ÚvodČeská nejHistorickéCoudenhove-Kalergi – rod, který oživil myšlenku sjednocené Evropy
Historické

Coudenhove-Kalergi – rod, který oživil myšlenku sjednocené Evropy

Aristokratický rod Coudenhove pochází z Nizozemí, kde se o něm první zmínky objevují ve 13. století. Do Čech přišli první členové rodiny v době napoleonských válek, k nejznámějším pak patřil Richard Coudenhove-Kalergi (1894–1972), zakladatel myšlenky Panevropy a jeden z duchovních otců dnešní Evropské unie.
Rodina Coudenhove koupila panství Poběžovice v roce 1864. Její nezvyklé jméno vzniklo spojením dvou rodů: František Karel Coudenhove (1825–1893) se oženil s Marií von Kalergi (1840–1877). Ta pocházela z jednoho z nejstarobylejších evropských rodů, který svůj původ odvozoval od byzantské císařské dynastie – a právě jeho vážnost vedla oba syny zmíněného páru, že požádali o spojení jmen, a od roku 1903 tak užívali titul Coudenhove-Kalergi.

Podobně jako otec František Karel se diplomatické kariéře věnoval i syn Jindřich Coudenhove (1859–1906), který v rakouských službách procestoval celý svět. V roce 1892 se v Tokiu oženil s Japonkou Mitsuko Aoyama (1874–1941); byla jednou z prvních Japonek, která přišla do Evropy a dnes ji připomíná jeden z prohlídkových okruhů na zámku Horšovský Týn. Jindřich a Mitsuko měli čtyři syny a dvě dcery. Hrabě je sám vyučoval, aby si od malička zvykaly na rozdílnost jazyků a dokázaly se pohybovat v moderním světě. Znalost jazyků podle něj mohla smazat řevnivost mezi národy, zejména v mnohonárodnostním habsburském soustátí.

Nejpozoruhodnější postavou rodu a nositelem otcových myšlenek byl syn Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi (1894–1972), který se v roce 1923 se stal zakladatelem a prezidentem Panevropské unie se sídlem v Ženevě. Cílem hnutí bylo sjednocení Evropy se společnou měnou i hymnou, hlavním městem pak měla být Praha. Mezi Richardovy přátele patřili T. G. Masaryk i Edvard Beneš, hnutí podporovali i Charles de Gaulle, Winston Churchill, Albert Einstein, Thomas Mann, Konrad Adenauer nebo Otto von Habsburg. Za druhé světové války Richard Mikuláš uprchl před nacisty do Ameriky, na univerzitě v New Yorku přednášel evropské dějiny. Myšlenku sjednocené Evropy, která měla chránit demokratické státy, oživil po válce, v roce 1950 získal jako první cenu Karla Velikého. Na zámku v Poběžovicích by měla vzniknout expozice věnovaná rodu Coudenhove-Kalergi a Panevropskému hnutí.

Neteří Richarda Mikuláše je rakouská novinářka Barbara Coudenhove-Kalergi (*1932, Praha), dcera Gerolfa Coudenhove-Kalergi (1896–1978) a hraběnky Sofie Pálffyové z Erdöd (1901–1976), která vyrůstala na zámku Březnice. Za reportáže o revolučních událostech v Československu byla v roce 1989 vyhlášena ženou roku a oceněna řádem T. G. Masaryka. Rodný kraj a Praha ovlivnily také tvorbu jejího mladšího bratra Michaela (*1937), rakouského malíře.

Z dalších členů rodiny vynikli například Karel Maria Coudenhove (1855–1913) a jeho mladší bratr Max Julius Coudenhove, poslední místodržitelé v Čechách před zánikem Rakouska-Uherska.
Karavanem od jara do zimy: křížem krážem přes zaniklé vsi Českého lesa

Karavanem od jara do zimy: křížem krážem přes zaniklé vsi Českého lesa

Fenoménem Českého lesa jsou zaniklé obce. Putování po takových místech nabízí spousty podnětů k přemýšlení o historii a lidské nesnášenlivosti. Jejich objevování je ale zároveň silně návykové: navštívíte jednu osadu, tam se dozvíte o druhé a třetí, a postupně se obsah vašich cestovatelských plánů rozroste na spoustu víkendů a dovolených. Podobně se rozvíjí i náš výlet – ale neváhejte, jsou to skvělá místa, zejména pro dobrodružnější povahy.

