ÚvodČeská nejHistorickéEdvard Beneš – druhý československý prezident
Historické

Edvard Beneš – druhý československý prezident

Politik a diplomat Edvard Beneš (28. května 1884, Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl druhý československý prezident. Úřad zastával po abdikaci T. G. Masaryka od roku 1935 do roku 1938, znovu se funkce ujal po druhé světové válce a prezidentem byl až do léta 1948.
Edvard Beneš pocházel z Kožlan na Plzeňsku. Studoval na gymnáziu a filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, a poté v Paříži na Sorbonně a na Svobodné škole politických a sociálních nauk. Ve Francii se rovněž roku 1906 zasnoubil s Annou Vlčkovou (1885-1974). Ta si na jeho žádost začala říkat Hana (jméno Anna prý Benešovi připomínalo zklamanou lásku z mládí), a sám si změnil křestní jméno z Eduarda na Edvard. Vzali se v roce 1909 na Vinohradech v kostele sv. Ludmily. V té době Beneš vyučoval na pražské obchodní akademii.

Za první světové války se Beneš po boku Tomáše Garrigue Masaryka stal jedním z vůdců československého odboje a v roce 1918 patřil k zakladatelům první Československé republiky. Od října 1918 do roku 1935 působil jako ministr zahraničí. Druhým prezidentem Československé republiky byl zvolen po abdikaci T. G. Masaryka 18. prosince 1935.

Funkci zastával do roku 1938, kdy po uzavření Mnichovské dohody na nátlak Němců abdikoval. Během německé okupace do května 1945 žil a politicky působil v exilu, prezidentem protektorátu Čechy a Morava v té době byl Emil Hácha (1872–1945).

V průběhu války Beneš dosáhl uznání československé exilové vlády u všech spojeneckých států, úřadujícím prezidentem se opět stal v letech 1945–1948. Když v roce 1948 přijal demisi nekomunistických ministrů a pověřil Klementa Gottwalda sestavením nové vlády, byl už vážně nemocný. Spisovatel a publicista Ferdinand Peroutka o jeho roli během komunistického státního převratu v únoru 1948 napsal: „Tento muž potřeboval klid, aby zápolil se svou nemocí. Místo toho se ocitl uprostřed tragédie.“

V květnu 1948 se Beneš naposled pokusil komunistům vzepřít: odmítl podepsat novou československou ústavu, která znamenala konec demokratického státního zřízení. V červnu 1948 abdikoval, jeho nástupcem se stal Klement Gottwald.

Edvard Beneš zemřel 3. září 1948 v 64 letech v Sezimově Ústí, kde si za první republiky společně s manželkou nechal na břehu Lužnice postavit vilu. Benešova vila je přístupná, demokratickému odkazu druhého československého prezidenta a jeho rodinnému životu v Sezimově Ústí je věnován blízký památník. Nedaleko je rovněž hrobka, kde jsou manželé Benešovi společně pochováni.
 
Domeček, vila, zámek, tvrz i Hrádeček: víte, kde bydleli naši prezidenti?

Domeček, vila, zámek, tvrz i Hrádeček: víte, kde bydleli naši prezidenti?

Na rozdíl od Spojených států a jiných zemí, kde má prezident jasně určené sídlo, si naše hlavy státu mohou svůj domov vybrat. Jako první se samozřejmě nabízí Pražský hrad, ale z našich prezidentů tam bydleli jen někteří. Víte, která místa zvolili a kam jezdili na letní byty? A který dům nejčastěji sloužil jako soukromé prezidentské sídlo?

Naučná stezka a památky města Kožlany Památky

Naučná stezka a památky města Kožlany

Město Kožlany se nachází na rozmezí Plzeňského a Středočeského kraje. Je obohacené o mnoho přírodních a kulturně chráněných památek. Narodil se zde bývalý prezident Dr. E. Beneš a nachází se zde například jeho rodný dům.

Historie českého zločinu: nejznámější vraždy na hradech a zámcích aneb vrah je zahradník

Historie českého zločinu: nejznámější vraždy na hradech a zámcích aneb vrah je zahradník

Obětí mordů na českých a moravských hradech a zámcích se stali králové, šlechtici, lazebnice, vojevůdci, důstojníci, ale i obyčejní lidé. Vybrali jsme ty nejznámější zločiny, objasněné i záhadné, a dokonce i takový, který se nikdy nestal. A budete se divit: mezi vrahy je i jeden zahradník!

