ÚvodČeská nejOsobnostJan Skácel – jeden z nejslavnějších moravských básníků
Osobnost

Jan Skácel – jeden z nejslavnějších moravských básníků

Verše básníka Jana Skácela (7. února 1922, Vnorovy – 7. listopadu 1989, Brno) jsou obrazem jižní Moravy. Najdete v nich to, co v krásných lidových písničkách: lásku a radost, dětství i stárnutí, venkovskou krajinu, tekoucí vodu, víno, vítr, samotu i stesk. Básník milovaný a zakázaný odešel deset dnů před sametovou revolucí v nedožitých 67 letech.
Jan Skácel se narodil v jihomoravských Vnorovech. Oba rodiče byli učitelé a v roce 1927 se přestěhovali do Poštorné. Jan studoval gymnázium v Břeclavi a studia dokončil za druhé světové války v Brně-Králově Poli, kde také s rodiči bydlel, a to na rohu Vodovy a Moskevské, dnešní Skácelovy ulice. Za války byl totálně nasazen na stavbách v Rakousku, po osvobození studoval na filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V roce 1948 začal pracovat jako redaktor kulturní rubriky brněnského listu Rovnost, od roku 1952 působil v literárně-dramatickém oddělení brněnského rozhlasu. Jeho posledním působištěm byl literární měsíčník Host do domu, který několik let vedl.

Zlom přišel po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968: básník i jeho dílo se ocitli na indexu. Skácel dál žil v Brně, ale v osamělosti, bez zaměstnání i bez možností publikovat. Chránila ho jen štědrost přátel a obdivovatelů. Psal dál, upravoval divadelní texty, ale jeho knihy zmizely z knihoven, básně a nedostupné sbírky se šířily pouze v samizdatu nebo vycházely v exilových nakladatelstvích. Mírné uvolnění přišlo v 80. letech, kdy jeho verše inscenovalo brněnské Divadlo Husa na provázku, ale pádu totalitního režimu se Jan Skácel nedožil. Zemřel na rozedmu plic a zástavu srdce 7. listopadu roku 1989, deset dní před sametovou revolucí. Smuteční obřad v Brně-Židenicích probíhal ve zjitřené politické atmosféře za obrovské účasti smutečních hostí pouhé dva dny před 17. listopadem. Je pochován na brněnském Ústředním hřbitově, kde jeho hrob zdobí busta od Františka Navrátila.

Skácelovy sbírky vycházejí dodnes, na slova některých jeho básní složil písně Jiří Pavlica z Hradišťanu, například známou skladbu Modlitba za vodu. V Brně na náměstí Svobody lidé chodí po Skácelových verších, které v plasticky vystupujícím písmu lemují pásy kolem dvou kašen. V parku pod Špilberkem stojí jeho socha: dvoumetrovou tvář vytvořil sochař Jiří Sobotka z 4500 ocelových trubek. Přes ně a jakoby očima básníka se podívejte na město, ve kterém desítky let žil a tvořil – přesněji řečeno na starobrněnskou gotickou baziliku Nanebevzetí Panny Marie, o níž Skácel napsal báseň Malá recenze na královnu.
Před domem na Kotlářské ulici, kde desítky let žil, je památník od Ivana Rullera a Miloše Vlčka se Skácelovou podobiznou a vzpomínkovým textem. Název jedné z jeho básnických sbírek – A znovu láska – se rovněž stal mottem a tématem festivalu Smetanova Litomyšl.
Klášter Rosa Coeli v Dolních Kounicích Památky

Klášter Rosa Coeli v Dolních Kounicích

Podobně jako v Panenském Týnci i trosky kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích působí na citlivější jedince svou pozitivní energií. Už jen pouhých pár minut pobytu v magických prostorách syrové gotiky bývalého kláštera vám vylepší náladu.

Náměstí Svobody v Brně zvané Svoboďák Památky

Náměstí Svobody v Brně zvané Svoboďák

Největším a zároveň nejstarším brněnským náměstím je náměstí Svobody. Je místem mnoha kulturních akcí a setkávání.

Seznamte se: 24. června má svátek Jan

Seznamte se: 24. června má svátek Jan

Jan už dlouho patří k nejpopulárnějším mužským křestním jménům. V žebříčcích oblíbenosti se o první příčku už řadu let přetahuje s Jakuby, Adamy, Tomáši a Matyáši, a mezi námi jich v České republice žije téměř 300 tisíc. Všem Janům, Honzům, Jeníkům i Jeňourům přejeme k jejich svátku všechno nejlepší!

Památník písemnictví na Moravě Kultura

Památník písemnictví na Moravě

Památník nabízí stálou expozici zahrnující nejvýznačnější osobnosti literatury na Moravě od 9. do 20. století, temporární výstavy a prohlídku interiéru restaurované historické benediktinské knihovny s osmnácti tisíci knihami. Celkem čítá fond knihovny na 65 000 svazků.

Tradice: Jižní Morava očima básníka Jana Skácela

Tradice: Jižní Morava očima básníka Jana Skácela

Verše básníka Jana Skácela (7. února 1922, Vnorovy – 7. listopadu 1989, Brno) jsou obrazem jižní Moravy. Najdete v nich to, co v krásných lidových písničkách: lásku a radost, dětství i stárnutí, venkovskou krajinu, tekoucí vodu, víno, vítr, samotu i stesk. Básník milovaný a zakázaný odešel deset dnů před sametovou revolucí v nedožitých 67 letech.

Šest míst, která milovníky knih naprosto okouzlí

Šest míst, která milovníky knih naprosto okouzlí

Historické klášterní knihovny, architektonické skvosty, domy předních českých spisovatelů. Místa, která vás uchvátí svou nezapomenutelnou atmosférou. Vydejte se s portálem Kudy z nudy za knihami do nejstaršího premonstrátského kláštera v Čechách, knihovny Latinské školy, do muzea plného unikátních nástěnných maleb nebo do domu Karla Havlíčka Borovského.

#světovéČesko a kostely, které mají na podlaze trávu a místo střechy nebe

#světovéČesko a kostely, které mají na podlaze trávu a místo střechy nebe

Kostely bez střechy najdete po celém světě: magicky krásná místa přitahují milovníky architektury, tajemných příběhů i romantické duše. Navíc výletníkům často slibují zvláštní energii, která skvěle dobije baterky. Kde najdete ty nejkrásnější?

Strážnická vinařská stezka Letní sporty

Strážnická vinařská stezka

Trasa vede částečně Dolnomoravským úvalem, směrem na východ dosahuje k podhůří Bílých Karpat. Nejdelší úsek prochází zvlněnou Hluckou pahorkatinou. Klikatá, více než stokilometrová trasa pokrývá rozsáhlé území, jehož západní hranici tvoří Bzenec a Rohatec, na východě dosahuje až k Boršicím a Hluku.