Památník písemnictví na Moravě

Areál benediktinského opatství v Rajhradě nedaleko Brna budí majestátní dojem. Vždyť také u jeho zrodu stál slavný pražský architekt radikálního baroka Jan Blažej Santini-Aichel. Rajhrad byl odedávna proslulým střediskem vzdělanosti; z klášterní obrazárny například pocházejí gotické pašijové obrazy Mistra rajhradského oltáře, uchovávané v galeriích v Praze a Brně. V rajhradské knihovně byly v minulosti soustředěny iluminované rukopisy královny Rejčky a další vzácné prvotisky.  
 

Poslechněte si staroslověnštinu

Navštívili Konstantin a Metoděj slovanské kmenové středisko Rajhrad? Mělo ležet v místech současného benediktinského kláštera při řece Svratce. Tato otázka je dosud nezodpovězená. Staroslověnština se tu však nejspíš pěstovala, jak o tom svědčí historické doklady. V prostorách rajhradského Památníku zní i dnes – můžete si ji poslechnout v moderní expozici věnovanou nejstarším literárním památkám Velké Moravy.

Ukázky staroslověnštiny čte profesor brněnské Masarykovy univerzity Radoslav
Večerka, jedna z nejvyšších autorit tuzemských paleoslovenistických studií. V jeho přednesu ožívá například staroslověnská modlitba Otčenáš, srozumitelná každému česky, slovensky, polsky, rusky nebo chorvatsky hovořícímu posluchači. V expozici provázené projekcí si prohlédnete také kopie vzácných předmětů z Mikulčic a repliky velkomoravských zbraní.
 

Expozice literatury z Moravy

Rajhradský Památník písemnictví, to je především moderní expozice literatury vzniklé na Moravě. Ve vzájemné konfrontaci a souvislostech jsou tu představeny nejvýznamnější moravské osobnosti jako Petr Bezruč, T. G. Masaryk, bratři Mrštíkové, novinář Jan Ohéral, nebo velikáni české poezie jako Jakub Deml, Vítězslav Nezval, z mladších Jan Skácel, romanopisec Milan Kundera a další. Pominuta není ani literatura psaná v moravských nářečích a moravské bibliofilské tisky. Jako každé muzeum je i Památník odborným pracovištěm, a proto slouží jak laickým zájemcům, tak i odborným pracovníkům, studentům a badatelům.

Klášterní knihovna se 20 000 svazky

Hluboký zážitek, který korunuje návštěvu památníku a kláštera, vyvolává klášterní knihovna – jedna z největších v České republice. Tak zvláštní pocit jako tady nepoznáte v zámeckých sálech, ba ani v chrámových prostorách. Smělá, oslnivá architektura kleneb s nástropními freskami, bohatá štuková a zlacená výzdoba, knižní regály všude, kam se člověk podívá. Desetitisíce knih tu spočívají svázány v deskách z bílé vepřovice opatřených vždy dvěma sponami. Řady knih – vystaveno je jich tu bezmála dvacet tisíc, budí úžas – a vyzývají k pokoře. Je v nich totiž zachycen a uložen vývoj lidské vzdělanosti.

Ke klášteru vede mezinárodní cyklotrasa Brno – Vídeň.