Tradice: švestkové knedlíky, buřty s cibulí a voda z Islandu aneb oblíbená jídla našich prezidentů

Tradice: švestkové knedlíky, buřty s cibulí a voda z Islandu aneb oblíbená jídla našich prezidentů

I hlavy státu jsou jen lidé a mají své chutě. Co se servírovalo na Pražském hradě a v Lánech a jaká jídla si oblíbili naši prezidenti? Kdo měl rád obyčejné prosté jídlo a kdo si naopak potrpěl na exotiku? Vydejte se s námi po stopách prezidentských chutí a upečte si také originální dort President podle receptu renomované české kuchařky!

Tradice: móda, módní salony a oděvní návrháři aneb od salonu Hany Podolské až k The Owners

Tradice: móda, módní salony a oděvní návrháři aneb od salonu Hany Podolské až k The Owners

Co spojuje jména Beata Rajská, Hana Podolská, Josefina Bakošová, Oldřich Rosenbaum, Klára Nademlýnská či Blanka Matragi? Je to móda, styl odívání a šaty. Jak se lidé oblékali před sto lety? Kdo udával styl odívání za první republiky, kdo tehdy byl módní ikonou a jak se móda vyvíjela? A kdo světu módy kraluje dnes?

Tradice: znáte slavné osobnosti, které si oblíbily české lázně?

Tradice: znáte slavné osobnosti, které si oblíbily české lázně?

Rádi cestujete ve stopách slavných? Pak by vaší pozornosti neměla uniknout lázeňská města. Během minulých staletí si tu panovníci, spisovatelé, hudební skladatelé a další velikáni doslova podávali kliky. Při ranní zdravotní procházce jste tak snadno mohli potkat třeba Františka Josefa I. a pyšnit se tím, že s císařem dýcháte stejný vzduch.

Benešova vila v Sezimově Ústí Památky

Benešova vila v Sezimově Ústí

Rozsáhlý areál Benešovy vily se nachází v Sezimově Ústí, na soutoku Kozského potoka a Lužnice, a to na místě, kde podle tradice kázával mistr Jan Hus. Osobitý a zvláštní styl domu manželů Benešových byl ovlivněn jihofrancouzskou architekturou a doplňuje jej rozsáhlá pěstěná zahrada.

100 let republiky: připomeňme si našeho prvního prezidenta, Tomáše Garrigua Masaryka

100 let republiky: připomeňme si našeho prvního prezidenta, Tomáše Garrigua Masaryka

Protože si letos připomínáme 100. výroční vzniku Československa, sluší se připomenout osobnost, bez které by svobodné soustátí těžko vzniklo. Tomáš Garrigue Masaryk byl bezpochyby jednou z nejvýznamnějších osobností našeho národa, která se osobně nejvíc zasloužila o vznik samostatného Československa. Po celé České republice najdeme nespočet náměstí TGM, Masarykových ulic, sadů, škol... a první československý prezident je jedním z nemnoha, který si takovou úctu skutečně zaslouží.

Armádní muzeum Žižkov – Vojenský historický ústav Praha Kultura

Armádní muzeum Žižkov – Vojenský historický ústav Praha

Armádní muzeum Žižkov se po kompletní rekonstrukci otevřelo v říjnu 2022. V expozici si prohlédnete vojenské dějiny od prvopočátků do současnosti. Zažijte pocity, které prožívali naši vojáci v zákopech 1. světové války, vstupte rovnou do vřavy bojů.

Památník dr. Edvarda Beneše v Sezimově Ústí Kultura

Památník dr. Edvarda Beneše v Sezimově Ústí

Památník dr. Edvarda Beneše, prezidenta republiky je věnován státnickému dílu a demokratickému odkazu druhého československého prezidenta Edvarda Beneše a zároveň jeho rodinnému životu v Sezimově Ústí.

Prezidentský domeček na Pražském hradě Památky

Prezidentský domeček na Pražském hradě

Prezidentský domeček, známý také jako Husákův domek, se nachází Královské zahradě na Pražském hradě a bydleli v něm všichni komunističtí prezidenti, ale také první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Strakova akademie – sídlo vlády ČR Památky

Strakova akademie – sídlo vlády ČR

Strakova akademie, majestátní novobarokní budova, byla postavena roku 1896. Podle přání stavebníka hraběte Jana Petra Straky, sloužila až do 30. minulého století jako studentská kolej pro nemajetné syny českých šlechtických rodin. Od druhé světové války slouží palác jako sídlo vlády naší země.

Jako fénixové z popela: prázdninové výlety na hrady a zámky, které už nemusely existovat

Jako fénixové z popela: prázdninové výlety na hrady a zámky, které už nemusely existovat

Některé hrady a zámky povstaly z popela, jiné z vody. Pojďte se podívat na ty, které poničily požáry či povodně, a přesto je uvidíte ještě hezčí než dřív. Podíváme se rovněž do míst, která se znovu narodila, i když v to doufal už jen málokdo.