Wolfgang Amadeus Mozart patří mezi nejslavnější a nejhranější skladatele klasické hudby. Narodil se v roce 1756 v
Salcburku. Z rodného domu v Getreidegasse č. 9 se stalo vyhledávané muzeum, které připomíná Mozartovo neobvyklé dětství a rané mládí. Měl šest sourozenců, z nichž však přežila jen
starší sestra Maria Anna, zvaná Nannerl. Jejich ctižádostivý
otec Leopold, koncertní mistr a skladatel u dvora salcburského arcibiskupa, od roku 1762 předváděl umění svých talentovaných dětí u královských a knížecích dvorů po celé Evropě. Ve pouhých šesti letech se malý Mozart vydával na koncertní turné napříč Evropou. Na přelomu let 1767 a 1768 pobývali Mozartovi v
Brně a
Olomouci, když prchali před epidemií černých neštovic.
Po několika roztržkách s novým salcburským arcibiskupem, který měl pro cesty Leopolda Mozarta a jeho syna mnohem méně pochopení než jeho předchůdce a vyžadoval plnění povinností v dvorní hudbě, v roce 1781 Mozart odešel do Vídně. Tam se pokoušel uživit jako umělec na volné noze: skládal opery, vystupoval na koncertech a docházel do šlechtických rodin jako učitel hudby. 4. srpna 1782 se proti vůli rodičů oženil s
dcerou své bytné Constanze Weberovou. Narodilo se jim šest dětí, ale přežily jen dvě,
Carl Thomas (1784–1858) a
Franz Xaver Wolfgang (1791–1844). Ten zemřel při pobytu v Čechách, v
Karlových Varech, kde mu jeho partnerka
hraběnka Josephine Baroni-Cavalcabò dala zhotovit náhrobek.
Poprvé do
Prahy přijel Wolfgang Amadeus Mozart
11. ledna 1787, aby v Nosticově, dnešním
Stavovském divadle dirigoval
uvedení Figarovy svatby. Byl hostem hraběte Johanna Josepha Franze Antona Thuna, a to v jeho horním paláci, dnešním sídle velvyslanectví Velké Británie. Když se Mozart pražskému publiku představil
19. ledna 1787 na své hudební akademii i jako klavírista a skladatel, zazněla tam
ve světové premiéře i symfonie D dur, zvaná Pražská.
Tehdy také přijal objednávku na novou operu: to byl
Don Giovanni, kus, který dokončil krátce před premiérou a
poprvé byl uveden 29. října téhož roku při Mozartově druhém pražském pobytu. Oslavovaný skladatel navázal v
Praze řadu kontaktů, zejména s
manželi Josefinou a Františkem Xaverem Duškovými. Byl častým hostem v jejich
příměstské usedlosti na Bertramce, při přípravách premiéry Dona Giovanniho bydlel kousek od divadla v
hostinci U tří lvů na
Uhelném trhu.
Další dvě návštěvy byly krátké, Mozart se zastavil jen na pár hodin či jediný den na cestách po Evropě.
Posledním pražským Mozartovým úspěchem byla
premiéra opery La clemenza di Tito 6. září 1791 při oslavách korunovace Leopolda II. českým králem. Nikdo v té době netušil, že
za čtvrt roku bude Mozart po smrti.
O několik týdnů později pak ve Vídni v předměstském Divadle na Vídeňce Mozart uvedl
operu Kouzelná flétna. Poslední monumentální dílo,
Requiem, už nestihl dokončit, zemřel
5. prosince 1791 ve věku 35 let, patrně na infekční chorobu. Pražané již 14. prosince uspořádali na jeho počest zádušní mši v
chrámu sv. Mikuláše na
Malé Straně. Účastnily se jí čtyři tisíce lidí a zaznělo
Rosettiho Requiem; sólový sopránový part zpívala
Josefina Dušková.