ÚvodČeská nejKulturníFrantišek Antonín Míča – hudební skladatel, kapelník a autor první česky zpívané opery
Kulturní

František Antonín Míča – hudební skladatel, kapelník a autor první česky zpívané opery

Barokní hudební skladatel a kapelník František Antonín Míča (2. září 1696, Náměšť nad Oslavou – 15. února 1744, Jaroměřice nad Rokytnou) se často objevuje ve vědomostních soutěžích, křížovkách a kvízech. Zazní-li otázka, kdo byl autorem první česky zpívané opery, pak by mělo zaznít právě jméno muže, který byl původně komorníkem hraběte Jana Adama z Questenberka.
František Antonín Míča se narodil v Náměšti nad Oslavou, kde jeho otec krátce působil jako varhaník. Pocházel z muzikantské rodiny; hudební vzdělání mu poskytli otec a strýc, talent zdědil i jeho synovec František Adam Míča, osobní přítel W. A. Mozarta.

Po hudebních začátcích u svého otce Míča nastoupil do služeb hraběte Questenberka jako komorník a odcestoval s ním do Vídně. Hrabě měl rád hudbu, ale místo aby si najímal drahé profesionální hudebníky, raději hudbě vyučoval své méně náročné a lacinější poddané. Právě tak tomu bylo s Františkem Antonínem Míčou. Společně s dalšími amatérskými hudebníky se zdokonalil hraním v hraběcí vídeňské kapele, ale protože měl větší talent než jiní, absolvoval zřejmě i kompoziční školení u císařského dvorního kapelníka Antonia Caldary a dvorního skladatele Ignazia Contiho. Kolem roku 1722 se Míča vrátil do Jaroměřic nad Rokytnou, kde nadále působil jako kapelník, skladatel, upravovatel hudebních děl, organizátor operních představení a také příležitostný tenorista.

Míča byl vcelku plodný autor, i když řada jeho děl se nedochovala a z některých existují jen zlomky. Ví se, že šlo jak o drobné skladbičky jako baletní vložky či nové árie do italských oper, tak kantáty, symfonie, oratoria i opery. Ta nejdůležitější se jmenuje O původu Jaroměřic na Moravě, v italském originále L’Origine di Jaromeriz in Moravia. Míča ji zkomponoval v roce 1730 a již ten rok byla na zámku představena nadšenému publiku.

Název klame, opera nemá s pověstí o založení Jaroměřic ani se samotným městečkem nic společného a hlavní postavy by se mnohem lépe vyjímaly v galantních italských operách. Její výjimečnost spočívá v něčem jiném: v době, kdy byla čeština ve vlastní zemi popelkou a vzdělanci by si raději ukousli jazyk, než aby hovořili jazykem služek a čeledínů, hrabě Questenberk požádal jaroměřického děkana Antonína Ferdinanda Dubravia, aby italský text přeložil do češtiny a opera se tak předváděla v obou verzích, italské i české. Je tak známá jako vůbec první opera, která byla přeložena do češtiny a v tomto jazyce také na zámecké scéně v Jaroměřicích provedena.

Jaroměřičtí si operu zamilovali, zejména pak jadrná lidová intermezza, v nichž vystupují dvě postavičky, reprezentující hraběcí poddané. Jejich jména Hajdalák a Bumbalka napovídají, v jakém duchu se asi intermezza nesla a také jak nelichotivě šlechta viděla své poddané. Podle profesora Vladimír Helferta, který si hudbu na jaroměřickém zámku vybral za svou habilitační práci, prý mezi představitelkami Bumbalky vynikala jistá Tereza Davidová; ráda pila a v opilosti pak silně chraptěla. V první česky zpívané opeře tak možná byla i první česká divadelní role, kterou autor psal přímo pro konkrétní herečku.
Po stopách šlechtických rodů: s rodem Althannů na zámek ve Vranově nad Dyjí a další barokní zámky Moravy

