Slavných Čechů ale prošlo
Litomyšlí více.
Například celých čtrnáct let zde na gymnáziu učil
Alois Jirásek (a nechal se tu inspirovat ke svojí Filosofské historii), krátce po svatbě se sem s manželem přestěhovala a nějakou dobu žila i
Božena Němcová. My se dnes ale vypravíme za někým méně známým.
Portmoneum a Krvavý román Josefa Váchala
Josef Váchal, který dnes patří ke kultovním autorům, byl za svého života nedoceněný
umělec samorost. Jeho mystická tvorba ale vždy našla své obdivovatele. Jedním z nich byl amatérský tiskař
Josef Portman z
Litomyšle, který v roce 1920 pozval Josefa Váchala, aby mu vyzdobil dům. Díky tomu a rozsáhlé rekonstrukci v 90. letech se nám dochovala jedna z nejbizarnějších výzdob interiérů. Dnes slouží
Portmoneum jako muzeum a byla by velká škoda jej při návštěvě Litomyšle minout. V
Litomyšli najdete i Váchalovu ulici, kde se nachází sgrafita na motivy jeho
Krvavého románu. Jako vášnivý sběratel a znalec sešitů lidového čtení vytvořil Josef Váchal z lásky k žánru humornou parodii brakového krváku. Děj románu byl situován do fiktivního sanatoria Mors Vetera (Stará smrt) vedeného šíleným psychiatrem Dr. Řimsou. knihu, Knihu Váchal nejen napsal, ale také sám vysázel, ilustroval vlastními brutálními dřevořezy, a pak dokonce i sám vydal. Stopa Josefa Váchala vede v
Litomyšli i do dnešního
hotelu Aplaus. Stojí na původním místě, kam rád chodíval
Josef Váchal na jídlo. Tamní restaurace na slavného umělce odkazuje jak svým příznačným názvem „Bohém“, tak i vyobrazením mistra samotného hned u vchodových dveří. Skvěle se zde najíte také – zdejší pokrmy jsou vařeny z prvotřídních surovin a mají základ v tradiční české kuchyni.
Kuchařka, básnířka a spisovatelka Magdalena Dobromila
Když už je řeč o jídle, musíme vzpomenout legendární
Magdalenu Dobromilu Rettigovou, kterou má většina z nás zafixovanou v paměti, jako skvělou kuchařku. To je ovšem jen jedna polovina její osobnosti. Ta druhá se věnovala
vlastenectví, psala
povídky,
básně i
divadelní hry (ve své době byla velmi ceněna hra Bílá růže), příspívala mimo jiné do časopisu Květa a velmi aktivně se účastnila společenského a kulturního života v
Litomyšli. Do města se přistěhovala spolu se svým
manželem – právníkem
Janem Aloisem Sudipravem Rettigem. Jako úředním státní správy musel pracovat na přiděleném úřadě, takže se často stěhovali. Do
Litomyšle přišli v roce
1834 a už zde zůstali. Zpočátku bydleli nedaleko proboštského kostela, ale pak se přestěhovali do
nárožního domu na Špitálku, dnešním
Toulovcově náměstí, vedle kostela Rozeslání sv. Apoštolů. Pro mnohé čtenáře bude možná překvapením, že Magdalena vlastně moc neuměla česky. Její výchova i výuka probíhala v
němčině a teprve později začala docházet na
setkání obrozeneckých rodin, kde se účastníci
snažili česky mluvit. A tak její memoáry byly ještě psané v němčině, zatímco nejslavnější kuchařka již česky.
A proč se
Domácí kuchařka stala tak populární pro mnoho generací? Důvod byl v její lidovosti, byla totiž určena "pro všechny", ne pouze pro mistry kuchaře nebo rodiny z nejvyšších vrstev. Recepty měly sloužit pro „
dívčinky v malých městech, jakož i na statcích, zámcích, farách a dědinách“. Neobsahovaly luxusní či těžko dostupné ingredience, příprava jídel nebyla příliš náročná (na svou dobu) a navíc byla dobře
krok za krokem popsaná. Rettigová také pořádala
soukromé kurzy vaření a soustředila se na dívky z nižších sociálních vrstev, kterým se snažila předat své kuchařské umění, zkušenosti z vedení domácnosti a také v nich probudit lásku k české literatuře. Kromě toho
založila nadaci pro studium chudých dívek v Litomyšli, kterou i později finančně podporovala. Snad jen její manžel Jan Alois příliš nedoceňoval její stálé kulinářské experimenty a podle svého vyjádření ji často prosil, aby "uvařila něco normálního". Paní Magdaléna se zase ve svém životopise nechala slyšet, že kdyby byla znovu mladá "raději by se ze skály vrhla, než do manželství vešla". Nicméně její kuchařka se zdá být nesmrtelná – od
prvního vydání v roce 1826 vychází dodnes. Ve vydání z roku 1986 najdete mimo originálních receptur také výběr z jejích beletristických prací a dopisů.
