova akademie působí v prostorách jižního křídla kláštera, které v letech 2012-2015 prodělalo rozsáhlou rekonstrukci. Jeho cílem je prezentovat veřejnosti místo, ve kterém sídlí a jeho historii, a nabídnout zajímavé aktivity všem, zejména z regionu.

Malebné náměstí je odedávna centrem Malé Strany. Místo pro něj bylo vybráno v blízkosti brodů, mimo dosah častých záplav, kterými byla pověstná neregulovaná řeka Vltava. Náměstí je součástí Královské cesty – procházely tudy korunovační průvody a za Rakouska-Uherska tu sídlily nejvyšší zemské úřady.

Kostelík Máří Magdalény z roku 1693 byl vybudován stavitelem Kryštofem Dienzenhoferem. Vzorem pro vybudování kostelíka byla skalní kaple ve francouzském Aix en Provence, kde sv. Maří Magdaléna dlela na pokání. Zvláštností této stavby byly vnitřní omítky napodobující krápníkovou jeskyni.