Kde čekají pánové a dámy na lavičkách?
Královstvím všech povalečů je
měděná vyšetřovací pohovka, která stojí v
Příboře před
rodným domem Sigmunda Freuda. Proč právě pohovka? Protože obrázek či představa vyšetřujícího lékaře-psychoanalytika a pacienta ležícího na pohovce k Freudovi zkrátka patří. A byla to dobrá volba, protože jen málokdo odolá a neposlechne motto, jímž pohovka vybízí kolemjdoucí:
Usaď se a rozjímej, vstaň a konej! Přijeďte si i vy poležet do
Příbora!
Máte rádi
Tankový prapor, Zbabělce, Inženýra lidských duší, Mirákl, Prima sezonu a další díla
Josefa Škvoreckého? Pak se s jejich autorem můžete vyfotit, a to na
lavičce uprostřed náměstí v
Náchodě. Spisovatel tu sedí s brejličkami, nohou přes nohu a kloboukem položeným vedle sebe, zády pěkně k místnímu
zámku „vršku kulatého“ – to abyste na fotkách měli pěkně pohromadě vše, co je pro město typické.
Na lavičce také sedí
hrdina Haškova humoristického románu Josef Švejk; přisednout si k němu můžete před radnicí v
Kralupech nad Vltavou, pokud vám nebude vadit, že vedle vás sedí ještě bronzový pes a pod lavičkou leží bronzové psí hovínko s mouchou, rovněž bronzovou. V
pražských Dejvicích před
Divadlem Spejbla a Hurvínka sedí a stojí
oba loutkoví hrdinové na lavičce; pohodlně se k nim vejde celé hejno dětí i pár dospělých.
U radnice v
Šumperku zase objevíte
Lavičku vzkazů s poselstvími a podpisy lidí, kteří mají rádi své město. Autorkou je
Lea Vivot, zdejší rodačka, která Šumperku darovala několik replik svých soch. Na Hlavní třídě se můžete zastavit u
sochy Radost z deště se dvěma dětmi a deštníkem, z dílny stejné autorky vzešla i
Lavička neřesti v
Praze-Vysočanech před budovou Sazky,
sousoší Ice Time neboli
Život hrou před
pražskou O2Arenou a další díla.
Objímejte je!
Stejně jako Lea Vivot má české kořeny i
Anna Chromy, rodačka z
Českého Krumlova, jejíž sochy najdete na řadě míst
Prahy. K nejtajemnějším patří
Il Commendatore u
Stavovského divadla,
socha komtura v podobě dutého zřaseného pláště bez tváře. Přezdívají mu Nazgûl nebo mozkomor, ale má připomínat premiéru
Mozartova Dona Giovanniho ve
Stavovském divadle roku 1787. Na
Senovážném náměstí tančí její
Čeští muzikanti, kde jednotlivé sochy představují řeky – socha s mandolínou je indická
Ganga, flétna jihoamerická
Amazonka, houslistka
Dunaj a trubač
Mississipi. Opodál stojí ještě probouzející se
Nil, pod ním pak objevíte pítko.
Na své sochy nezakazuje lidem lézt ani
sochař a malíř Michal Olšiak, ostatně některé jeho výtvory mají dokonce schůdky, abyste na ně vyšplhali pohodlněji. Část najdete na
Hamerském vycházkovém okruhu na
Vysočině, v
Chotěboři můžete sehrát šachovou partii s jeho
Čertem, před hotelem U hrocha ve Škrdlovicích zase s
hrochy a
dvě veselé houby se na vás usmějí ve Fryšavě pod Žákovou horou. Spousta lidí se také fotí v Panské ulici v
Rychnově nad Kněžnou s
hrdiny Poláčkova románu Bylo nás pět anebo s
malým plačícím a ztraceným Marťanem, který sedí mezi skalami u
horského hotelu Ještěd. Autorem bronzové sochy je
Jaroslav Róna.
Ostrava s liškou v náručí
Na další uměleckou lavičku s bronzovou sochou v životní velikosti se můžete přijet podívat do
Ostravy. Stojí na
Jiráskově náměstí, nazývaném také
Kuří rynek. K selfie v Ostravě vám tady bude pózovat
Leoš Janáček s liškou Bystrouškou v náručí. Plastika Leoše Janáčka symbolizuje propojení
Ostravy se slavným skladatelem. V
Ostravě působí
Janáčkova filharmonie, koná se hudební festival Janáčkův máj, který se spojil s hudebním festivalem v
Hukvaldech pod názvem Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka. V
Ostravě v srpnu 1928 snad nejslavnější a mezinárodně nejuznávanější český skladatel zemřel
Vyfoťte se u zvířátek!
Spousta moderních soch se zaměřuje na říši zvířat. Tak například vůbec
největší psí socha je Chodský pes Michala Olšiaka na vrchu Hrádek u Újezda. Zajímavostí je, že socha je dutá a
úzkými dvířky se do jejích útrob dostanou nejen děti, ale i pružnější a tenčí dospělí. V
Kryštofově Údolí u
Liberce se zace nachází velmi svérázná kašna
voříška čůrajícího na patník. Autor nápadu, místní patriot Martin Chaloupka, se netají tím, že se nechal inspirovat Bruselem.
A teď pozor – hádejte, jaké zvíře si vyfotíte na
chuchelském dostihovém závodišti? Nebudeme vás napínat, ale vězte, že kůň to určitě nebude – v parkurovém areálu totiž najdete
ocelového žraloka z centimetr tlustých
nerezových ocelových plechů. Původně byla zhotovena pro výstavu NordArt v Německu a ačkoli je velmi zdařilá, na koňském závodišti působí velmi výstředně. Neopak před dostihovým centrem v Zámrsku naleznete
pomník dostihového koně Peruána. Socha z bronzu stojí tam, kde kůň žil, trénoval a kde také v roce 2017 uhynul. Výjimečný kůň dokázal
třikrát za sebou zvítězit ve Velké pardubické a bezpočtu dalších dostihů.
Nedaleko vrcholu
Králického Sněžníku objevíte něco opravdu nečekaného – je zde
kamenná soška slůněte! Byla postavena v roce 1932 na paměť 10. výročí založení skupiny Jescher. Cílem skupiny bylo kulturně spojit Čechy a Němce. Významově jasnější je
liška Bystrouška v
oboře Hukvaldy na bludném kamenu.
Hukvaldy, coby rodiště Leoše Janáčka připomínají nejen veselou postavu chytré lišky z mistrovy opery, ale i skladatele a jeho dílo dosahující celosvětového ohlasu. Původně se liška Bystrouška objevila v pohádce spisovatele Rudolfa Těsnohlídka a jejím rajónem byly lesy u
Brna.