Vojtěch Sucharda – známý sochař, řezbář a zakladatel Říše loutek

Muzeum v Nové Pace má vlastní historickou expozici a výstavní prostory v bývalém rodinném domě uměleckého rodu Suchardů.

Tajný tip Pražanů zní: nechte stranou nejznámější místa historického centra, vyhněte se stovkám či tisícům dalších návštěvníků i místních a pojďte prozkoumávat město jinak. Třeba na trase z Hradčan do Bubenče – a nemějte obavy, ač se občas dostanete do blízkosti turisticky frekventovaných míst, pohodlně se jim vyhnete.

Tvůrce rozkročený mezi dobovou secesí a moderním funkcionalismem zanechal nesmazatelnou stopu v Hradci Králové i na jiných místech. Kde? To vám prozradí portál Kudy z nudy.

Pokud se chcete seznámit s kterýmkoliv členem uměleckého rodu Suchardů, měli byste začít v Nové Pace a okolí, kde je připomínají spousty zajímavých děl. Na přelomu 19. a 20. století navázali na sochařské a řezbářské dovednosti svých předků dva bratři Suchardové, Stanislav a Vojtěch. Pojďte se s portálem Kudy z nudy seznámit s jejich působením v Praze.

Vilu se zahradou a ateliérem zapsanou v seznamu kulturních památek ČR a chráněnou jako nemovitou památku navrhoval architekt Jan Kotěra.

Soška Houbaře na kašně na náměstí 9. května pochází z roku 1938, a je dílem akademického sochaře, svrateckého rodáka Antonína Odehnala, který její návrh městu věnoval.

Muzeum se nachází v Suchardově vile vybudované podle projektu architekta Jana Kotěry v letech 1904 – 1906. Hlavní prostory Suchardovy vily se dodnes dochovaly ve stavu, jak byly před více než sto lety Kotěrou navrženy, a to i včetně interiérových detailů.

Dominantní budovou celého Mariánského náměstí je Nová radnice, sídlo Magistrátu hl. města Prahy, od roku 1945 působiště primátora a úřadů, které sem byly přestěhovány po zničení hlavního křídla Staroměstské radnice v květnu 1945.

Hlavní nádraží není jen největší železniční stanice v České republice, kde denně odbaví až 100 tisíc cestujících, patří také k nejhezčím secesním památkám Prahy. Historická budova a hala nad kolejištěm jsou dokonce vůbec největší secesní památkou České republiky. Železniční provoz tu byl zahájen 14. prosince 1871 a od té doby nádraží funguje prakticky nepřetržitě.

Budova České spořitelny v Praze na rohu Rytířské, Melantrichovy a Havelské ulice byla postavena původně pro Městskou spořitelnu pražskou, která byla zřízena roku 1875 jako ryze český peněžní ústav.

Administrativní a obchodní budova na dolním konci Václavského náměstí vznikala podle dispozice Viléma Tierhiera v letech 1898-99, průčelí ve stylu velmi rané secese upravil Jan Kotěra (1899). Pozoruhodné jsou především reprezentativní prostory předního traktu 1. patra.