ÚvodČeská nejHistorickéQuestenberkové – šlechtický rod, který stál u vzniku první české opery

Přidat foto

Zobrazit mapu

Zobrazit vzdálenost

Historické

Questenberkové – šlechtický rod, který stál u vzniku první české opery

opera šlechta Jan Adam Jaroměřice nad Rokytnou Kraj Vysočina Marie Terezie Habsburská Rudolf II. kníže zámek kostel František Václav Míča Trčkův hrad klášter francouzský park soutěž

Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou je barokní perlou Vysočiny. Vznikl v první polovině 18. století a nechal ho postavit hrabě Jan Adam z Questenberku. Majitel jaroměřického panství miloval italskou operu a malé městečko proměnil v živé kulturní centrum.

Uložit

Navštívit

5 z 5 (2x hodnoceno)

1 nejméně / 5 nejvíce

Popularita článku: 12 %

</> Embedovat

Questenberkové pocházejí z Durynska, a ačkoli nepatřili ke staré české šlechtě, přesto se výrazně zapsali do našich dějin. Na sklonku 16. století přišli do Prahy tři bratři, Kašpar, Gerhard a Heřman Questenberkové, a hledali uplatnění u dvora císaře Rudolfa II. Kašpar vstoupil k premonstrátům do Strahovského kláštera a po bitvě na Bílé hoře se stal jedním z nejhorlivějších rekatolizátorů, jeho bratři výhodně skupovali majetky zkonfiskované evangelíkům. Zatímco Heřman se usadil na Podbořansku, Gerhard v roce 1623 koupil panství Jaroměřice nad Rokytnou a o rok později panství v Bečově nad Teplou.

Díky přátelským vztahům s habsburskými císaři Questenberkové rychle stoupali ve dvorní hierarchii, od svobodných pánů přes rytířský stav až mezi hrabata. Posledním členem rodu byl Jan Adam z Questenberka (1678–1752). Studoval na pražské univerzitě a při cestách po Evropě se seznámil s pokrokovými myšlenkovými proudy. Renesanční zámeček v Jaroměřicích nad Rokytnou přestavěl v okázalé barokní sídlo, jehož součástí byl i divadelní, hudební a taneční sál, knihovna, galerie a čínský kabinet. K zámeckému areálu patřila také velká barokní zahrada na obou březích říčky Rokytné. Protože miloval italskou operu, z členů zámeckého personálu sestavil soubor i kapelu v čele s kapelníkem Františkem Antonínem Míčou (1696–1744), autorem první česky zpívané opery.

Hrabě Questenberk byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství měl dceru, jeho druhá manželka byla Marie Antonie, starší sestra Václava Antonína knížete z Kounic-Rittbergu, majitele Slavkova. Hrabě Questenberk zemřel bez mužských potomků, majetek v závěti odkázal Dominiku Ondřeji Kounicovi, mladšímu synovi knížete Václava Antonína. Tomu Marie Terezie dovolila připojit ke jménu a erbu jméno a znak vymřelých Questenberků a nadále se psát z Kounic-Rittberg-Questenberku.

GPS:: 49,093600 15,891811

Region:: Kraj Vysočina

Oblast:: Třebíčsko – moravská Vysočina

Město:: Jaroměřice nad Rokytnou

Tipy na výlet:: Jaroměřice nad Rokytnou a okolí

Nahlásit neaktuální obsah

Po stopách šlechtických rodů: s rodem Althannů na zámek ve Vranově nad Dyjí a další barokní zámky Moravy

Hrady a zámky se řadí k nejčastějším cílům mnoha turistů a výletníků. Region jižní Moravy nabízí těchto kulturních památek velké množství. Pokud patříte k milovníkům zámeckých interiérů, pak jistě oceníte právě ty barokní, které patřívají k nejhonosnějším. Na jižní Moravě je takových skvostných zámků celá řada – navštívit můžete zámek ve Vranově nad Dyjí, Mikulově, Valticích, Miloticích, ve Slavkově nebo v Lysicích.

Podmokelský poklad – největší zlatý poklad v Evropě

V červnu 1771 se po prudkých deštích rozvodnil potok protékající obcí Podmokly na Rokycansku. V jeho podemletém břehu pak 12. června objevil místní nádeník Janota dosud největší objevený zlatý poklad v Evropě. Vážil čtyřicet až padesát kilogramů a obsahoval několik tisíc mincí, které by dnes měly hodnotu asi půl miliardy korun.

#světovéČesko a první česká opera na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou

Když přijde řeč na slavné české opery, kdekomu se vybaví Prodaná nevěsta, Libuše, Rusalka nebo Její pastorkyňa. Znáte ale tu docela první? Jmenovala se O původu Jaroměřic na Moravě, složil ji František Antonín Míča a poprvé zazněla v roce 1730 na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou.

Po stopách šlechtických rodů: s rodem Questenberků na Vysočinu do Jaroměřic nad Rokytnou

Barokní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou patří k nejkrásnějším zámkům Vysočiny. Ve své nejslavnější době patřily Jaroměřice nad Rokytnou šlechtickému rodu Questenberků, kteří velkolepé sídlo i malé městečko proměnili v jedno z předních center barokní hudby a divadla.

Památky

Klášterní komplex v Želivě – klášter premonstrátů s pohnutou minulostí

Klášter Želiv byl založen už ve 12. století knížetem Soběslavem. V padesátých letech zde byl internační tábor pro kněze a řeholníky. Želiv však není jen klášter, ale je to celý komplex staveb – klášter s kostelem Narození Panny Marie, konvent, opatství, Trčkův hrad či renesanční dům s palírnou.

Příroda

Vrch Amálie s altánkem

Na vrchu Amálie u lesní cesty mezi Hředlemi a Krušovicemi nechal v roce 1823 kníže Karel Egon II. z Fürstenberku vystavět pro svou ženu, kněžnu Amálii Bádenskou, romantický altán. Přes vrch vede červená značka z Krušovic do Hředle.

Památky

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou – barokní skvost Vysočiny

Barokní zámek v Jaroměřicích se řadí k nejmohutnějším stavbám první poloviny 18. století u nás i v Evropě. Reprezentační prostory zámku si zčásti zachovaly svou původní podobu, zčásti jsou volně instalovány v duchu šlechtického životního stylu 18. a 19. století.

Jaroměřice nad Rokytnou

Město mezi Třebíčí a Moravskými Budějovicemi proslavil zejména impozantní barokní zámek s francouzskou zahradou. Svou velkolepostí mnohonásobně předčí všechna barokní sídla na Vysočině, možná jej znáte i z rozmanitých televizních kvízů a vědomostních soutěží.

Památky

Kostel sv. Jiří v Bečově nad Teplou

Původně gotický kostel byl v průběhu let přestavován. Dnešní podobu získal přestavbou po požáru v letech 1763 až 1767 zednickým mistrem F. Pöperlem za účasti truhláře F. Liebnera. Kostel byl obnoven roku 1834, věž dokončena roku 1885 podle starých Pöperlových plánů z roku 1767 J. Schobertem.