Edvard Beneš pocházel z
Kožlan na
Plzeňsku. Studoval na gymnáziu a filozofické fakultě
Univerzity Karlovy v
Praze, a poté v Paříži na Sorbonně a na Svobodné škole politických a sociálních nauk. Ve Francii se rovněž roku 1906 zasnoubil s
Annou Vlčkovou (1885-1974). Ta si na jeho žádost začala říkat
Hana (jméno Anna prý Benešovi připomínalo zklamanou lásku z mládí), a sám si změnil křestní jméno z Eduarda na Edvard. Vzali se v roce 1909 na
Vinohradech v
kostele sv. Ludmily. V té době Beneš vyučoval na pražské obchodní akademii.
Za první světové války se Beneš po boku
Tomáše Garrigue Masaryka stal jedním z vůdců československého odboje a v roce 1918 patřil k zakladatelům první Československé republiky. Od října 1918 do roku 1935 působil jako
ministr zahraničí. Druhým prezidentem Československé republiky byl zvolen po abdikaci T. G. Masaryka 18. prosince 1935.
Funkci zastával do roku 1938, kdy po uzavření Mnichovské dohody na nátlak Němců abdikoval. Během německé okupace do května 1945 žil a politicky působil v exilu, prezidentem protektorátu Čechy a Morava v té době byl
Emil Hácha (1872–1945).
V průběhu války Beneš dosáhl uznání československé exilové vlády u všech spojeneckých států, úřadujícím prezidentem se opět stal v letech 1945–1948. Když v roce 1948 přijal demisi nekomunistických ministrů a pověřil
Klementa Gottwalda sestavením nové vlády, byl už vážně nemocný. Spisovatel a publicista
Ferdinand Peroutka o jeho roli během komunistického státního převratu v únoru 1948 napsal:
„Tento muž potřeboval klid, aby zápolil se svou nemocí. Místo toho se ocitl uprostřed tragédie.“
V květnu 1948 se Beneš naposled pokusil komunistům vzepřít: odmítl podepsat novou československou ústavu, která znamenala konec demokratického státního zřízení. V červnu 1948 abdikoval, jeho nástupcem se stal
Klement Gottwald.
Edvard Beneš zemřel 3. září 1948 v 64 letech v
Sezimově Ústí, kde si za první republiky společně s manželkou nechal na břehu
Lužnice postavit vilu.
Benešova vila je přístupná, demokratickému odkazu druhého československého prezidenta a jeho rodinnému životu v Sezimově Ústí je věnován blízký
památník. Nedaleko je rovněž
hrobka, kde jsou manželé Benešovi společně pochováni.