Rekonstruovaný zámek v Poběžovicích Památky

Rekonstruovaný zámek v Poběžovicích

Ve středu Poběžovic, na mírném návrší, se nachází areál zámku. Po opravách, které zámku navrátí důstojnou podobu významného šlechtického sídla, bude objekt využíván městem. Svoje prostory zde získá také muzejní expozice Panevropského hnutí.

Japonská zahrada v zámeckém parku v Poběžovicích Příroda

Japonská zahrada v zámeckém parku v Poběžovicích

Dominantou zámeckého parku v Poběžovicích na Domažlicku se stala japonská kamenná zahrada. Připomíná tak slavnou japonskou hraběnku Mitsuko, která žila na zdejším zámku začátkem 20. století.

Šťastná sedmička: sedm japonských zahrad zve k návštěvě a meditaci

Šťastná sedmička: sedm japonských zahrad zve k návštěvě a meditaci

Existuje nespočet zásad a pravidel, jak by měla vypadat správná japonská zahrada. Nejdůležitější ovšem je, aby dělala radost jak svým tvůrcům, tak návštěvníkům. Vydejte se proto s portálem Kudy z nudy na výlety po nejhezčích japonských zahradách a zahrádkách v Česku.

#světovéČesko a prázdniny v Orientu: procestujte hrady a zámky s vůní dálek

#světovéČesko a prázdniny v Orientu: procestujte hrady a zámky s vůní dálek

Památky po celém Česku se začínají otevírat návštěvníkům. Vaše prohlídky hradů a zámků se nemusí nést jen ve stylu „hezky česky“. Kdo chce vidět kousek exotiky, tomu na portálu Kudy z nudy nabídneme historické zbraně bojovníků z blízkého i dálného východu, nábytek, porcelán, zahrady a dokonce i pavilony a drobné stavby, inspirované exotickými asijskými zeměmi. Interiéry hradů, zámků a dalších objektů se otevřou 25. května, do zahrad a parků můžete zavítat již od 11. května.

Poběžovice

Poběžovice

V malebném městě na úpatí Českého lesa dlouhá staletí žili pospolu Němci, Češi a Židé; pestrá minulost se dnes zrcadlí v přehlídce historických památek. Najdete tu raně barokní zámek, pozdně gotický kostel a židovský hřbitov, v okolí pak láká zřícenina středověkého hradu a areál kláštera v Pivoni.

Horšovský Týn

Horšovský Týn

Město ležící severně od Domažlic láká návštěvníky především na prohlídky velkolepého renesančního zámku. Za vidění stojí také historické jádro s řadou gotických a renesančních domů, anglický park s několika drobnými stavbami, několik kaplí na okolních návrších a rozhledna.

Hrad a zámek Horšovský Týn Památky

Hrad a zámek Horšovský Týn

K nejvíce zpřístupněným objektům v České republice patří národní kulturní památka Státní hrad a zámek Horšovský Týn. Můžete si prohlédnout např. hradní část s unikátní raně gotickou kaplí, zbrojnicí a zařízeným renesančním bydlením, nebo unikátní obrazovou galerii českých panovníků.

Dianin dvůr v Českém lese – zřícenina zámečku Dianahof Památky

Dianin dvůr v Českém lese – zřícenina zámečku Dianahof

V těsné blízkosti německých hranic v Českém lese, objevíte ruiny Dianina dvora, loveckého zámečku ze začátku 19. století. Nachází se u turistického hraničního přechodu Švracava (Schwarzach), v katastru obce Rybník.