Zahrada japonské hraběnky v Poběžovicích
Mitsuko Aoyama, dcera tokijského obchodníka se starožitnostmi, prý byla první Japonkou, která opustila rodnou zemi a natrvalo se usadila v Evropě. V roce 1895 se provdala za hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi, který
v Japonsku působil jako rakousko-uherský konzul. Neměli to jednoduché; zatímco ona musela přestoupit na křesťanství, on se kvůli sňatku musel
vzdát diplomatické kariéry. Společně se pak usadili v
Poběžovicích, kde se hrabě ujal zanedbaného rodinného sídla. S osudy hraběnky Mitsuko se seznámíte na
zámku v Horšovském Týně, v Poběžovicích ji pak připomíná
japonská Coudenhove-Kalergi Zen zahrada míru. Podle tvůrců má symbolizovat mír po obou stranách hranice a mezi kontinenty, a kromě toho by měla navozovat
pocit soudržnosti s rodinou, úctu k sousedům, domovu a místu, kde žijeme. Přibližně dvacet velkých kamenů, menší kamínky a nejmenší oblázky, symbolizující vodu, pocházejí z místních zdrojů, ale vybíral je
japonský architekt Kanji Nomura. Zahrada je volně přístupná.
Japonská zahrada na Vysočině
U vstupu do
japonské zahrady ve Sněžném, kterou Pavel Šimon začal vytvářet u svého rodinného domu před dvaceti lety, vás přivítá zvací japonská lampa. Tady se můžete rozhodnout, zda se dál budete toulat
Vysočinou anebo se podíváte
do neobvyklého místa, promyšleného do posledního detailu a budovaného v duchu buddhistických a šintoistických tradic. Například se říká, že
cestičky v japonské zahradě nesmí být rovné, protože dobro umí chodit i po klikatých stezkách, že
můstky přes jezírka a potoky musí být klenuté a ne rovné, a že ze žádného místa nesmíte vidět celou zahradu, protože
každý pohled musí překvapit a odhalit něco nového. Přijeďte si do
Sněžného ověřit, nakolik taková pravidla tvůrce zahrady dodržel! Otevřeno je zde denně od 9 do 19 hodin.
Japonská zahrada v Říčanech
Krásnou japonskou zahradu objevíte v
Říčanech. Jmenuje se
Aizen a je ideálním místem klidu a relaxace pro všechny, kteří si chtějí odpočinout od městského ruchu. Můžete se přijít podívat
kdykoliv od dubna do října. Jedná se o jednu z
nejrozsáhlejších japonských zahrad v Evropě. Založil ji Ing. Petr Typlt v roce 1998 podle návrhu Takumi Mizokami. Na návštěvníky tu čekají vzácné okrasné dřeviny vysazené kolem
rybníčka s koi kapry nebo 100 metrů dlouhý suchý potok. Zahrada je přístupná volně a zdarma. Láká k procházce, odpočinku a můžete si tu udělat třeba i romantický piknik. Otevřeno tu je od dubna do října, vždy od 10:00 do 18:00 hodin, psí kamarádi mohou do areálu na vodítku.
Inspirace Japonskem a Čínou v Plzni
Raritou
plzeňské zoologické zahrady není jen
Dinopark či
statek Lűftnerka, ale také propojení s
botanickou zahradou. Právě v této části objevíte
Asijskou zahradu, která postupně vznikala od roku 2004 do roku 2011. Jejím prazákladem byla
japonská zahrada Šówa-en, kde se dláždění a mozaiky skládaly z kamenů mnoha barev, tvarů a povrchů; rostliny hrály v celé kompozici jen doplňkovou úlohu. Zahrada se ale postupně rozšířila; přibyla
dvě jezírka a dnes tu najdete celou řadu okrasných stromů, keřů a květin, od rododendronů přes
cypřišky, javory, zimostrázy a hortenzie až po bambusy, japonský posvátný strom pajehličník přeslenitý nebo
jinan dvoulaločný, jehož podoba se za posledních 100 milionů let prakticky nezměnila. Zahrada je otevřená ve stejné době jako
zoo. V roce 2020 vyrostla na místě bývalého zahradního domku rodiny Kodetů nová expozice, jejichž dominantou je
Pavilon Zlaté rybky v čínském stylu.
Japonská zahrada ve zlínské zoo
Zoo v Plzni není jediná zoo ani jediná botanická zahrada, kde objevíte japonské zahrady či zahrádky. V areálu
zoo Zlín-Lešná se můžete projít
japonskou zahradou Mu-Shin. V
typické suché kamenné horské zahradě objevíte vzácné tři sta let staré borovice drobnokvěté, dovezené přímo z Japonska, nejrůznější tvarované rostliny a také množství kamenů různých tvarů a velikostí. Celek doplňuje řada artefaktů, například
kamenné lampy, studánka, klenutý dřevěný most přes Lukovský potok a řada dřevěných laviček. Také sem se podíváte ve stejných otevíracích hodinách jako do zoo.
Malé Japonsko v pražské Botanické zahradě
Japonskou část má i
Botanická zahrada v Praze-Troji. Expozici tu tvoří dvě části. První představuje
horskou krajinu s chýší a jezírkem. Kameny na chodníčku „tobiiši“ mírně vyčnívají nad úroveň terénu tak, aby si člověk během chůze neumazal boty. Záměrně jsou položeny nepravidelně, jako tomu bývá v přírodě. V klidném zákoutí je umístěna tradiční
vysoká zahradní lampa, která vedle své praktické funkce symbolizuje „světlo poznání zaplašující mračna nevědomosti“. Dřevěná čajová chýše poskytuje klid pro odpočinek či meditaci a nádherný výhled do
zahrady a na jezírko. Ve druhé, sbírkové části, jsou shromažďovány
rostliny pocházející z
Číny a Japonska. Základními prvky zahrady jsou
voda, kámen a rostliny. Rostliny mají v tradici japonských zahrad svou symboliku. Například
javory symbolizují podzim či moudrost. Protikladem k nim jsou
slivoně, symbolizující nový život, ctnost a dívčí krásu.
Borovice představují věčný život a odolnost,
pivoňky vznešenost, bohatství a moc. Botanická v Troji je otevřena denně od 9 do 19 hodin, vstupné je za 150 Kč při nákupu on-line nebo 180 Kč na pokladně.
Zahrada přátelství v Uherském Brodě
Dokonale utajenou
japonskou zahradu pak objevíte na
nádvoří ředitelství Muzea Jana Amose Komenského v
Uherském Brodě. Pro městský úřad ji v roce 1998 navrhli a během několika týdnů vytvořili zahradní architekti z japonského města Tsukiono. Jedná se o
suchou zahradu typu karesansui – voda v takové zahradě je pouze naznačena oblázky nebo pískem, velké kameny symbolizují hory, které se směrem do "údolí" postupně zmenšují. Mezi stromy, které jsou v zahradě vysazeny patří například brslen evropský, dřišťál, javor babyka nebo jeřáb břek.