Hrad Karlštejn založený v roce
1348 zaujímá mezi českými hrady
zcela výjimečné postavení. Jedná se o mohutný kamenný gotický hrad, který stojí na vápencové skalní ostrožně (316 m n. m.) nad stejnojmennou
obcí a skládá se z několika samostatně opevněných částí. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především
sbírek svatých relikvií a říšských
korunovačních klenotů. Poklady byly uloženy v
kapli sv. Kříže, v jednom z nejcennějších dochovaných
evropských gotických interiérů. Dnešní romantická podoba hradu je výsledkem přestavby J. Mockera z konce 19. století.
Karlštejn má čtyři hlavní části:
Předhradí se vstupní branou,
Purkrabství se Studniční věží a
vnitřní hrad, jenž uzavíral
císařský hradní palác s mariánským kostelem, a konečně vlastní vnitřek, kde byla uložena nejdůležitější sakrální stavba,
kapei sv. Kříž. Samotná kaple byla vysvěcena v roce 1357,
přístup do ní měl jen samotný císař a nevyšší duchovní a světští hodnostáři. Karlova soukromou modlitebnou pak byla především kaple sv. Kateřiny v karlštejnském kapitulním kostele Panny Marie. Na hradě byla uchována také
říšská koruna Karla Velikého a
kopí sv. Longina, také některé důležité státní dokumenty.
Zajímavosti královského hradu
Císařský palác sloužil v
době Karla IV. a Václava IV. jako
obydlí panovníka a jeho dvora. V prvním patře se nacházejí místnosti sloužící panovníkovu dvoru. Druhé patro obýval panovník. Nachází se zde Karlova ložnice a reprezentační prostory jako sál předků (Lucemburský sál) či audienční síň – nejlépe dochovaný interiér paláce s dřevěným kazetovým obložením. Z ložnice vede točité schodiště do prostor obývaných královnou a jejími dámami (fraucimorem).
Menší z věží vnitřního hradu, Mariánská věž, je spojena můstkem s císařským palácem. Ve 2. patře se nachází kostel Panny Marie se sakristií. V kostele se zachovaly cenné
nástěnné malby s biblickými výjevy a tzv. ostatkovými scénami, v nichž
Karel IV. přijímá a ukládá ostatky svatých. Autorem maleb je pravděpodobně Mikuláš Wurmser ze Štrasburku. V kostele se dodnes slouží bohoslužby v den výročí úmrtí Karla IV. (29. listopad). Ke kostelu pak přiléhá kaple sv. Kateřiny, která sloužila jako
soukromá oratoř císaře. Stěny kaple jsou obloženy polodrahokamy, nad vchodem se nachází
dvojportrét Karla IV. a jeho třetí manželky
Anny Svídnické.
V prvním patře se nacházejí
pokladnice a klenotnice, kde jsou dnes vystaveny předměty náležející ke karlštejnskému pokladu. V klenotnici je vystavena kopie Svatováclavské koruny.
Prostory v přízemí věže, označované jako
Červenka, sloužily v minulosti mimo jiné i jako
hradní vězení.
Hradní studna je hluboká asi 80 metrů. Nemá vlastní pramen, voda se přiváděla štolou z Budňanského potoka, tekoucího pod hradem. Zařízení na vytahování a spouštění okovu
tvoří kolo, v němž šlapali lidé a uváděli je do pohybu.
Zajímavosti o Karštejně aneb víte, že...
- Za vlády Václava IV. došlo roku 1386 k tragédii, kdy byla na Karlštejně usmrcena Václavova první manželka královna Johanka Bavorská – smrtelně ji pokousal jeden z králových psů a královna vykrvácela.
- V době husitských válek husité neúspěšně obléhali Karlštejn od 20. 5. do 8. listopadu 1422. Hrad byl v rukou příznivců Zikmunda Lucemburského a tvořil opěrný bod katolíků. Husité se snažili hrad dobýt dobovým "bombardováním" – na hrad vypálili 9 032 velkých kamenů, asi 1 882 sudů s fekáliemi (posbíraných z pražských žump) a 22 soudků s ohněm. Mimo to husité na hrad posílali zkažené maso a další odpad. Posádka hradu chránila střechy a dřevěná patra před zničením pokládáním proutí, které se ještě prokládalo kůžemi. Husité se neštítili ani otrávit vodu v potoce, ze kterého hrad čerpal vodu. Ani to jim však nepomohlo a hrad dobyt nebyl.
- Roku 1648 byl hrad dočasně obsazen švédskými vojáky, kteří královský palác vyplenili a hrad zpustošili.
- Na konci 17. století se dostal do majetku českých královen a císařoven. V roce 1755 jej Marie Terezie darovala nově založenému Ústavu šlechtičen v Praze.
- V roce 1812 navštívil hrad císař František I., který vzápětí věnoval peníze na jeho opravu.
- V roce 1886 zahájil architekt Josef Mocker přestavbu v duchu tzv. purismu, která měla hradu navrátit původní gotickou podobu.
- Od roku 1918 je hrad ve vlastnictví státu a je zpřístupněn veřejnosti.
- Teprve v roce 1962 byl vyhlášen národní kulturní památkou.
- Zcela ojedinělá původní nástěnná výzdoba ze 14. stol., soubor 129 deskových obrazů Mistra Theodorika v kapli sv. Kříže (největší na světě) je největší portrétní galerií českých panovníků.
- Hrad se zdvíhá stupňovitě do několika pater, což má symbolizovat jeruzalémskou Svatou horu s chrámem na vrcholu.
- Ženy měly na Karlštejn přístup. Legenda vychází z tohom že Karel IV. vydal příkaz, že "ženám je zakázáno pobývati, lehati a spáti" nejenom v kapli, ale v celé karlštejnské největší věži. Teprve mnohem později Jaroslav Vrchlický v 19. století "zakázal" vstup něžnému pohlaví na celý hrad tak, jak to známe z legendárního snímku Noc na Karlštejně.
- Zdi ve druhém patře Mariánské věže hradního kostela Nanebevzetí Panny Marie pokrývají výjevy z konce světa.
- Skála pod hradem je z devonských zlíchovských vápenců, petrograficky vápenců biomikritových, v nichž jsou hojné černé čočky rohovců, jiskřící při úderu kladivem. Jsou tvořeny tvrdým křemenem.