Po stopách šlechtických rodů: s rodem Althannů na zámek ve Vranově nad Dyjí a další barokní zámky Moravy

Hrady a zámky se řadí k nejčastějším cílům mnoha turistů a výletníků. Region jižní Moravy nabízí těchto kulturních památek velké množství. Pokud patříte k milovníkům zámeckých interiérů, pak jistě oceníte právě ty barokní, které patřívají k nejhonosnějším. Na jižní Moravě je takových skvostných zámků celá řada – navštívit můžete zámek ve Vranově nad Dyjí, Mikulově, Valticích, Miloticích, ve Slavkově nebo v Lysicích.

Po stopách šlechtických rodů: s rodem Questenberků na Vysočinu do Jaroměřic nad Rokytnou

Po stopách šlechtických rodů: s rodem Questenberků na Vysočinu do Jaroměřic nad Rokytnou

Barokní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou patří k nejkrásnějším zámkům Vysočiny. Ve své nejslavnější době patřily Jaroměřice nad Rokytnou šlechtickému rodu Questenberků, kteří velkolepé sídlo i malé městečko proměnili v jedno z předních center barokní hudby a divadla.

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: dokonale skryté historické skvosty

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: dokonale skryté historické skvosty

Cestopisný cyklus Skryté skvosty, který připravila Česká televize společně s Národním památkovým ústavem a portálem Kudy z nudy, ukazuje ukryté památky. Podívejte se, jaké rozhodně stojí za návštěvu. Připravili jsme pro vás přehled unikátních skvostů v každém kraji České republiky. Druhá řada startuje od 7. 3. 2024!

#světovéČesko a první česká opera na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou

#světovéČesko a první česká opera na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou

Když přijde řeč na slavné české opery, kdekomu se vybaví Prodaná nevěsta, Libuše, Rusalka nebo Její pastorkyňa. Znáte ale tu docela první? Jmenovala se O původu Jaroměřic na Moravě, složil ji František Antonín Míča a poprvé zazněla v roce 1730 na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou.

Jaroměřice nad Rokytnou

Jaroměřice nad Rokytnou

Město mezi Třebíčí a Moravskými Budějovicemi proslavil zejména impozantní barokní zámek s francouzskou zahradou. Svou velkolepostí mnohonásobně předčí všechna barokní sídla na Vysočině, možná jej znáte i z rozmanitých televizních kvízů a vědomostních soutěží.

Festival Petra Dvorského láká na klasickou i popovou hudbu

Festival Petra Dvorského láká na klasickou i popovou hudbu

Od 3. do 17. srpna 2019 proběhne v Jaroměřicích nad Rokytnou, Dalešicích, Dukovanech a ve Valči již 21. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Petra Dvorského. Letos se můžete těšit například na spojení Moravské filharmonie Olomouc a Ewy Farne či The Backwards – Beatles revival. Krásným zážitkem bude jistě i šansonový večer s Chantal Poullain nebo písně a jemný humor Karla Plíhala. Z klasické hudby zaujme František Antonín Míča, koncert duchovní hudby v bazilice sv. Prokopa či melodie Petra Iljiče Čajkovského včetně výběru árií z Evžena Oněgina, Labutího jezera a Louskáčka.

3. 8.9. 8.
Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského 2024

Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského 2024

Jaroměřice nad Rokytnou, Kraj Vysočina
24. 9.
P.S. Iveta

P.S. Iveta

Třebíč, Kraj Vysočina
27. 11.
Eva Urbanová & Barock

Eva Urbanová & Barock

Třebíč, Kraj Vysočina
17. 12.
Sirény na cestách

Sirény na cestách

Třebíč, Kraj Vysočina
1. 5.31. 8.
Dvanáct pokladů Třebíčska

Dvanáct pokladů Třebíčska

Třebíč, Kraj Vysočina
17. 11.
Světlo pro 17. listopad v Třebíči

Světlo pro 17. listopad v Třebíči

Třebíč, Kraj Vysočina