Lea Vivot se narodila v
Šumperku jako
Drahomíra Hekelová. Vystudovala
Střední uměleckoprůmyslovou školu v
Praze. V roce 1968 emigrovala do
Itálie, kde navštěvovala sochařské kursy modernisty
Marina Mariniho. Odtud odešla do Kanady, kde obdržela stipendium kanadské vlády na studium na Ontario College of Art. Ve studiu umění pokračovala dále v New Yorku. Pracuje a žije střídavě v Kanadě, USA a v Mexiku, vedle sochařství se věnuje i kresbě a grafice. Pravidelně se vrací do České republiky, v roce 2007 získala
Cenu Olomouckého kraje za přínos v kultuře.
Lea Vivot má tři syny, jeden z nich v dětství zemřel. Výrazem díků a ocenění péče, kterou mu věnovali lékaři v Dětské nemocnici v Torontu, se stala
Lavička nekonečná. Socha instalovaná před torontskou nemocnicí má kopii v
Praze, společně se
sochou Mateřství ji najdete v
areálu Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí. Další socha
Matka s dítětem aneb Lavička vzkazů je umístěna v
Šumperku na
náměstí Míru, ve stejném městě na Hlavní třídě pak je
sousoší Radost z deště. Variace tohoto námětu jsou i na dalších místech po světě.
Další sochy Ley Vivot najdete v
Praze v
Pařížské ulici (Otec, syn a pes, Dívka s motýlem), před
O2 arenou (Bruslaři) a v
Plzni na
náměstí Republiky před
Muzeem loutek (
Spejbl a Hurvínek).