Jiří Wolker se narodil v
Prostějově, v měšťanské rodině bankovního úředníka. Básně, pohádky a povídky začal psát během studií na prostějovském gymnáziu, dnešním
Gymnáziu Jiřího Wolkera. Některé z nich se objevily v jeho první významné básnické sbírce
Host do domu. Několik
památníků připomíná rok 1916, kdy se Wolker účastnil
prvních skautských táborů a výprav pod vedením
Antonína Svojsíka v
Orlovských lesích nedaleko
Lipnice nad Sázavou. Prázdniny obvykle trávil u rodičů své maminky ve
vile Bellevue na
Svatém Kopečku u Olomouce. Vzpomíná na ni v
básni Svatý Kopeček, která začíná verši:
Žlutavý kostel vlá na hoře zelené,
to je korouhev této krajiny tiché a svěcené,
to je Svatý Kopeček u Olomouce, místo pro poutníky a výletníky.
V roce 1919 Wolker nastoupil na právnickou fakultu
Univerzity Karlovy v
Praze. Podobně jako řada dalších umělců vstoupil do nově založené komunistické strany a stal se členem
literární skupiny Devětsil. Jeho osud se tragicky změnil v dubnu 1923, kdy mu lékaři diagnostikovali tuberkulózu. Léčil se v
Tatranské Poliance ve Vysokých Tatrách a na
chorvatském ostrově Krk, ale nemoc rychle postupovala. Pár měsíců před smrtí si Wolker složil vlastní veršovaný epitaf:
Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět
a pro spravedlnost jeho šel se bít.
Dřív než moh’ srdce k boji vytasit,
zemřel – mlád dvacet čtyři let.
Nakonec se ani čtyřiadvaceti let nedožil, zemřel v
Prostějově 3. ledna 1924 a je pochován na městském hřbitově. Připomíná ho
pomník na
náměstí Svatopluka Čecha,
pamětní deska s bustou na rodném domě a
socha na náměstí T. G. Masaryka: navždy mladý Wolker tu sedí na lavičce a pozoruje svůj rodný dům.