ÚvodČeská nejHistorickéJosef Thomayer – známý lékař, spisovatel a chodský patriot
Historické

Josef Thomayer – známý lékař, spisovatel a chodský patriot

Narodil se na zámku, ale neměl šlechtický původ: Josef Thomayer (23. březen 1853, Trhanov – 18. říjen 1927, Praha) byl lékař, spisovatel a syn zámeckého zahradníka. Především ale byl hrdý Chod, který na své venkovské kořeny nikdy nezapomněl.
K zámku v Trhanově patří jak pověst o Janu Sladkém Kozinovi a Lomikarovi, tak dva pestrobarevní kohouti, střežící vstup do budovy. Možná šlo o stojany na květiny, možná dobové lampy – jejich původ zkrátka neznáme. Znal je i mladý Josef Thomayer, syn zámeckého zahradníka: v dětství kolem nich chodil každý den. Do trhanovské dvojtřídky rovnou nastoupil do čtvrté třídy, ve studiích pokračoval na gymnázium v Klatovech.

Tam se seznámil s Emilem Frídou, a prý právě Thomayer byl autorem Frídova literárního pseudonymu Vrchlický.
Po studiích medicíny na Karlově univerzitě začal pracovat na interní klinice, a posléze na téměř dvacet let stanul v jejím čele. Už ve třiceti letech se stal docentem, tři roky poté byl jmenován profesorem; na lékařské fakultě učil vnitřní medicínu. Stál také u zrodu moderní neurologie, věnoval se rovněž kardiologii a cévním chorobám, a v roce 1885 spolu s Jaroslavem Hlavou založil odborný časopis Sborník lékařský. Jako jeden z prvních lékařů také na pacienta nahlížel novým pohledem: neléčil lidi jen ve vymezených mezích svého oboru, ale celkově, s veškerými jejich potížemi včetně psychiky.

O rodném Chodsku byl Thomayer přesvědčen, že právě ono je kolébkou české kultury. Traduje se, coby hrdý patriot právě Thomayer poprvé přivedl na Chodsko Jiráska a podsunul mu prý nápad k sepsání Psohlavců. Thomayer byl velmi pracovitý a pilný, v zimě i v létě vstával v pět hodin ráno. Nikdy se neoženil, a tak měl čas na své velké koníčky: cestování, dobré jídlo a pití. Procestoval Řecko, Dalmácii, Francii, Skotsko a Anglii. Krátce před sedmdesátými narozeninami odešel do důchodu, zřejmě kvůli rakovině, které nakonec v roce 1927 podlehl. Knihovnu a výtvarné sbírky odkázal Národnímu muzeu a Národní galerii, jmění odkázal Ústřední matici školské.

Za místo svého posledního odpočinku si zvolil rodný Trhanov; je pochován na místním hřbitově. Připomíná ho pamětní deska na zámku a také bývalý chudobinec, který dal postavit v roce 1908 postavit podle návrhu architekta Antonína Wiehla. Novorenesanční budovu Thomayer v roce 1927 věnoval do správy obce; stojí dodnes a stále v ní jsou sociální byty.

Praze byla na počest Josefa Thomayera pojmenována Thomayerova nemocnice v Krči, která vznikla roku 1954 přestavbou bývalých Masarykových domovů, a Thomayerovo náměstí.
Zahrada Strakovy akademie Příroda

Zahrada Strakovy akademie

V areálu Strakovy akademie, kde sídlí Úřad vlády ČR, je v letní sezóně přístupná reprezentativní zahrada. Obdivovat zde můžete na patnáct tisíc květin i hrající fontánu. Vstup je možný z Kosárkova nábřeží skrze bezpečnostní rám.

Věda a historie není nuda: co nám prozradily exhumace slavných osobností

Věda a historie není nuda: co nám prozradily exhumace slavných osobností

Existuje spousta způsobů, jak nahlédnout do historie. Někdo čte tlusté romány, jiný má rád historické filmy, další navštěvuje muzea, hrady a zámky. A pak jsou tu odborníci: historikové, lékaři, archeologové a antropologové, kteří prozkoumávají hroby a hrobky, staré kosti a další tělesné pozůstatky. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, co se jim podařilo vyluštit při exhumaci známých osobností z českých dějin.

Zámek Trhanov u Domažlic – po stopách Lomikara Památky

Zámek Trhanov u Domažlic – po stopách Lomikara

Zámek Trhanov nedaleko Domažlic zde postavil syn Wolfa Wiléma Wolf Maxmilián Lamingen (zvaný Lomikar)v letech 1676 – 1677. Původní podoba zámku byla empírově pozměněna v roce 1810 rodem Stadionů. Zdejším slavným rodákem byl mimo jiné věhlasný lékař Josef Thomayer.

Japonská zahrada Aizen v Říčanech Příroda

Japonská zahrada Aizen v Říčanech

Jedna z nejrozsáhlejších japonských zahrad v Evropě se nachází v malebném prostředí Říčan, přibližně 20 km jihovýchodně od Prahy. Japonskou zahradu v Říčanech založil Ing. Petr Typlt v roce 1998 podle návrhu Takumi Mizokami. Zahrada byla zpřístupněna veřejnosti 7.7.2007.

Zámek Kopidlno Památky

Zámek Kopidlno

Zámek byl patrně postaven na místě původní tvrze. Jeho dnešní vzhled je výsledkem novorenesanční přestavby ve 2. polovině 19. století provedené Ervínem Šlikem. V současné době v něm sídlí zahradnická škola a je nepřístupný.

Vrch Vítkov v Praze – připomínka české historie Příroda

Vrch Vítkov v Praze – připomínka české historie

Dominanta tyčící se nad Prahou, připomínka slavné české historie – to je pražský vrch, který ve své nejvyšší části dosahuje výšky 270,4 m.n.m. a rozděluje od sebe čtvrtě Karlín a Žižkov.

Zámek Jistebnice s anglickým parkem a oboru Památky

Zámek Jistebnice s anglickým parkem a oboru

Novogotický zámek byl postaven v letech 1878-82 baronem Janem Nádherným. Od roku 1876 sídlo obklopuje anglický park, který navrh významný zahradní architekt František Thomayer.

Čelakovského sady u Národního muzea v Praze Příroda

Čelakovského sady u Národního muzea v Praze

Čelakovského sady se nachází těsně u budovy Národního muzea, mezi ulicemi Vinohradská, Legerova, Škrétova a Mezibranská. Roste zde asi 65 druhů dřevin a během revitalizace v roce 2019 sem byly navráceny původní květiny a byliny.

Strakova akademie – sídlo vlády ČR Památky

Strakova akademie – sídlo vlády ČR

Strakova akademie, majestátní novobarokní budova, byla postavena roku 1896. Podle přání stavebníka hraběte Jana Petra Straky, sloužila až do 30. minulého století jako studentská kolej pro nemajetné syny českých šlechtických rodin. Od druhé světové války slouží palác jako sídlo vlády naší země.

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí Památky

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.