Stezkou po stopách Bedřicha Smetany
Nejslavnějším litomyšlským rodákem je
slavný český hudební skladatel Bedřich Smetana. Spolu s
Antonínem Dvořákem se považuje za zakladatele české národní hudby. Narodil se v zámeckém pivovaru v
Litomyšli roku 1824, kde díky svému otci Františku Smetanovi – hráči amatérského smyčcového kvartetu, nalezl zalíbení v hudbě. Během svého života se
Bedřich Smetana věnoval hudbě, skládal opery i jiná hudební díla a zároveň
hudbu vyučoval. Jeho opery jako například
Dalibor, Libuše, Hubička či
Prodaná nevěsta jsou známé po celém světě. Mezi jeho další významná díla patří cyklus symfonických básní
Má vlast a její zřejmě nejznámější část Vltava. Z jeho díla dále připomeňme, kromě již zmíněných oper, kantátu
Česká píseň, dva
smyčcové kvartety, dvě dua
Z domoviny a rozsáhlé dílo
klavírní.
Místy na kterých strávil první roky svého života, vás provede
Stezka po stopách Bedřicha Smetany. Začíná u jeho sochy na
Smetanově náměstí (původně Horní a Dolní). V
domě č.p 61 rodina i s malým Bedřichem bydlela mezi lety
1825 až 1831. Poté se přestěhovala z
Litomyšle do
Jindřichova Hradce kvůli zaměstnání Františka Smetany. Dům má růžovou pozdně barokní fasádou s rokokovými prvky a podloubí. Nachází se
mezi radniční věží a morovým sloupem. Na nábřeží řeky Loučné stojí
Smetanův dům, secesní budova z roku 1905, postavená podle návrhů plzeňských architektů Šůty, Šulce a Velflíka. Byl otevřen Smetanovou operou
Dalibor v provedení místních nadšenců. Budova byla míněna jako
divadelní a koncertní sál. Velký sál s balkóny pojme až 650 návštěvníků. V současné době se zde konají plesy, divadla, taneční vstoupení, koncerty a některé pořady v rámci festivalu
Smetanova Litomyšl.
Rodný byt Bedřicha Smetany najdete v budově bývalého zámeckého pivovaru.
Bedřich Smetana se narodil v
Litomyšli 2. března 1824. Matka Bedřicha,
Barbora Smetanová, vyprávěla, že
měla před narozením chlapce živý sen, ve kterém se jí zjevil anděl a zvěstoval jí, že bude chlapec velkým hudebníkem, a kázal, aby mu dala jméno Fridrich a také hudební vzdělání. Otec
František Smetana byl
hraběcím sládkem v zámeckém pivovaru. Bedřich byl
jedenáctým dítětem a prvním synem. Rodina zde bydlela pouze rok, pak se odstěhovali na náměstí do domu čp. 61. V bývalém zámeckém pivovaru se nachází
Smetanův rodný byt. V těchto prostorách je zpřístupněna stálá expozice věnovaná
Bedřichu Smetanovi. Kromě jiného zde uvidíte originální brýle, stůl Bedřicha Smetany, fotografie a záznamy ze života. V
dámském hudebním salónku na
zámku Litomyšl se konalo
první vystoupení Bedřicha Smetany před veřejností. Bylo mu tehdy pouhých šest let a hrál zde na klavír pro samotnou paní hraběnku!
Kam se v Litomyšli ještě podívat? A jaké osobnosti zde ještě objevíte?
Na Smetanově náměstí bydlela nejen rodina Smetanova. Novogotický dům č. 25 za Smetanovým pomníkem připomíná dalšího významného obyvatele města – Aloise Jiráska. Když se Jirásek do města přistěhoval, tak Bedřichu Smetanovi bylo kolem 50 let. Jirásek však s městem splynul a v jeho dílech se Litomyšl nachází např. v jednom dílu F. L. Věka, Otci nebo Lucerně.- Vedle v domě č. 27 bydlela Božena Němcová s rodinou, když se jí narodil syn Karel. Paní Božena se do Litomyšle ještě jednou vrátila, ale bydlela už na jiném místě.
- Na náměstí se také nachází stará radnice, kterou zdobí orloj a pod ním je ve zdi tzv. litomyšlský loket (asi 59 cm) – stará délková míra.
- Na Šantově náměstí stávala tiskárna, kterou vlastnil Josef Augusta. V této tiskárně vyšla první povídka Josefu Kajetánu Tylovi, za niž prý místo honoráře dostal obnošený frak a následně u Augusty vydával v roce 1860 časopis Obrazy života Jan Neruda a své spisy také Božena Němcová.
- V Litomyšli je stále poklidný běh života a člověk zde nalezne odpočinek od každodenního stresu, proto byla Litomyšl v roce 2012 vyhlášena prvními českými lázněmi ducha.
Mezi náměstím a zámkem projdete klášterními zahradami. V areálu naleznete altán, kavárnu a sousoší, které městu daroval sochař Olbram Zoubek.- Zámek Litomyšl patří k nejkrásnějším renesančním stavbám ve střední Evropě a jeho zdi a štíty zdobí originální sgrafity. Na zámku je několik prohlídkových okruhů a pro rodiny s dětmi je určena návštěva věže plné strašidel. Od roku 2024 je navíc otevřen celoročně. Traduje se, že sgrafita se neopakují a každý motiv je unikátní, tak se zkuste na zámek podívat a ověřit si, že je to pravda.